Právo: Ministr vnitra navrhuje nasazení agentů do korupčního prostředí

O tom, že ministr vnitra Ivan Langer chce infiltrovat agenty do korupčního prostředí, píše na první straně deník Právo. Langer už připravil novelu trestního řádu, kterou poslal vládě. Chce, aby se šetření prostřednictvím agenta mohla odehrávat v kauzách přímého i nepřímého úplatkářství. Podle něj jde o "nasazování skrytých vyšetřovatelů". Jasnou podporu v ODS ale nemá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

domácí tisk | Foto: Marián Vojtek

Nasazení agenta má podle informací Práva podléhat přísným pravidlům. Například: Rozhodne o něm na návrh státního zástupce Vrchního státního zastupitelství soudce Vrchního soudu. Už při souhlasu musí být jasně řečeno, proč a na jakou dobu se povolení vydává.

Elektrárenský kolos ČEZ podal stížnost na antimonopolní úřad a požádal ho, aby - zjednodušeně řečeno - zakázal Mostecké uhelné společnosti rozvíjet projekt elektrárny za zhruba 60 miliard korun - zjistila to Mladá fronta Dnes. Mostecká uhelná teď o projektu vyjednává s německou firmou E.ON. ČEZ přitom s Mosteckou uhelnou jednal o výstavbě nové elektrárny až do konce června také, pak se ale jednání zadrhla a těžaři potvrdili exkluzivitu E.ON.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina deníku potvrdil, že úřad stížnost přijal, správní řízení ale zatím nezahájil. Podle spolumajitele Mostecké uhelné Petra Pudila se ČEZ se nelíbí, že by těžební společnost vlastnila uhlí i elektrárnu. Přesně takovou firmou je ale i samotný ČEZ - kromě elektráren nedávno zprivatizoval Severočeské doly - tedy největší hnědouhelnou společnost v Česku. ČEZ ale takový výklad odmítá.

Pozatýkat Berdychův gang prý bylo možné už před šesti lety, píše deník Právo. David Berdych měl totiž detailně popsat své zločiny před šesti lety ve vyšetřovací vazbě v pražské věznici na Pankráci. Vyprávěl o nich spoluvězni. Cela měla být prostorově odposlouchávána a dění okolo Berdycha a odposlechů měl údajně zajišťovat důstojník policejního prezidia Zdeněk Nedoma.

Tyto informace sdělil deníku jeden z členů Berdychova gangu Luděk Žalud. Žalud také předal Právu ověřené kopie podnětů se Součkovými sděleními, které adresoval žalobcům, Inspekci ministra vnitra, ministrovi vnitra a dokonce i premiérovi Mirku Topolánkovi.

Hospodářským novinám se podařilo získat první ucelený seznam lidí, s nimiž se radí buď přímo předseda vlády, nebo jejich služeb využívá jeho úřad. Čtyři bývalí ministři, jeden exposlanec a romský aktivista Emil Ščuka - to je tým poradců premiéra Mirka Topolánka. Dalších patnáct odborníků pracuje pro Úřad vlády.

Hospodářské noviny také připomínají, že zájem o Topolánkovy poradce vyvolaly nejasnosti, zda mezi ně patří i Pavel Němec, nepříliš populární exministr spravedlnosti. Zvlášť proto, že pozice poradce premiéra je v Česku něčím takřka mysteriózním.

Deník Právo se vrací k nucenému odchodu ředitele dopravní policie Zdeňka Bambase z funkce. Podle ministra vnitra Ivana Langra Bambase po 14 letech ve funkci postihla hluchota a slepota k problémům policie. Sám Bambas na stránkách listu tvrdí, že mu nikdo jeho odchod z funkce nevysvětlil.

Na toto téma navazují Hospodářské noviny, podle kterých nové policejní vedení naplno spustilo plán na výměnu klíčových velitelů. Kromě šéfa dopravní policie Zdeňka Bambase skončí ve funkci náměstek Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Vladimír Zimmel, policejní prezidium už opustil i Zimmelův nadřízený, šéf republikové kriminální policie Jan Švejdar.

Jal píše deník Právo, ještě na začátku prázdnin se v některých médiích objevily informace, že korupční skandál uvnitř státní České konsolidační agentury míří do ztracena. Opak se ale stal pravdou.

Kriminalisté z protikorupční policie totiž skončili po roce vyšetřování aféry a s obsáhlým spisem se nyní začali seznamovat všichni čtyři obvinění. Jsou mezi nimi někdejší manažerka a členka představenstva ČKA Radka Kafková, bývalý zaměstnanec konsolidační banky Josef Tykva a podnikatelé Pavel Hrách a Josef Lopata.

V Česku nachází pomoc stále více zahraničních párů, které trápí neplodnost. Tématu se věnují Hospodářské noviny. Dobře fungující "továrnu" na děti ze zkumavky živí především zájemci z Německa a Itálie, kde platí tvrdé zákony upravující umělé oplodnění.

Při výběru liberálnější cílové země pak hrají důležitou roli peníze. Na české klinice páry ze západní Evropy ušetří až dva tisíce eur za jeden cyklus umělého oplodnění. Čeští lékaři na tuto poptávku reagují odpovídající nabídkou. Počet klinik asistované reprodukce v tuzemsku stále roste.

Renáta Prátová, Marián Vojtek, Zuzana Vlčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme