Prahu mohla před 59 lety osvobodit americká armáda. V Praze totiž byl už 8. května zástupce amerického velení - podplukovník Pratt s několika obrněnými vozy. Americká armáda se ale nedala na pochod jen kvůli výslovnému Stalinovu přání, aby Prahu osvobodili Rusové.

10:14 9. května 2004 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zatímco se ruské tanky probíjely ku Praze, okolo Drážďan a na barikádách v hlavním městě Československa umírali povstalci, Stalin v Moskvě oslavoval. "Od nynějška se nad Evropou rozvíjí velké znamení svobody a mezinárodního míru," volá Stalin z Moskvy. Americké velení čeká, jak se bude situace vyvíjet ráno 9. května. Pokud by Němci opět zabíjeli, poruší dohody a vyrazí Praze na pomoc.

To už ale nebylo třeba. "Tak přišli na zavolání, naši bratři, naši Rudoarmějci." Během květnového povstání zahynulo na pražských barikádách 3700 obránců. Poslední výstřely války v Evropě padly ale až 11. května 1945, kdy sovětské raketomety zlikvidovaly německou obranu u Milína. Dočišťovací operace skončily v severních Čechách až 20. května.

Markéta Kaclová, Marek Janáč Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít