‚Teď jsme v tom zatažení my tři.‘ Úředníkům Prahy 4 při razii kvůli Brnu-střed policie zabavila telefony

  • Při březnové razii týkající se kauzy kolem zmanipulovaných tendrů na radnici Brno-střed policisté zasahovali i na úřadě Prahy 4.
  • Jak nyní zjistil server iROZHLAS.cz, kromě dokumentace k projektům si vyšetřovatelé odnesli také mobilní telefony tří úředníků tamního odboru investic.
  • Jedná se o lidi, kteří uzavírali smlouvy se společností Kros – stav, a. s., obviněného brněnského podnikatele Lubomíra Smolky.
  • Není to poprvé, co se o oddělení investic Prahy 4 zajímají policisté. V souvislosti s interní kontrolou, která poukazuje na možnou manipulaci se zakázkami, postupy oddělení prošetřuje kriminální policie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Švachula. | Foto: koláž Český rozhlas | Zdroj: Profimedia

Je to pět měsíců, co kriminalisté zasahovali na mnoha místech po celém Česku. Razie související s kauzou Brno-střed, jejíž ústřední figurou je expolitik hnutí ANO Jiří Švachula, proběhly v několika brněnských společnostech, na radnici Brno-střed, na antimonopolním úřadu nebo v pražském bytě místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.

Úplatkářská kauza expolitika ANO Švachuly: detektivy zajímají i zakázky v Praze a u správců kolejí

Číst článek

Cílem se stal i odbor stavebních investic a oprav na Praze 4. Odtamtud si kriminalisté odnášeli dokumentaci k veřejným zakázkám, které městská část uzavřela s firmou obviněného brněnského podnikatele Lubomíra Smolky. Policisté si však neodnesli jen to.

Vedoucí odboru Josef Jahoda musel při zásahu odevzdat telefon i počítač, další dva úředníci, Jahodovi podřízení, přišli taktéž o telefony.

Kauza Brno-Střed

  • Policisté obvinili deset bývalých komunálních politiků i podnikatelů z toho, že manipulovali veřejné zakázky na radnici Brno-střed.
  • K pletichám s tendry mělo docházet mezi lety 2014 – 2018.
  • Hlavou policií řečeného organizovaného gangu byl bývalý místostarosta Brna-střed a exčlen hnutí ANO Jiří Švachula, který zůstává ve vazbě.
  • Posledním obviněným se stal podnikatel a vlivný člen brněnské ODS Jiří Hos.

„Nepopírám, že se něco takového děje nebo stalo, nicméně tohle je prověřovaná část, kterou, i když s tím případem souvisí, nemůžu komentovat,“ reagoval na zjištění serveru iROZHLAS.cz dozorující státní zástupce Radek Mezlík.

‚V šoku‘

Zabavenou elektroniku úředníci ani po pěti měsících zatím nedostali zpět. Podle referentky Mileny Samkové, jedné z trojice zmiňovaných úředníků, byli z policejní razie všichni silně rozrušení.

„Telefony nám ještě nevrátili, nemáme žádné informace. Vzali nám i dokumenty v souvislosti s firmami na Brně-střed. Zadrželi nás na celý den, až potom jsem to viděla doma v televizi. Byli jsme z toho v šoku, protože s tou firmou, co jsme spolupracovali, nikdy nebyly žádné problémy. Proto nás to šokovalo,“ popsala na chodbě úřadu redaktorce serveru iROZHLAS.cz Samková.

Zemětřesení na pražské ‚čtyřce‘. Starostu Štěpánka nahradí Michalcová z ANO na návrh ODS a TOP 09

Číst článek

Na otázku, zda si myslí, že by policisté mohli najít něco problematického v jejím telefonu, odpověděla: „Vůbec ne. Ale nemám představu, jak to může probíhat. Po telefonu jsme ty firmy vyzývali, aby přišly podepsat smlouvy nebo když se svolávaly kontrolní dny. Teď jsme v tom zatažení my tři. Ale já se po tom nepídím, telefon jsem dostala nový, takže je mi to jedno,“ reagovala úřednice.

Milan Mašek, další z trojice referentů, se k šetření policistů odmítl blíže vyjádřit. „Týká se to toho, že jsem pracoval s těmi firmami. To je všechno,“ odpověděl stručně. Z veřejných zdrojů lze vyčíst, že Mašek pracoval na jednom kontraktu se Smolkovou firmou v červenci 2016. Šlo o zakázku na sanaci sklepních prostor a oprav bytového domu za skoro milion korun.

Samková se podílela na dvou smlouvách s danou společností z let 2017 a 2018. Cena obou kontraktů přesáhla sedm milionů korun. U všech tří smluv je městská část zastoupena rovněž vedoucím odboru Josefem Jahodou.

Sám Jahoda, přestože se nacházel v budově úřadu, rozhovor s redaktorkou odmítl. „Musím vás odkázat na mluvčího úřadu,“ reagoval po telefonu. Ale ani mluvčí Jiří Bigas nebyl sdílnější. Jen opakoval, že konání policistů nikterak nesouviselo s činností úředníků Prahy 4.

Podnikatelé i radní. Koho poslal soud do vazby po zásahu na radnici Brno-střed?

Číst článek

„Pokud víme, šlo a jde o širší vyšetřování v rámci České republiky, které ale nesouvisí s činností našeho úřadu ani městské části Praha 4. Policisté jednali s tajemníkem, který podepsal mlčenlivost, takže k tomu bohužel nemám ani nemohu mít žádné další informace,“ sdělil Bigas. Současně připomněl, že ani jednoho z úředníků kriminalisté neobvinili.

Jenže to není poprvé, co se o odbor investic zajímá policie.

‚Podezření na manipulace‘

Jak v minulosti upozornil deník Právo, v interním auditu, který zpracovávali kontroloři úřadu pod vedením Jaroslavy Kulasové, se objevila řada podezření z machinací s veřejnými zakázkami. Kontroloři radnice se zaměřili na 29 namátkově vybraných tendrů z let 2014 až 2016. U šestnácti z nich upozornili na pochybení či problém.

Vnitřní kontrola odboru investic

  • Kontroloři podle deníku Právo hodnotili 29 zakázek z let 2014 až 2016. Šestnáct z nich podle auditorů bylo problematických.
  • Úředníci kritizovali velké množství dodatečných objednávek, poukázali na nápadně podobné časy v odevzdávání obálek s nabídkami a upozornili na chybějící dokumenty (obálky, protokoly).
  • Bez těchto materiálů nebylo možno posoudit transparentnost tendrů.
  • Problémové zakázky se měly týkat například rekonstrukce škol, sportovišť nebo revitalizace koupaliště Lhotka.

„Uvedená zjištění vedou k podezření na manipulace s veřejnou zakázkou a mohou zakládat riziko vzniku trestného činu,“ stojí v auditu, na jehož základě podala kontrolorka Kulasová trestní oznámení. Jejími zjištěními se zabývají specialisté na hospodářské trestné činy pražské kriminální policie. V současnosti se věcí zabýváme, je ve stadiu prověřování,“ potvrdila mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. 

Představitelé Prahy 4 ale upozornění Kulasové v minulosti vždy bagatelizovali. Nejprve tvrdili, že výsledek auditu zmanipuloval bývalý zaměstnanec, který se měl mstít. Ten se však na kontrole téměř nepodílel. Když se o kontrolu začal po medializaci zajímat i antimonopolní úřad, chtěli po Kulasové, aby úřadu řekla, že k žádné kontrole nedošlo.  

V lednu auditorku radní městské části odvolali. Ta je připravená se s úřadem soudit. Důvody odvolání Kulasové však úřad stále tají, a to i přesto, že se informace snaží oficiální cestou získat bývalý zastupitel Prahy 4 Petr Horálek (ČSSD).

‚Základní právo občanů‘

Radnice Horálkovi již potřetí odmítla vydat usnesení, na základě kterého radní odvolali Kulasovou, stejně jako zmiňovaný interní audit. A to navzdory tomu, že je žádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Počínání úřadu přitom kritizuje i pražský magistrát, který již potřetí vrátil Praze 4 žádost k opětovnému projednání.

Ze všech dokumentů k žádosti, které má server iROZHLAS.cz k dispozici, vyplývá, že se úřad hájí především tím, že audit je interní. Podle magistrátu však taková argumentace neobstojí.

Praha 4 se chce soudit s potápěči. Spolek levně koupil lukrativní pozemek, převedl ho na realitní firmu

Číst článek

„Kontrola nakládání s veřejnými financemi je jedním ze základních práv občanů,“ píše magistrát, ke kterému se Horálek odvolával. Magistrát rovněž zpochybnil i důvody úřadu k neochotě poskytnou informace o odvolání Kulasové.

„Dle nadřízeného orgánu požadovaný materiál, který obsahuje podrobné odůvodnění odvolání z funkce zaměstnance veřejné správy, neobsahuje citlivé osobní údaje ani se nejedná o informace, které by dotčenou osobu nějakým způsobem urážely nebo zasahovaly do její osobní cti či dobré pověsti,“ argumentoval magistrát vůči postoji úřadu spočívajícím v tom, že dokument obsahuje citlivé informace.

V zamítavé žádosti o interní audit úřad například píše i toto: „V případě poskytnutí požadovaného materiálu by mohlo objektivně dojít vážným způsobem k ‚narušení‘ dobré pověsti povinného subjektu (úřadu Prahy 4 – pozn. red.),“ uvedl úřad Prahy 4. 

Odborník na otevřenost veřejné správy a spoluautor zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřich Kužílek | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jak napsal magistrát, který se s Horálkem požadovanými materiály seznámil, s názorem úřadu se neztotožňuje. „Tento argument nelze aplikovat tam, kde jde o nakládání s veřejnými prostředky, neboť se vždy bude dotýkat i osob stojících mimo daný povinný subjekt,“ reagoval magistrát.

Slova o „narušení dobré pověsti“ pobouřila Oldřicha Kužílka, spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím.

„To je naprosto nemožný a zcela zvrácený důvod k odepření. Interpretace je věcí veřejnosti, nikoli věcí úřadu. Úřad a veřejnou správu si nevolíme a neplatíme proto, aby posuzovala naši inteligenci. To jsou doslova zvrácené myšlenky,“ zhodnotil argumentaci Prahy 4 pro server iROZHLAS.cz Kužílek.

Podle něj jde jasně vidět, že se úřad snaží obstruovat, přičemž se neopírá o žádný zákon. „Je to úvaha, že veřejnost jsou hlupáci, kterým musí úřad utajovat věci, jinak by jim špatně rozuměli. Je to zjevná obstrukce. Je to zlovolné, zvrácené a ostuda Prahy 4,“ dodal.

Adéla Jelínková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme