Přání rakouských sudetských Němců odmítnuto

Poslanci českého parlamentu odmítli výzvu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Rakousku, aby Česká republika a Slovensko zavedly jako "projev dobré vůle k překonání minulosti" dvojjazyčné označení obcí v němčině a češtině v oblastech, odkud bylo po válce vysídleno německé obyvatelstvo. Rakouští sudetští Němci od rakouské vlády zároveň očekávají jmenování vládního pověřence, který by prosazoval jejich zájmy ve vztahu k České a Slovenské republice.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

krajina | Foto: Jan Rosenauer

Vídeňská zpravodajka Českého rozhlasu Marie Woodhamsová připomíná, že Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku se nechalo inspirovat vnitrorakouskou událostí číslo 1.

Rakouský Ústavní soud totiž rozhodl o tom, že v Korutanech má být v obcích, v nichž žije více než jedna dsetina Slovinců značení i v jejich mateřštině, což zemský hejtman Jürgen Heider důrazně odmítá. Předseda sdružení sudetských Němců v Rakousku odvozuje, že se podíl menšiny hodnotí za několik desetiletí, a proto vznáší nárok na dvojjazyčné nápisy v Sudetech, kde do roku 1946 žili Němci.

Požadavky však narazily na odmítnutí českých poslanců. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru a stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil soudí, že záležitosti týkající se konce druhé světové války jsou jednou provždy uzavřeny. Místopředsedovi KDU-ČSL Janu Kasalovi přijde tento požadavek za nesmyslný, je to podle něj stejné, jako kdyby Češi chtěli, aby vídeňská televize uváděla české titulky.

Milan Kopp, Jana Zemanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme