Rodné listy kvůli tramvajence? Město na nich trvá, experimentuje i s biometrickými podpisy

Pražská městská firma Operátor ICT bude i nadále po lidech, kteří žádají online o dětskou tramvajenku, chtít sken rodného listu. Pirátský primátor Zdeněk Hřib to zdůvodňuje větší ochranou soukromí dětí. Ministerstvo vnitra přitom už dříve upozornilo, že takový požadavek je v rozporu se zákonem.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Legitimace na pražskou hromadnou dopravu tzv. Lítačka | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Pokud podáváte žádost o pražskou tramvajenku prostřednictvím webového formuláře, musíte nahrát fotografii rodného listu dítěte.

„Právě tak je zajištěno, že oprávněný zákonný zástupce dal souhlas s evidencí osobních údajů svého potomka pro účely odbavovacího systému, pro který je zažitý název Lítačka,“ řekl Radiožurnálu primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti).

Město tak paradoxně zpracovává o dětech a jejich rodičích daleko citlivější údaje než jen fotografii, jméno a datum narození, které potřebuje pro vystavení karty do MHD.

Rodný list totiž obsahuje nejen rodná čísla dítěte i obou rodičů, ale i informace o zápisu v matriční knize. Takovou praxi už dřív po upozornění serveru iROZHLAS.cz kritizovalo ministerstvo vnitra.

Praha by kvůli tramvajence neměla chtít rodné listy. ‚Zcela v rozporu se zákonem,‘ říká náměstek z vnitra

Číst článek

Město plánuje alespoň snížit věkovou hranici, pod kterou bude nutný souhlas rodiče, a tedy i nahrávání rodného listu. „Od prvního března bude fungovat možnost, že si to (kartičku do MHD, pozn. red.) dítě od 13 let může naklikat samo,“ uvedl Hřib s tím, že stále bude nutné nahrát doklad totožnosti dítěte, tedy například fotografii cestovního pasu.

Podle právníka Jana Vobořila, který se specializuje na ochranu soukromí, je ale sběr dokladů zbytečný. „Tohle je typický příklad, kdy by si mohli vystačit s čestným prohlášením. Motivace předstírat, že je člověk rodič, asi nebude u Lítačky moc velká,“ reagoval na dotaz serveru iROZHLAS.cz.

Primátor ale praxi městské firmy Operátor ICT, která výdej tramvajenek zajišťuje, hájí. „Je to postup, který byl v základní variantě kdysi zkonzultován s Úřadem pro ochranu osobních údajů,“ dodal.

Jeho poradkyně Eva Wagner později doplnila, že Praha plánuje vyjednávat s ministerstvem vnitra, aby mohla ověřování totožnosti používat národní elektronickou identitu, pročež by odpadla nutnost zasílání fotografií dokladů.

Kartička pojišťovny nebo státní registry

Místo rodného listu by mohla do budoucna posloužit i kartička zdravotní pojišťovny a dítě by si pak registraci mohlo online vyřídit samo,“ vzkázal primátor po vydání článku serveru iROZHLAS.cz prostřednictvím své mluvčí Martiny Vackové.

Podle ní už Operátor ICT nyní analyzuje, zda to bude možné. Dříve v rozhovoru s redaktorkou Radiožurnálu ale Hřib právě tuto možnost vylučoval s odůvodněním, že město potřebuje při zřízení dětské tramvajenky důkaz, že o ni žádá právě rodič dítěte.

Podle Hřiba je „zásadní problém v tom, že občan nyní musí ukazovat orgánům veřejné moci dokument, který mu orgán veřejné moci dříve vydal,“ řešením by mělo být „zpřístupnění autentifikační služby státu samosprávám na všechny služby, které poskytuje občanům.“

Hřib nicméně nevysvětlil, jak by legislativní změna dopadla na vydávání tramvajenek, Operátor ICT ani pražský dopravní podnik či plánovač dopravy ROPID nejsou součástí veřejné správy: jde v prvních dvou případech o akciové společnosti, ROPID je pak městská příspěvková organizace.

Biometrické podpisy

Operátor ICT nicméně začíná praxi při zpracování osobních údajů měnit. Městská firma oznámila, že kromě snížení věkové hranice, pod kterou je nutné zasílat rodné listy, generální ředitel společnosti Michal Fišer zadal zpracování analýzy toho, jak je problematika zpracování osobních údajů ošetřena ve smlouvách.

Společnost rovněž upravila takzvaný záznam činností, který vyjmenovává, jaké všechny údaje o držitelích Lítačky zpracovává. Kromě už zmíněných dokladů totožnosti se ve výčtu nově objevil biometrický otisk podpisu na sign-padu.

Biometrický podpis

Oproti běžnému podpisu, který je jen „čarou na papíře“, podpisové tablety sbírají podrobné informace o rukopisu konkrétního, jako je rychlost tužky a tlak ruky. Z pohledu zákona jde o citlivou kategorii informací, protože jednoznačně identifikuje jedince na základě chování a vlastností těla.

Únik takové informace je pak zvlášť rizikový, protože zatímco podpisový vzor je poměrně snadné změnit, u charakteru rukopisu je to obtížné.

Navíc existuje vyšší riziko zneužití nebo kopírování podpisu. Podepisování na podpisové destičce se navíc děje odděleně od dokumentu, v praxi tedy musíte věřit, že opravdu podepisujete dokument, který vidíte na obrazovce.

„Podepisování dokumentů na sign-padu jsme zatím pro veřejnost nespustili. V současné době máme k dispozici jeden kus pro interní testování, v budoucnu plánujeme spustit tuto možnost v ověřovacím provozu na jedné přepážce kontaktního centra,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz mluvčí operátora Petr Habáň.

Podle registru smluv operátor testuje podpisový tablet Wacom STU-430, který 200krát za sekundu snímá polohu pera a přítlak v rozlišení 1024 úrovní.

„Úřad pro ochranu osobních údajů posuzuje využívání biometrických podpisů jako zpracování zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 GDPR,“ vysvětlil mluvčí úřadu Tomáš Paták. Ke konkrétní praxi v případě Lítačky se ale nemohl bez provedení kontroly vyjádřit.

Loni v březnu ovšem úřad takovou praxi u nejmenované úvěrové společnosti potrestal čtvrtmilionovou pokutou. „Správní orgán neshledal, že by biometrický podpis klienta byl pro účely uzavření a uchování smluvní dokumentace či zjednodušení tohoto procesu nezbytný,“ napsali tehdy kontroloři s dovětkem, že kontrolovaná firma nedodržela povinnost sbírat jenom takové informace, které skutečně potřebuje.

Hřib: Funkce bude vypnutá

Podle mluvčího Operátora ICT Habáně firma biometrické otisky podpisů potřebuje. „Nezbytnost pořizování biometrického otisku podpisu je zmíněna pod písmeny a) a f) článku 9 odstavce 2 obecného nařízení,“ odkázal na ustanovení GDPR, které hovoří o sběru informacích nezbytných pro plnění smlouvy.

Pražský primátor Hřib jeho slova mírní. „Podle mně dostupných informací testuje operátor ukládání obrázků bez biometrických dat,“ vysvětlil s tím, že hlavním důvodem jsou náklady spojené se skladováním papírových smluv.

Podpisové tablety na přepážkách operátora tak sice budou umět sbírat i biometrické informace, funkce ale bude vypnutá.

Aktualizace v 15:52: 9. až 12. odstavci jsme doplnili vyjádření primátora po vydání článku.

Jan Cibulka, Kateřina Součková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme