Česko-ruský prodejce firem nebo účtů: Já neříkám špinavé služby, já tomu říkám VIP služby

Radiožurnál odhalil systém, který umožňuje praní špinavých peněz z Ruska a dalších postsovětských zemí. Reportéři se vydávali za smyšleného obchodníka z Moskvy a na tuzemském trhu poptávali, jak lze do české banky anonymně převádět větší sumy peněz z Ruska. Schéma na klíč reportérům nabídl česko-ruský podnikatel Michail Mitrjukov a jeho firma Bílá vrána. Ten jakýkoliv podíl na možném praní peněz odmítá.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ukázka z web Bílá Vrána. | Zdroj: Reprofoto Bílá Vrána

Oslovili jsme vás coby smyšlený moskevský obchodník Michail Vasiljev s tím, že po vás chceme VIP služby, konkrétně založení firmy a účtu u české banky tak, aby nikde nefigurovalo naše jméno. Co jste si o té komunikaci myslel?
To si nepamatuji.

Bílá vrána na černé peníze? Reportéři Radiožurnálu skrytě testovali rusko-českou pračku

Číst článek

Před chvílí jste mluvil do telefonu s člověkem, který se vám představil jako pan Vasiljev, proto jste ostatně na tuto schůzku přišel. A dříve jsme vám psali, že bychom rádi na ten účet posílali v pravidelných intervalech poměrně velké částky peněz.
A co je na tom špatného nebo nezákonného?

Ptáme se, jestli to ve vás nevzbudilo nějaké podezření…
Ne, žádné. Proč by neposílal někdo nějaké částky do banky?

My jsme ale po vás chtěli založení účtu tak, aby nefigurovalo nikde naše jméno. A aby to bylo pokud možno bezpečné posílat peníze.
Ne ne, nic takového jste po mně nežádali. Aby nebylo vaše jméno… Chtěli jste založit firmu a té firmě založit účet.

Ale pod podmínkou, že tam nikde nebude vidět to jméno. A že nechceme, aby se o to zajímaly úřady. My jsme se vás např. v telefonátu ptali, zda máte tento model vyzkoušen, a vy jste říkal, že ano. Že ten model je vyzkoušený v Raiffeisenbank (vyjádření banky najdete v souvisejícím článku, pozn. red.).
Ano. Ale to je zákonné. Prostě jdu do banky, oficiálně založím účet, dám dispoziční právo, to je zákonné.

A připouštíte, že byste se mohl nějakým způsobem tímto podílet na praní špinavých peněz?
Víte co, já dělám zákonné věci. Já dělám všechno zákonné.

E-mail, který si redaktoři pod skrytou identitou s podnikatelem vyměnovali. | Zdroj: Radiožurnál

Je to standardní způsob vašeho byznysu?
Samozřejmě. Někdo chce VIP služby. Já neříkám špinavé služby, já říkám VIP služby. Někdo chce nějaké sídlo nebo něco takového, nic jste neupřesnil. A teď mi říkáte, že já chci prát špinavé peníze.

To jsme neřekli. My se teď ptáme, jestli jste naše nabídky nevnímal tak, jako bychom chtěli prát špinavé peníze?
Ne. Já vás měl za blbce.

Zakládám firmy

Nicméně jste sem přišel. Takže ten byznys jste s námi chtěl zjevně udělat. Jinak byste tady nebyl.
No tak založit firmu, samozřejmě. To víte, já zakládám firmy.

Jste si jistý, že všechny peníze, kteří vaši klienti posílají do vámi založených firem, jsou legální?
Víte, někdo v obchodě kupuje zbraně. A někdo někoho zavraždí. Budete pak obviňovat prodejce zbraně?

My se ptáme, jestli nemáte pocit, že se nějakým způsobem můžete podílet na systému praní špinavých peněz?
Ne. Absolutně ne. Nikdo nikdy mi neříkal, že chce prát špinavé peníze. Nemám žádné informace o transakcích na účtech mých klientů. Žádné. Prostě banka nedává takové informace.

Prověřujete nějak identity a hlavně původy peněz vašich klientů?
Já vám opakuji: nemám žádné informace o transakcích. Vůbec žádné. Nikdo mi neříká – já tam posílám tuto částku. Nedává mi výpisy z účtů nebo něco takového.

Vy jste v tom obchodním modelu, který jste nám navrhl, počítal s tím, že vy založíte firmu, založíte účet na sebe a nám pošlete VISA kartu s PIN kódem…
Ne, ne.

Takto jste to popisoval. Z pohledu zákona jste jako prodejce nemovitostí i obchodních společností povinen hlásit podezřelé transakce. Hlásil jste některé?
Ne. Protože mi nikdo neříkal, že je to podezřelé. Jak poznám, že je něco podezřelé?

Policie stíhá podvodníky, kteří z lidí vylákali čtvrt miliardy. Peníze měli investovat do novozélandské firmy

Číst článek

Máte povinnost se na to minimálně ptát. Pokud například prodáte nemovitost, tak máte zjišťovat, z čeho pochází prostředky na koupi té nemovitosti.
Ale to je ve smlouvě.

Takže to zjišťujete?
Ve smlouvě je napsáno, že to nepochází z trestné činnosti, ale kdo vám odpoví, že je to z trestné činnosti?

Měl byste se ptát dál, a pokud by vám ty odpovědi byly jaksi podezřelé, tak ten obchod ohlásit na Finančně analytickém úřadu.
Mám chodit po ulici s tím, že všichni jsou podezřelí? Jak to mohu zjistit? Zjistit to může jen banka nebo policie nebo zpravodajské sužby. Já nemám žádné možnosti. Žádný obchodník nemá možnost odhalit podezřelé peníze klienta. Peníze jsou peníze.

Zmínil jste nyní banky… V telefonátu s fiktivním obchodníkem jste říkal, že zakládáte účty v Raiffeisenbank a že tak že to funguje dlouhodobě. Doslova jste řekl „takto my pracujeme“. Jaký máte vztah s bankou Raiffeisen?
Žádný. Je to vedlejší pobočka prostě.

Kolik jste založil takto účtů?
To je obchodní tajemství.

Jsou to desítky, stovky, tisíce?
Obchodní tajemství.

Zaručoval jste nám, že tento systém nevzbudí pozornost úřadů, že to je vyzkoušené a problémy že doposud nebyly. Co jste tím myslel?
Ne praní špinavých peněz, za prvé. S praním špinavých peněz nemám nic společného. Co jsem vám říkal, to funguje. Ale o špinavých penězích nic nevím. Kdybych se zeptal, jestli máte špinavé peníze, odpověděli byste mi, že máte?

Minimálně způsob naší vzájemné komunikace naznačoval, že to není úplně standardní obchod…
U všech svých klientů se ptám: Máte špinavé peníze?

Nás jste se ale za celou dobu neptal.
Právě jsem se chtěl zeptat.

K čemu jste si vlastně myslel, že potřebujeme ty účty?
K čemukoliv.

Abychom si jen tak přeposílali peníze z jednoho účtu na druhý?
Já o tom vůbec nepřemýšlím. Cokoliv.

Ale je to váš byznys, tak máte nějaký pocit z toho, co děláte?
O svých pocitech mluvit nebudu.

Odmítáte tedy, že byste se jakkoliv podílel na praní špinavých peněz?
Samozřejmě. Odmítám. Za prvé to odmítám a za druhé to nemám možnost ověřit. Prostě nemám, rozumíte tomu. Nemůžu jít do banky a zeptat se: Byly tam peníze, nebyly tam peníze? Špinavé nebo nešpinavé…

Jak byste charakterizoval vaši klientelu?
Jsou tady různí lidé, cizinci, kteří nemluví česky, neznají české zákony a potřebují prostě pomoct. Všichni slušní lidi. Když se mi člověk nelíbí, tak s ním nepracuju. A už vůbec ne v případě, jestli pocítím, že potřebuje nějakou trestnou činnost, že něco nehraje, to už s ním nedělám.

Takže my jsme se vám líbili?
Nelíbili. Vždyť jsem s vámi ještě nic nedělal.

Peníze jsme si nepředali, ale minimálně jste sem přišel, takže zájem jste měl.
Samozřejmě, to je moje práce.

U vás na adrese v Dolních Měcholupech je kromě množství dalších firem registrována i společnost Mega Color. Tu v roce 2015 založil jako jeden ze dvou společníků pan Ilgar Dzhabrailov. Říká vám to jméno něco?
Ne, nic. Nepamatuji si. Nemůžu k tomu nic říct.

Ten člověk byl v roce 2012 podle ruských médií zavražděn v Moskvě. Jak je možné, že ve vašem domě sídlí firma registrovaná na mrtvého člověka?
Nijak. Nemůžu na to odpovědět. Já si nepamatuji tu firmu, ani jak byla založena.

Prověřujete si nějak identitu a pravost dokumentů vašich klientů?
To není naše funkce. O to musí požádat soud.

Jakub Troníček, Vojtěch Srnka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme