Zemědělci vyrazili na protestní pochod Prahou, část tramvají v centru města kvůli tomu nejezdila
Z Václavského náměstí vyšel ve středu po poledni průvod zemědělců, kteří protestovali proti nastavení dotací ve prospěch malých farmářů. Asi po hodině dorazil před sídlo vlády na Malé Straně, kde plánují zemědělci pokračovat v protestu.
Průvodu se podle policie účastnilo asi 2000 lidí. Nesli desítky transparentů, pískali, troubili, bubnovali a skandovali Chceme rovné podmínky, Už jsme tady nebo Bude hlad. Policie po cestě průběžně zastavovala dopravu.
Shromáždění po 13.00 zaplnilo prostranství před Úřadem vlády i přilehlou ulici. Zemědělci mají transparenty s obrázkem chcíplé krávy a nápisem Zastavte vládní agrohazard! a také s hesly Konec českých potravin, Chceme rovné podmínky či Generální stávka. V budově Strakovy akademie, která je sídlem vlády, ve stejnou dobu zasedá kabinet Petra Fialy (ODS).
Průvod po cestě omezil dopravu v několik místech. Nejprve byla na několik minut uzavřena část magistrály v Mezibranské ulici, později byly odkloněny také tramvajové linky číslo 2, 17 a 18, které jezdí po Smetanově nábřeží.
Průvodu dopoledne předcházelo shromáždění ve velkém sále Lucerny. Ke shromážděným zemědělcům promluvil mimo jiné prezident Agrární komory Jan Doležal, podle kterého se produkční zemědělci kvůli novému nastavení dotací ocitnou na hranici přežití. Zmínil také, že přesun peněz k menším farmářům povede k tomu, že střední a větší podniky nebudou schopné konkurovat firmám z okolních zemí.
Narovnání dotací je první krok, poklesu produkce se nebojím, říká Šebek za soukromé zemědělce
Číst článek
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) na setkání řekl, že vláda podpoří živočišnou výrobu a pěstitele citlivých komodit, jako jsou například pěstitelé brambor.
Zemědělci do sálu Lucerny přinesli transparenty s nápisy Naše práce, vaše potraviny, Chceme české potraviny! nebo My chceme jen bez vládní diskriminace pracovat a žít, a s vámi společně české potraviny jíst. Na transparentech měli také názvy svých domovských družstev a firem, například Zemědělské družstvo Ostaš či Kralovická zemědělská, a. s.
Komora i Zemědělský svaz už od ledna protestují proti změnám v nastavení dotací na období mezi lety 2023 až 2027. Kritizují vládní rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy. Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Více peněz tak dostanou malí farmáři.
Podoba reformy
Vláda se na podobě dotací pro období mezi lety 2023 až 2027 definitivně shodla na konci května. Komora a zemědělský svaz od začátku roku kritizovaly rozhodnutí změnit nastavení takzvané redistributivní platby, kterou zemědělci dostávají na prvních 150 hektarů půdy.
Jak církev hospodaří na vrácené půdě? Udržitelnost ji příliš nezajímá, změnu prošlapávají v Plzni
Číst článek
Na další dotační období to bude 23 procent z celkové částky na přímé platby, původně bylo plánováno deset procent. Vláda o změně rozhodla už v lednu, což už tehdy vyvolalo protesty zemědělců.
Podle Doležela to povede k tomu, že místo hospodaření se budou „těžit dotace“. Varoval, že kvůli tomu, že produkční zemědělci dostanou méně peněz, budou podniky rušit chovy a propouštět zaměstnance. „V Česku se nechystá podpora produkčního zemědělství, chystá se dotační tunel. Velké investiční skupiny budou skupovat půdu a brát práci zemědělcům,“ řekl. Hrozí to, že budou vznikat fiktivní zemědělci, kteří budou jen čerpat dotace bez produkce, dodal.
Kritizoval také to, že o nastavení dotací podle něj rozhodují poradci politiků, kteří zemědělství vůbec nerozumí.