Praha si připomněla povstání z května 1945
Praha si připomněla 62. výročí povstání proti německým okupantům. Asi dvě stovky lidí se sešly odpoledne u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Při těžké bitvě o rozhlas s německými jednotkami SS tady 5. května 1945 padlo 89 českých povstalců. Dohromady se do bojů v Praze v posledních dnech druhé světové války zapojilo 30 tisíc lidí. Podle dostupných pramenů jich 3700 zemřelo.
Před dvaašedesáti lety vypuklo v Praze povstání lidu proti nacistům. Boje se soustředily hlavně na Vinohradské ulici kolem rozhlasu, který od brzkého rána vysílal v češtině. O rozhlas svedli čeští povstalci bitvu s německými jednotkami SS. Při potyčkách padlo 89 jeho pracovníků, českých policistů a dalších povstalců.
Na výzvy o pomoc vysílané z rozhlasu v Praze zareagovali jednotlivci i skupiny. Opatřovali si zbraně a v ulicích stavěli barikády. Dohromady se do bojů v Praze v posledních dnech druhé světové války zapojilo na 30 tisíc lidí, asi 3700 jich zemřelo.
Krátce po poledni se dnes u budovy Českého rozhlasu sešly přibližně dvě stovky lidí, aby si 62. výročí povstání proti německé okupaci připomněli. Mezi politiky byla i ministryně obrany Vlasta Parkanová, která přítomným řekla, proč jsou pro ni vzpomínkové akce důležité: "Nejdůležitější je pořád si opakovat, že za svobodu se platí a že se za ni někdy musí platit i krví. Pořád opakovat je nutné proto, že stárneme a rodí se noví. Bez toho, aby si lidé uvědomovali, co zažili jejich předci, jsou ve velkém riziku, že se věci budou znovu opakovat."
Za Český svaz bojovníků za svobodu promluvila jeho předsedkyně Anděla Dvořáková, které je přesvědčena o tom, že Pražské povstání se vděku nedočkalo a že stále čeká na svou politickou rehabilitaci. "Povedlo se nám to tedy trošičku docenit alespoň v tom, že se nám podařilo prosadit zákon 357 i pro účastníky Pražského povstání, aby alespoň byli oceněni finančním odškodněním. Bylo to zhruba 600 lidí. Ale ne, aby se o nich hovořilo jako o hrdinech nebo se mluvilo o jejich statečnosti, zlehčuje se to, bohužel. O tom jsme přesvědčeni," vyjádřila se Dvořáková.
Šumavská Kvilda připravila rekonstrukci boje za její osvobození
Zajímavý vzpomínkový program o tomto víkendu připravili v obci Kvilda. Od pátku se do šumavské obce sjížděli účastníci oslav, které v sobotu a v neděli připomenou osvobození jihozápadních Čech a vyvrcholí ukázkou osvobození. Konec druhé světové války tady zinscenují pod pořadatelským velením Klubu 4. obrněné divize a Obce Kvilda.
V neděli od rána se vše bude schylovat k rozhodující bitvě. K hlavnímu střetu dojde v jedenáct hodin. O tři hodiny později se uskuteční pietní akt u pomníku neznámého vojína. Novinkou letos bude mše svatá za vojáky i civilisty zesnulé ve druhé světové válce.
V Plzni dnes a zítra vyvrcholí slavnosti k osvobození města americkou armádou. Jsou tradičně ve znamení pietních aktů u pomníků obětem války, koncertů, výstav i návštěv amerických veteránů, kteří v roce 1945 osvobozovali západ Čech.
Na Slavnosti svobody poprvé přijel také americký velvyslanec Richard Graber. Ten v rámci oslav předal zástupcům města v Americkém centru historické materiály. "Kniha, která je vybavena pro výměnu adres mezi americkými a českými vojáky z roku 1945, a také jsme mimo jiné přivezli velice půvabnou publikaci, která je ilustrovaným vydáním české národní hymny a je podepsaná americkými vojáky."
Konec války dnes oslavuje i Nizozemsko
Nizozemsko dnes slaví Den osvobození. Zatímco většina ostatních evropských zemí slaví konec 2. světové války až o několik dnů později, pro Dánsko a Nizozemsko je to už dnešek.
V Praze právě vypuklo povstání, ale v Nizozemsku, na severu Německa a v Dánsku nastal 5. května 1945 klid zbraní. Den předtím totiž přijal britský polní maršál Montgomery kapitulaci německých vojsk v oblasti, nad níž měl velení.
Stalo se tak u německého města Luenenburg a událost se odehrála bez jakýchkoli ceremonií v prostém vojenském stanu. Pro Nizozemce nastal vytoužený mír. Konce 2. světové války se nedočkalo přes 200 tisíc obyvatel, z toho víc než polovinu tvořili nizozemští Židé.
