Právo o zřízení Národního úřadu pro zaměstnanost a sociální správu
Když před časem přišel ministr práce a sociálních věcí za ODS Petr Nečas s návrhem zřídit Národní úřad pro zaměstnanost a sociální správu, netušil, jakou vlnu nevole tím vyvolá, píše deník Právo. Ukázal to dokument pro vládu, který má list k dispozici. Nečas počítá, že by se většina z téměř osmi tisíc zaměstnanců nového úřadu a jeho okresních ředitelství rekrutovala ze současných úředníků zajišťujících sociální problematiku na úřadech práce, magistrátech a krajských či obecních úřadech.
Že Nečas narazil u ministra financí, který ve vzniku nového úřadu vidí útok na státní kasu, se dalo čekat, ale překvapily desítky připomínek od hejtmanů. A ti jsou až na jednu výjimku z ODS, jejímž místopředsedou Nečas je. Návrh jde podle některých hejtmanů proti reformě veřejné správy, neboť v důsledku bude znamenat "návrat ke starým časům", kdy existovaly okresy. Konkrétní námitky hejtmanů přináší Právo.
Podle Lidových novin hrozí pacientům exekuce. Firmy, které se specializují na vymáhání dluhů, si podle deníku brzo přijdou díky reformě veřejných financí na své. Reforma totiž nařizuje od ledna pacientům, aby zaplatili při každé návštěvě lékaře třicet korun.
Poplatek musí podle zákona lékař po pacientech navíc vymáhat - jinak sám zaplatí pokutu až padesát tisíc korun. Exekuční společnosti už nyní nabízejí, že nezaplacené pohledávky od lékařů vykoupí. Dokonce slibují, že lékaři dostanou víc, než jim budou pacienti dlužit.
A ještě jednou k reformě veřejných financí: Stejný list, tedy LN, píše, že nový systém může motivovat důchodce k práci. Dosud totiž platí, že důchodce, který pobírá starobní důchod nad 38 000 korun ročně a přitom pracuje, nemůže využít slevu na dani z příjmu. Ta je v současnosti 7 200 Kč.
Od ledna 2008 však dostane každý pracující včetně důchodců slevu na dani téměř 30 000 korun za rok. Znamená to, že pro pracující důchodce budou nově platit úplně stejná pravidla jako pro ostatní výdělečně činné.
Díky zmiňovaným daňovým slevám by si tak většina z pracujících seniorů mohla značně vylepšit své celkové příjmy. Problém bude pouze v tom, zda všichni důchodci, kteří pracovat chtějí, práci také najdou. Na českém trhu sice momentálně chybí zaměstnanci v mnoha oborech, ale není zdaleka jisté, že volná místa budou chtít firmy obsadit právě seniory.
Lidové noviny na závěr připomínají, že skutečná důchodová reforma Česko teprve čeká. Přesto i vládou navrhované slevy na daních by se mohly pozitivně projevit při záchraně důchodového systému, který je podle všech politiků i odborníků potřeba významně revitalizovat.
Bude to přesně rok, co v českém policejním sboru začala tichá, ale o to důkladnější personální obměna, upozorňují Hospodářské noviny. Poslední z nově jmenovaných velitelů je ředitel pořádkové policie Petr Sehnoutka. Jeho kariérní vzestup má svá ale. Když místo šéfa pořádkové policie v dubnu opustil Čestmír Pastýřík, policejní prezidium na jeho místo vypsalo hned tři výběrová řízení.
Do prvního se přihlásili tři uchazeči, žádný ale neuspěl. O druhé kolo neměl nikdo zájem. A do třetího se přihlásil pouze Sehnoutka. Opakovala se tak stejná situace jako u nedávno jmenovaného ředitele dopravní policie Martina Červíčka. I jemu chyběl protikandidát.
Personální čistka v nejvyšších patrech policie začala poté, co na resort vnitra nastoupil coby ministr Ivan Langer. Vedení policie ale trvá na tom, že personální obměna přinese jen zlepšení. Zatímco o velitelích uniformované policie je už rozhodnuto, stále není jasné, jak skončí změny v kriminální policii. Reforma, kterou nedávno představil ministr Langer, počítá s tím, že se takzvané elitní útvary sloučí v jediný Národní kriminální úřad.
Černínský palác se má podle Hospodářských novin v následujících měsících otřást v základech. Ministerstvo zahraničí se musí přestat chovat jako státní moloch z dob komunismu, říkají jeho představitelé. A šéf úřadu Karel Schwarzenberg to zřejmě myslí vážně.
Audit si objednal už někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda v roce 2006. Současný šéf diplomacie ho vzal vážně a v srpnu představil podřízeným nového muže: náměstka pro transformaci a management Martina Čermáka.
Hledání protikandáta Václavu Klausovi do prezidentské volby dnes zaujalo hned několik deníků. O tom, že prezidentský Antiklaus je stále v nedohlednu, informuje titulní strana deníku Právo.
Předseda Strany zelených Martin Bursík sice vypustil mediální bublinu, že už našel svého kandidáta, jeho jméno ale odmítl sdělit. Pokud je jím ale profesor ekonomie Jan Švejnar, bude to podle listu zřejmě jen další marné plácnutí do vody. Švejnarovi se totiž kandidovat nechce. Navíc nemá zajištěnu podporu ČSSD.
Jako o možných vyzyvatelích se dále mluví o bývalém federálním ministru zahraničí Jiřím Dienstbierovi a zazněla také spekulace, že by to mohl být předseda Akademie věd Václav Pačes. Dienstbier včera Právu řekl, že pokračují složitá jednání a že je připraven kandidovat jen v případě, že politici dokážou Klausovu protikandidátovi vyjednat ve Sněmovně a Senátu důstojnou podporu.
Předseda akademie Pačes Právu sdělil, že ho nikdo z politiků s možností prezidentské kandidatury neoslovil, ale že kdyby se to stalo, o seriózní nabídce by uvažoval. Deník Právo dále píše, že není bez zajímavosti, že Pačes se objevil minulý týden na narozeninové oslavě předsedy ČSSD Paroubka.
Vysoké školy letos mohou přijmout do prvních ročníků historicky nejvíce studentů - téměř sto tisíc, píší Hospodářské noviny. A to i přesto, že ještě před dvěma měsíci ministerstvo školství tvrdilo, že to nebude možné. V rozpočtu mu chyběla miliarda korun, kterou nakonec ministryně Dana Kuchtová získá.
Každý rok se počet studentů zvyšuje zhruba o 10 000. Univerzity loni nabraly na 90 000 lidí. Letos se ale uvažovalo, že počet nově přijatých bude stejný, protože peníze chyběly. Rektoři vysokých škol však upozorňují, že dotace ministerstva stále není dostatečná.
Mladá fronta Dnes píše o tom, že se na policejním prezidiu minulý týden v úterý odehrála neuvěřitelná scénka: vrcholní funkcionáři policie se na poradě o reformě policie tak pohádali a pozuráželi, že se nakonec málem poprali jako malí kluci. Hlavními aktéry incidentu byli šéf zvláštního policejního útvaru ÚOOZ Jan Kubice a šéf protidrogové centrály Jiří Komorous.
Od slovní potyčky k pěstnímu souboji nebylo daleko ve chvíli, kdy Kubice vytkl Komorousovi jeho předlistopadové kontakty se Státní bezpečností. Komorous pak vstal a Kubicemu podle očitých svědků řekl: "Kdybyste byl mladší, tak si to s vámi vyřídím hned a fyzicky!" Celý incident se odehrál pod taktovkou náměstka policejního prezidenta Jiřího Houby, který poradu řídil.
