Alergií na pyl trpí okolo 20 procent obyvatel České republiky. Ukazují to čísla České společnosti alergologie a klinické imunologie. Právě tento druh alergie je u nás nejrozšířenější. Příznaky začínají lidé pociťovat už na přelomu zimy a jara. Alergie se proto u nich může projevit právě v těchto dnech. Dalším nepříjemným měsícem pak bude duben, kdy začínají kvést břízy.

22:01 20. března 2017 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Když už to jaro přijde, tak je to opravdu cítit. Pak zjistíte, že přestáváte cítit, protože se vám zalepí celý nos, začne vám téct z očí. Jarní alergie také přináší s sebou to, že začnete nosit spoustu kapesníků, nějaké další léky, které musíte užívat, abyste vůbec přežil ten jarní rozkvetlý den,“ tak vypadá začátek jara pro alergika Michala z Prahy.

Ne vždycky ale musí pacienti sahat jen po prášcích. Většina alergiků má možnost využít vakcíny, které se už neaplikují pouze v injekcích, ale některé se podávají jako tableta pod jazyk. Taková léčba trvá i několik let.

„Alergen, který způsobuje alergii, dáváme cíleně pacientovi, abychom imunitu nějakým způsobem napravili. U těch pylových alergiků se to dává před pylovou sezónu,“ přibližuje alergolog Martin Fuchs z České společnosti alergologie a klinické imunologie.

I běžné prášky je lepší užívat ještě před začátkem jara. „Doporučuju - já osobně - aby začali si to brát už dřív, než sezóna naskočí, třeba o týden dřív. Ale každopádně s prvními příznaky. Jakmile začne svědit oko, hned ať začne brát antihistaminika a bude je brát po celou dobu své sezóny - třeba až do září. Podle toho, na co je alergický,“ dodává Fuchs.

„V posledních třech letech se úroveň dodávek drží na stejných číslech, tedy okolo 5,3 milionů dodaných balení. Z toho u léků volně prodejných je to asi 1,7 milionů balení,“ říká mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová.

Léky tlumící projevy alergie, které jsou dostupné v Česku, jsou co do kvality srovnatelné s preparáty prodávanými ve zbytku Evropské unie. Za poslední roky nestáhl lékový ústav žádný takový přípravek z prodeje. A to ani ty, které nedávno způsobily u některých dětí halucinace.

„Nežádoucí účinek v podobě halucinace je pozorován u většiny léčivých přípravků ze skupiny antihistaminik, nicméně frekvence výskytu je uváděna zpravidla jako ‚vzácná‘ až ‚velmi vzácná‘,“ vysvětluje mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová. U pacientů do 18 let eviduje ústav od roku 2004 pouze 6 podezření na nežádoucí účinky v podobě halucinací.

Linda Nguyenová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít