Metro není jen prostor pro cestování. Chceme, aby fungovalo jako galerie, říká jeho nová architektka

Zodpovídá za estetiku při rekonstrukci stávajících stanic metra, dohlédne na stavbu nových a vybere i umělecká díla, jež budou jejich součástí. I díky nové architektce metra Anně Švarc možná z vestibulů zmizí část reklamy. „Neříkám, že v metru nebude žádná reklama, ale nechci, aby to bylo tak agresivní,“ vysvětluje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Hodlá dohlédnout na každý detail, jak se naučila při studiích u architektky Evy Jiřičné.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Anna Švarc, architektka metra

Anna Švarc na eskalátorech ve stanici metra Vltavská | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Budete zasahovat i do podoby starších stanic?
Teď je hlavním cílem zpřístupnit bezbariérově všechny stanice metra. V rámci toho dojde k mnoha úpravám. Momentálně se tak proměňuje metro na Karlově náměstí. Stanice Jiřího z Poděbrad, Flora nebo Želivského jsou v pokročilém stadiu stavební dokumentace, takže tam už nebudu moct příliš zasáhnout.

Kdo je Anna Švarc?

  • do Dopravního podniku hlavního města Prahy přišla z Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), kde působila od září 2015 do listopadu 2016 před nástupem na rodičovskou dovolenou
  • v IPR měla na starosti např. přípravu design manuálu pro metro D, připomínkovala a vyjednávala s autory úpravy podob jednotlivých stanic
  • od ledna 2012 do června 2015 působila v Londýně v různých architektonických studiích, např. Eva Jiřičná Architects, Lifschutz Davison Sandilands nebo Studio Egret West, v tomto období připravovala například design manuál pro celý systém londýnského metra
  • od října 2010 do května 2011 pracovala v Rotterdamu v architektonické kanceláři OMA
  • je absolventkou Vysoké školy uměleckoprůmyslové, ateliérů Evy Jiřičné a Ivana Kroupy a Univerzity umění v Berlíně (Universität der Künste Berlin)

Zdroj: DPP

Tento měsíc ale zahajujeme přestavbu na Opatově. Nic zásadního na tom nezměním, ale s projektantem stanice se sejdu a budeme se bavit o materiálu podhledů nebo o konkrétním typu svítidel. To se může zdát jako drobnosti, ale v tomhle ohledu jsme schopni podchytit případné nevhodné věci. Na tom, co je ve výhledu, se ale už chci podílet maximálně.

O bezbariérovém přístupu se mluvilo třeba i v souvislosti s Nádražím Veleslavín. Chcete i tuto stanici měnit?
Tam byl problém s časovou koordinací různých staveb, jako je metro, nádraží, přilehlé a kancelářské budovy. Cesta z centra na letiště měla být řešena rychlodráhou se zastávkou na Veleslavíně. Dosud tam to nádraží, kde měly zmíněné eskalátory vzniknout, není. Významný přestup na autobus na letiště tudíž u metra původně vůbec neměl být. Vznikají tam teď administrativní budovy, ale s developery se při návrhu zřejmě příliš nejednalo. Možná proto to není sladěné a vzniklo tam X výstupů, v nichž se špatně orientuje.

Problém je pro mě hlavně v tom, že je to nové, takže to těžko můžeme rekonstruovat. Ale vkládám velké naděje do projektu železnice na letiště a na Kladno, kdy by se měl sjednotit tento přestup a lidé tím pádem nebudou chodit ven. Úprava ale bude muset počkat.

V jaké stanici už tedy budete moct zasáhnout víc?
V mém hledáčku je momentálně Florenc, kde je v plánu velká rekonstrukce. Ještě není finální dokumentace, takže je tam prostor pro změny.

Nejdůležitější je kvalitní čištění, na které bychom se měli naučit dohlížet. Proto tam hodlám chodit a dotahovat detaily. Momentálně je tam několik druhů obložení, například žula nebo mramor. Nechci to vyhazovat, protože to vypadá staře, ale naopak se chci pokusit to zachránit. Ráda bych zprovoznila světla, která už po povodních nesvítí, dole byly světelné tubusy, u kterých bych chtěla buď repliku, nebo je nahradit něčím současnějším. Dál je zásadní osvětlení a velké téma i pro zbytek stanic je reklama, a to i v podobě obchodů.

‚Kurátorovaná reklama‘

Jak tedy chcete s reklamou v metru dál pracovat?
Na dopravním podniku je teď manuál nebo doporučení pro dobrou práci s reklamou. Je to návod, jak mají vypadat obchody. Řeší se tam třeba, jaké procento prosklené plochy má být zalepené reklamou. Ale budeme dojednávat s hasiči, jestli to jen vyčistit nebo jestli nás nechají tam postavit něco podobného, jako je knihkupectví v dolním části hlavního nádraží.

Cestou je podle mě minimalismus. Čím méně je rohů, spojů, záhybů a čím méně to křičí a svítí, tím lépe. Uvidíme ale, co budeme moct udělat z bezpečnostního hlediska a také s ohledem na smlouvy.

To jsou tedy obchody. A co reklama kolem schodů a ve stanicích?
V metru vnímám určitý reklamní smog, proto chceme míň reklamy, ale se stejným výnosem. V každém případě to chceme rozhodně zkultivovat. Neříkám, že reklamy zmizí úplně. On je to do jisté míry i oživující prvek, můžete se tam něco dozvědět, ale ne v té současné agresivní formě.

Metro může jezdit bez strojvedoucího, schválili senátoři. Bezobslužný provoz Praha plánuje na lince D

Číst článek

Třeba na Karlově náměstí jsme si zkusili trochu sci-fi. Vyměnily se eskalátory a kolem nich je čisto. A ten zážitek je povznášející. Ale to není patent. Zkusilo se to, vypadá to efektně, ale na jiných eskalátorech to v kultivovanější formě být může.

Jinými slovy chceme, aby ta reklama byla kurátorovaná. Jsme schopni říct, v jakých částech je optimální shlukovat lidi, a v závislosti na tom je žádoucí mít tam i reklamní plochu. Chceme k tomu přistupovat vědečtěji.

Kromě reklamy budete mít na starost i umělecká díla. V metru mohou lidé momentálně narazit třeba na Lenina nebo Vítězný únor, i když jsou schované za trafikami. Jaký s nimi máte plán?
Nevím, co mi bude umožněno, ale chtěla bych se od historie učit a přiznat si, že jsme tady takovou historii měli. Je důležité, abychom ji dokázali přijmout.

Znamená to, že je chcete zachovat?
Záleží na kvalitě uměleckého díla. Ve chvíli, kdy není tak silné nebo to, co tam má vzniknout, má větší prostorový přínos, je možné to i odstranit.

Ale mozaika v kavárně na Dejvické je prostě bezprecedentní stav. Neměla by být součástí soukromého prostoru. Lenin je sice trochu provokativní, ale myslím, že bychom ho – třeba i po debatě s veřejností – měli ukázat. Celkově jsem spíš pro to, abychom ty věci odhalovali. Musíme ale diskutovat o formě.

V metru dnes ale některá původní umělecká díla chybí. Jsou to například skleněné stély od Václava Cieglera nebo plastika na Národní třídě od Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové. Budete se je snažit dostat zpátky?
Rozjela jsem proces pátrání. Spousta lidí ale už je v důchodu. Zatím se všichni tváří, že nic neví. S nadsázkou říkám, že je možné, že to má někdo schované na zahradě. Chceme ale dát najevo, že o ně máme zájem.

Budete řešit i takové drobnosti, jako jsou průduchy? Na ten na náměstí 14. října na Smíchově se totiž nedávno snesla kritika, když ho přemalovala skupina umělců Attract. Je i tohle možnost?
Když jsem studovala, tak jsem jela do Nizozemska, kde se jsou průduchy vnímány jako příležitost vytvořit atraktivní objekt i pro turisty. Ale svévolně by to nikdo dělat neměl. Musí to přijít od nás, musíme je vnímat jako příležitost mít sochu ve veřejném prostoru a domluvit se na ní s lidmi, co se v něm pohybují.

Anna Švarc, metro Vltavská | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podoba stanic metra D

Budete zodpovídat i za umístění uměleckých děl do nových stanic metra D. Máte už nějaké vybrané?
Pokoušíme se navázat na historii, kdy součástí každé stanice bylo umělecké dílo. V 90. letech tahle praxe zanikla, my se k ní vracíme. V uměleckých soutěžích, které momentálně probíhají, tedy porota vybírá jednotlivé návrhy výtvarných umělců. Vybrané zatím máme dvě instalace od Jakuba Nepraše a Vladimíra Kokolii pro stanice Pankrác a Olbrachtova. Ty návrhy se ale ještě budou ladit s autorem i architektem stanice.

A pokud odhlédneme od sochařských nebo výtvarných děl, jsou v plánu například koncerty?
Busking a klasická forma umění do metra podle mě patří. Ale je potřeba, aby to mělo nějakou formu, nemůže to být samovolné. Ať už koncerty, představení, filmy i turistika v metru po uměleckých dílech, to vše je součástí balíčku. Nejsou to jen fyzické objekty, ale i happeningy. Je to pohled na metro jako na představení ve veřejném prostoru. Chceme, aby lidé neviděli metro jenom jako prostor pro cestování, ale i jako galerii.

Operátoři rozšířili pokrytí signálem v pražském metru. Přibyly čtyři stanice na trase C

Číst článek

Máte už nějakou představu o celkovém vzhledu stanic na metru D?
Díky mé zkušenosti v Institutu plánování a rozvoje jsem všechny tyto stanice v letech 2015 a 2016 konzultovala s Metroprojektem i dopravním podnikem a snažili jsme se o jejich úpravu. Ten projekt je o dost starší, takže jsme se snažili o nějakou aktualizaci, což byl ve výsledku velký kompromis. Poslední tři roky jsem ale byla na mateřské, takže se do toho znovu dostávám. Jako architektka jsem ale toho názoru, že technický základ těch projektů je v pořádku. Dveře architektonickým možnostem se otevírají u stanic, které ještě nemají tak detailně rozpracovanou projektovou dokumentaci.

Cílem je také minimalizovat urbanistické problémy. Komunikujeme tedy s developerem i s městskými částmi. Vestibuly by totiž neměly stát solitérně, ale měly by se vhodně integrovat do veřejného prostoru. Budou to změny v detailech a materiálech, aby to v urbanistickém kontextu fungovalo.

O které ze stanic se tedy právě jedná?
Třeba Písnice. To je místo, kde je na jedné straně vestibulu developer, na druhé vlastníci Sapy a také městská část. Jedná se o tom, aby stanice byla středem toho území a aby tento uzel dobře fungoval. Slibuju si, že to bude dobrý příklad.

V Institutu plánování a rozvoje jste měla na starosti i design manuál pro stanice metra D. Můžete laicky vysvětlit, co to je?
Je to oficiální dokument o tom, že se má zohledňovat estetika. Základem jsou naše priority. Pro dopravní podnik je důležitá symbióza, že se tam potká funkce s estetikou. Řeší se tam například pokyny, jak pracovat se světlem, s reklamou, materiály, charakteristiky linek metra a tak dále. Pro mě je také důležité, jak to bude fungovat v podzemí, ale i v rámci města – a tam je právě dobrý příklad Písnice.

V minulosti jste kromě Institutu plánování a rozvoje pracovala i v ateliéru Evy Jiřičné, ale podílela jste se rovněž na realizaci londýnského metra. Co ze zahraničních zkušeností chcete přenést do pražského metra?
Zkušenost od Evy je k nezaplacení, protože člověk se naučil ponořit se do detailu, do práce na milimetru. Je tam důležitá praxe neviditelné zkušenosti. To, co je ve finále velké a ohromující, je celkem čitelné pro každého, ale síla je v tom, že to pracuje dobře v čase a nestárne to ani po morální stránce. V Londýně mě taky naučili, že všechno jde, když se chce.

Plány na jednotlivé stanice metra D:

Dominika Kubištová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme