Prahou pochodovali studenti. Protestovali proti školnému

Zhruba 60 studentů dnes prošlo centrem Prahy, aby varovali před tržním přístupem ke vzdělání. Znepokojuje je ekonomicky orientovaný přístup k vysokoškolskému vzdělání. Studenti na sobě měli čárové kódy, které symbolizovaly přeměnu vzdělání ve zboží.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

"Nechceme být zbožím, které si firmy přidají do svého inventáře," říkají studenti.

"Nechceme být zbožím, které si firmy přidají do svého inventáře," říkají studenti. | Zdroj: ČTK

Akce byla součástí celoevropského akčního týdne i proti reformám takzvaného Boloňského procesu. Studenti také kritizovali školné: "Podle nás je vzdělávání právo. Není to věc, kterou si můžu dovolit, ať už rádoby kladně hodnocenými studentskými půjčkami. Ty podle nás pořád tvoří zbytečnou zátěž pro ty studenty, kteří už v dnešní době bez školného musejí dělat mnoho jiných prací, aby se vůbec mohli uživit. I pozdější splácení je pro nás nepřijatelné."

Přehrát

00:00 / 00:00

Diskuze k tématu zavedení Boloňského procesu mezi zástupcem studentů Janem Bartkem a členem Rady pro vědu a výzkum Zbyňkem Frolíkem

Podle studentů by se vysoké školy se neměly podřizovat zájmům firem a trhu. "Boloňský proces u nás znamená jen komodifikaci vzdělávání, orientaci škol jenom tržním přístupem a změnu od studia pro to, aby se člověk osobně rozvíjel a mohl společnost posouvat, k tomu aby co nejlépe mohl fungovat v nějaké firmě a byl další kusem, který si může daná firma pořídit."

Studenti se tak vymezili proti takzvané Bílé knize a ujistili, že pochod nebude zdaleka poslední jejich akcí: "Víme, že všechno je dlouhodobé a proto spolupracujeme i s jinými iniciativami, které jsou dlouhodobě podfinancované a doufáme, že v budoucnosti budeme dělat další akce už společně a celé toto téma dáme více do společnosti."

Manažerské řízení škol

Studenti vycházejí ze studií, které vznikly v Holandsku, kde se tyto trendy dějí už prakticky. Zástupce studentů Jan Bartko říká, že jim vadí konkrétní prosazování procesu a jeho skryté cíle: "Všechno jde strašně na ruku podniků, korporacím a firmám, které mají ten kapitál, aby se mohly na financování škol podílet."

Ředitel společnosti Linet a člen Rady pro vědu a výzkum, Zbyněk Frolík, ale podobné nebezpečí v zájmu velkých korporací necítí: "Je poukazováno pouze na to, že by mohly být školy více manažersky řízené, aby bylo fungování školy efektivnější. Chceme nabídnout odborníky z průmyslové sféry například formou profesur, které bychom si jako firmy ale platili."

"Pod pojmem vzděláním si představuji to, že nebudu muset být ani z jedné strany různými poplatky a mohl bych se soustředit na vlastní osobní obohacování, ať už získávání informací či studijním pobytem, a tím pádem bych pak mohl společnost obohatit nabytým vědomím," vysvětluje vnímání studentů Jan Bartko.

Zbyněk Frolík ale podotýká, že participace odborníků z praxe může procesu kvality pouze pomoci. "Určitě to nebude o tom, že by průmysl řídil Vysoké školy, na to tady je Ministerstvo školství. Ty obavy jsou pouze malování čerta na zeď."

Podfinancování škol

Podle Bartka však nejde jen o samotnou účast velkých firem, ale i o podfinancování školství. "Například humanitní obory nemají okamžitý ekonomický přínos, ale společnost rozvíjejí celkově. V momentě, kdy se bude nahlížet jen na to, kolik která fakulta bude vytvářet dobrých absolvent, budou tyto obory podfinancovány ještě více a může to vést k jejich ochromení."

Člen Rady pro vědu a výzkum ale kontruje vyjádřením, že v České republice přecejen existuje určitá demografická struktura a jisté potřeby vzdělaných odborníků. Dodává, že na základě této struktury se odvíjí poptávka a nabídka vzdělávání na vysokých školách. Není proto podle něj možné, aby se všichni studenti například přihlásili do humanitárních oborů a žádný do technického.

"Pravdou je, že v současné době mají menší uplatnění absolventi z humanitárních směrů, než z technických směrů," přiznává Zbyněk Frolík.

Jan Bartko podotýká, že pokud bude například mladý člověk po střední škole mít zájem o filosofii, přírodní vědy či sociální studia, bude ho celé okolí tlačit, aby šel na práva jen proto, aby se v budoucnu uplatnil v praxi: "Vzdělání není jen produkt, který by měl být řízen poptávkou firem, ale pilířem společnosti."

Zuzana Walterová, Klára Bílá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme