Pokud se majitel facebookové stránky dozví o protiprávním obsahu, musí ho odstranit, říká právník

Místopředseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) v úterý sdílel sociálních sítích příspěvek o redaktorce Českého rozhlasu Zdeňce Trachtové související s kauzou znásilněné dívky na Litoměřicku. Pod ním se začaly hromadit nenávistné komentáře. Kdo je za ně zodpovědný? „Pokud někdo dává ostatním prostor, na kterém se mohou vyjadřovat, tak nese odpovědnost za jejich vyjádření,“ řekl Radiožurnálu právník Jakub Míšek z Masarykovy univerzity v Brně.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Na facebookové stránce Tomia Okamury se objevují nenávistné komentáře vůči redaktorce Českého rozhlasu kvůli případu znásilněné dívky na Litoměřicku. (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak právo definuje pojem „nenávistný komentář“? Kde je hranice, která by mohla překračovat zákon?
V českém právu toto nemáme úplně přesně vymezeno, pracují na tom soudy. Průběžně se to vykládá během soudního rozhodování. Nicméně máme nějaké indicie z Evropského soudu pro lidská práva, kde naopak je to téma poměrně živé.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s právníkem Jakubem Míškem o nenávistných komentářích na profilu Tomia Okamury

Obecně do kontextu zajištění svobodné debaty či svobodného projevu jako takového je samozřejmě možné zařadit i příspěvky, které jsou nějakým způsobem kritické nebo vzbuzují emoce. Hranice je ale obvykle nastavená na úrovni toho, když už nejde o věcnou kritiku nebo diskuzi, ale o výpady.

Do jaké míry za zveřejňování těchto komentářů odpovídá ten, kdo profil nebo facebookovou stránku vlastní?
V tomto případě záleží, o jaké právní odpovědnosti se bavíme. Pokud se bavíme o trestní odpovědnosti, tak tam to jde primárně za autory příspěvků.

Nicméně obecně, pokud někdo dává ostatním prostor, na kterém se mohou vyjadřovat, tak nese odpovědnost za jejich vyjádření. Máme tady specifickou úpravu odpovědnosti, takzvaných poskytovatelů služeb informační společnosti, mezi které mohou spadat facebookové stránky. A právo nám obecně tyto poskytovatele vyjímá z odpovědnosti, protože principiálně nechceme, aby museli svůj obsah stále monitorovat.

V každém případě, když se dozví o protiprávnosti obsahu, který tam je, tak mají povinnost zakročit, tedy odstranit ho. Ve chvíli, kdy takovýto subjekt podněcuje nějaký typ diskuze, tak předpoklad, že ví, co se tam děje, je výrazně silnější, než pouhé poskytnutí prostoru.

Názor druhého právníka Radima Polčáka z Masarykovy univerzity

S tím, že za obsah na svých stránkách či profilech může odpovídat i jejich provozovatel souhlasí i další právník Radim Polčák. „Za příspěvek primárně odpovídá ten, kdo ho napsal. Pokud je protiprávní, odpovídá za to pisatel. V tomto případě provozovatel webu, tedy politik, může spoluodpovídat za protiprávnost příspěvku, ale pokud ví, že tam je a nic nepodnikne,“ řekl pro Radiožurnál.

Rozlišuje právo nějak osobní profily a facebookové stránky jako v případě Tomia Okamury?
Co se týče právní odpovědnosti, tak tam podle mě nebude rozdíl až tak velký. Člověk může v obou případech provádět nějakou moderaci. V právní odpovědnosti tam asi rozdíl nebude. Mám ale za to, že by tam měl být rozdíl na úrovni odpovědnosti politické nebo morální.

Na kolik vymahatelná je odpovědnost za publikaci nenávistných komentářů na sociálních sítích, případně jaké sankce se s tím mohou pojit?
V kontextu nenávistných projevů záleží, jestli se pohybujeme na úrovni občanského práva nebo práva trestního. Máme některé trestné činy, které bychom na to mohly aplikovat, typicky podněcování k nenávisti vůči skupině osob a k omezování jejich práv a svobod, možná výtržnictví. Pravděpodobně i nebezpečné vyhrožování. Pokud by to nedosáhlo intenzity trestného činu, je tady varianta přestupku proti občanskému soužití. Nakonec se vždycky může poškozený bránit občansko-právní cestou.

Pokud někdo, jako nyní Tomio Okamura, zveřejňuje SMS zprávy i s čísly, ze kterých byly poslány a vybízí svoje příznivce, aby na ně reagovali, je to právně v pořádku?
Je to velký problém. Telefonní čísla jsou osobní údaje, takže jde podle mě o protiprávní zpracování osobních údajů se vším, co k tomu patří.

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme