Včas nebo zadarmo: Ústavní soud řekl, kdy si úřad může nechat zaplatit za informace

Vsetínská radnice se u soudu snažila donutit jednoho z občanů, aby zaplatil přes 30 tisíc korun za informace, které pro něj městští úředníci vyhledali. Úřad spor dotáhl až k Ústavnímu soudu, který mu nedal za pravdu. Navíc upřesnil podmínky, za kterých si úředníci mohou o peníze říct.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Město Vsetín chtělo po jednom ze svých obyvatel zaplatit 33 784 Kč jako škodu, kterou měl dotyčný způsobit tím, že „svévolně žádal o poskytnutí informací, aniž by však chtěl zaplatit náklady na jejich vyhledání“. Podle radnice tak mařil čas úředníků, kteří místo toho mohli pracovat na jiných úkolech.

Podle soudce zpravodaje Davida Uhlíře ale něco takového nepřipadá v úvahu. Úřad má náklady na práci buďto odhadnout a naúčtovat předem, případně žádost odmítnout, pokud by bylo zřejmé, že se žadatel snaží úřad šikanovat. Není ale možné informace vyhledat a následně se domáhat peněz.

Policie vyčíslila poskytnutí údajů o kriminalitě na téměř 26 milionů, soud jí dal za pravdu

Číst článek

Ústavní soudci navíc uvedli, že úřad si musí o peníze říct v patnáctidenní (resp. 25denní) lhůtě. "Výši úhrady však musí oznámit před uplynutím lhůty pro poskytnutí informace, pozdější či dodatečné oznámení není možné," vysvětlili.

Úhradu spojenou s poskytováním informací některé úřady využívají jako de facto odmítnutí žádosti: Policie takto požaduje za databázi trestných činů téměř 26 milionů korun, zpoplatněné jsou i informace o počasí či státní mapy.

Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme