Od zrušení celibátu učitelek po živnostenský zákon. Jak se (ne)mění český právní řád

V českém právním řádu máme bezmála 33 tisíc právních předpisů, některé se novelizují každý měsíc. Kromě platných norem právní řád znepřehledňují dnes již vyhaslé předpisy o zrušení celibátu či italských úvěrech. Které zákony se mění nejčastěji, a které jsou naopak již „vyhaslé“? iROZHLAS.cz analyzoval data serveru Zákony pro lidi.

Analýza Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

sbírka zákonů ročník 1919, ilustrační foto | Foto: Jan Cibulka | Zdroj: http://ftp.aspi.cz/opispdf/1919/093-1919.pdf

V průměru se za dobu své existence právní předpisy změní dva a půlkrát, některé však i ve vyšších desítkách případů.

Rekordmanem je živnostenský zákon, který má za 27 let své existence 123 verzí způsobených 174 novelami. Nejčastěji se měnil v roce 2000, a to třináctkrát. Aktuální znění je platné od 1. července letošního roku. Oproti minulé verzi do něj byly zapracovány nové požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o provozování cestovních kanceláří. Podnikatelé, kteří hodlají pokračovat ve zprostředkování spojených služeb cestovního ruchu, musí do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti zákona požádat o změnu koncese, jak uvádí zpráva ministerstva průmyslu a obchodu.

Nad sto úprav má také zákon o daních z příjmů (121 verzí), občanský soudní řád (117 verzí) či zákon o správních poplatcích (111). Do padesátky úprav pak spadá dalších 19 zákonů.

Poslední zmíněný, tedy zákon o správních poplatcích, byl jen v loňském roce změněn 13krát. Letos byl změněn pětkrát. Důvodem je, že stanovuje veškeré poplatky za nejrůznější úkony napříč státní správou, a ty se mění poměrně pravidelně.

„Příčiny novelizací právních předpisů bývají různé. Z hlediska počtu novelizací jsou podle mého názoru na prvním místě pouhé deriváty skutečných změn, tj. legislativně technické promítnutí skutečných změn práva do jiných zákonů v právním řádu. Stává se to tehdy, je-li přijat nějaký nový zákon, který zavádí určité novinky nebo mění stávající pojmy či instituty, které je třeba zohlednit v celém právním řádu,“ uvádí František Korbel, člen Legislativní rady vlády.

Tyto změny často nejsou nezbytně nutné, autoři se jimi snaží harmonizovat právní řád, aby se měnil jako celek. Tento přístup je sporný, dodává.

Na druhém místě jsou změny vyvolávané potřebou implementace evropského práva. Myslím si, že i zde býváme příliš úzkostliví a zbytečně se snažíme implementovat směrnice doslova. Až teprve na třetím místě jsou změny vyvolávané určitou věcnou potřebou. I zde lze doporučit více klidu a rozvahy. Příkladem může být občanský zákoník, který by se měl měnit jako základní kodex země co možná nejméně. Bohužel poslanci do něj novelou neuváženě zavedli zákonné předkupní právo spoluvlastníků, což způsobuje obrovské problémy při převodech bytů v bytových domech se spoluvlastnickými podíly třeba na garážových stáních. Takže se to nyní snaží další novelou napravit,“ uzavírá Korbel. 

Nepřehlednost a nedostupnost 

Vysoký počet změn mimo jiné působí, že se právní řád stává čím dál méně přehledným pro běžné občany. Zákony jsou navíc oficiálně dostupné pouze jako PDF soubory na stránkách ministerstva vnitra. Spuštění internetové databáze eSbírka a eLegislativa, která má jako součást digitalizace státní správy shromažďovat plná znění zákonů v elektronické podobě, se odsunulo až na rok 2021, vyplývá z monitoringu Strategického rámce rozvoje veřejné správy ministerstva vnitra. „Naplňování je ve skluzu kvůli složitému a časově náročnému procesu schvalování projektů, nedostatku finančních prostředků ve státním rozpočtu a zdlouhavému legislativnímu procesu,“ uvádí zmíněný monitoring.

„Neznalost zákona neomlouvá. Stát by nám, svým klientům a občanům, kteří jej platíme, měl srozumitelně a transparentně sdělovat, co nám nebude omluveno. To ale nedělá, respektivě dělá v uživatelsky nepřátelské podobě,“ řekl pro server iROZHLAS Pavel Gardavský, zakladatel internetového serveru Zákony pro lidi.

Web Zákony pro lidi bezplatně nabízí aktuální znění právních předpisů, čímž de facto supluje eSbírku či placené právní informační systémy. Že je o takovou službu zájem, potvrzují čísla o návštěvnosti: pro nějaký předpis si na zmíněné stránky přijde přibližně půl milionu uživatelů měsíčně.

„Měřeno počtem platných ustanovení lze dovodit až 5-6násobný nárůst složitosti právního řádu od roku 1989,“ tvrdí Gardavský. Téměř polovina všech platných předpisů byla vydána právě po revoluci a od té doby se počet platných právních norem neustále navyšuje, počet přijatých zákonů je výrazně vyšší než počet těch rušených.

Vyhořely, zůstaly

Podle Marka Bendy z ODS se na nepřehlednosti právního řádu podílí i fakt, že jeho součástí je také několik stovek zákonů a předpisů, které lze považovat za vyhaslé, tedy nepoužívané. Většina z nich nese historický kontext a v platnost vstupovaly již od období po vzniku první Československé republiky.

V českém právní řádu tak nalezneme dnes již bizarní předpisy. Například zákon, kterým se zrušuje celibát literních a industriálních učitelek na školách obecných a občanských (měšťanských) v republice Československé, či zákon, jímž se vláda zmocňuje opatřiti úvěr v italské měně. Obdobné právní normy označujeme v právní teorii jako obsolentní, tedy oficiálně platné, dokud se novým předpisem nezruší jejich účinnost.

Takový předpis, který by obsolentní zákony zrušil, představili nedávno na jednání vlády občanští demokraté. Podle sněmovního tisku by z tuzemského právního řádu mělo zmizet 150 nejrůznějších předpisů a nařízení, z toho zhruba 80 zákonů. Jednalo se již o druhý předložený návrh svého druhu. Vláda však přijala nesouhlasné stanovisko.

„Postupné předkládání více zrušovacích zákonů nepovažuje vláda za šťastné a přehlednosti právního řádu je to spíše na újmu,“ stojí v návrhu stanoviska k projednávanému návrhu. „Shodli jsme se, že zákony, které ODS navrhuje zrušit, z nichž některé třeba řeší stažení oběživa rakousko-uherského, asi nikoho dnes nenapadne aplikovat. To znamená, že nevznikají v praxi asi nějaké výrazné pochybnosti. Je to na nějakou akademickou debatu, jestli ty zákony jsou vůbec ještě dnes platné,“ uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).

Velký právní úklid

„Při výběru postupujeme po jednotlivých letech tak, abychom nic nevynechali. Argument vlády o nesystematičnosti je tak naprosto absurdní,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Jakub Kajzler, vedoucí mediálně analytického oddělení ODS. Dle Bendy navíc neustále odkládaná eSbírka bude obsahovat pouze předpisy vzniklé po roce 1945, vyhaslé zákony tak budou dále právní řád zaplevelovat.

Gardavský ale nesouhlasí: „Návrh ODS na velký právní úklid působí v tomto ohledu trochu pitoreskně, až teatrálně. Staré předpisy (např. z roku 1919), ze kterých je sestaven seznam ke zrušení, nejsou obecně dostupné. Zájemce tedy musí buď vyrazit do knihovny, nebo na webové stránky renomovaných právních informačních systémů. Takže výsledkem takového zrušení by vlastně byl jen nějaký nápis někde v právních databázích, využitelné by to bylo jen ve zcela speciálních situacích studia práva první republiky,“ uzavírá.

Nela Krawiecová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme