Pražané chtějí na svých zahradách stavět, u souseda by ale rádi zeleň

Úderem středeční půlnoci končí připomínkování územního plánu Prahy. Nová mapa hlavního města vzniká po deseti letech a platit by měla dalších patnáct roků. Reportéři Českého rozhlasu zjistili, že lidé vznesli na územní plán pět tisíc připomínek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nákladové nádraží Žižkov | Foto: Tomáš Vodňanský

Je to o polovinu méně, než původně vedení města očekávalo. Díky tomu by mohli zastupitelé plán schválit do konce příštího roku, kdy jim končí funkční období.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Michaely Veteškové o územním plánu Prahy.

Už při vstupu do kanceláře ředitelky odboru územního plánu hlavního města se reportérka musí vyhnout ženě s plně naloženým vozíkem. "To přivezla krabici námitek a připomínek. To je takový zlomeček. Takhle nám to přiváží asi pětkrát za den," podotýká ředitelka odboru územního plánu Jitka Cvetlerová.

Záhy ale dodává, že původně očekávali, že připomínek k nové mapě Prahy vznesou občané Česka mnohem víc. Ona sama očekávala až deset tisíc připomínek, podle všeho jich ale bude maximálně polovina. "Připomínky jsou zatím, co jsem měla možnost prohlédnout, všechny věcné. Nejsou to, až na malé výjimky, kuriozity. Lidé hájí svůj majetek a chtějí ho zúročit. Všichni chtějí stavět," přibližuje Cvetlerová.

Každý požadavek se bude zakreslovat

Připomínky budou úředníci zpracovávat asi tři měsíce, včetně zakreslování podnětů do mapy. "Každý požadavek se bude zakreslovat do územního plánu pro přehlednost a pro seskupování, aby se jedno území řešilo společně," říká ředitelky odboru.

Každou připomínku, které úředníci vyhoví, musí znovu projednat s orgány státní správy. Koncept územního plánu by tak mohli úředníci předložit zastupitelům k projednávání či schvalování koncem příštího roku.

"Většina připomínek se týká toho, že jejich pozemek by měl být určen pro zástavbu. Všichni, co mají zelený pozemek, žádají, aby jeho funkce byla změněna na takovou, kde se dá bydlet nebo alespoň něco podnikat. Samozřejmě všichni občané Prahy chtějí zeleň, ale nechtějí ji mít na svém pozemku. Chtějí, aby zeleň byla u sousedů," vysvětluje.

Ale mezi pěti tisíci připomínkami jsou také poněkud kuriózní podněty. Jeden architekt poslal připomínku, ve které žádá, aby nad Prahou vedl koridor pro horkovzdušné balóny a jejich přístaviště aby bylo pod Karlovým mostem. I tuto připomínku musejí úředníci pražského Magistrátu projednat. Závažnější připomínky se ale týkají zastavování zelených ploch, jako například v Roztylech či Trojmezí.

"Kde se pohybuje několik investorů. Nechali jsme zpracovat podrobné studie s dendrologickými průzkumy, takže velké území, které občané hájí, bude ještě podrobně nad rámec územního plánu prozkoumáno," dodává Cvetlerová.

Developeři a investoři jsou ve střehu

Nová mapa Prahy vzniká po deseti letech a měla by platit patnáct let, proto je tak ostře sledována nejenom občany Česka, ale hlavně investory a developery. A k tomu mluvčí sdružení Arnika Zita Kasíková říká, že souběžně s projednáváním jednotlivých připomínek se vedou debaty o nejchoulostivějších místech ve městě, jako například už zmíněné zelené plochy v Roztylech nebo na takzvaném Trojmezí.

"Individuální připomínka, kterou podá samotný jednotlivec, nemá moc velkou váhu. Zatímco, pokud přinejmenším dvě stě lidí zmocní svého zástupce veřejnosti, ten může jejich jménem podat takzvanou hromadnou námitku. A tu už magistrát musí vypořádat," tvrdí Kasíková.

Podle Arniky ale hrozí nebezpečí, že než nový plán spatří světlo světa, budou na sporných místech už dávno developeři kopat.

Místo nádraží obchody a byty

Snaha všech evropských velkoměst je totiž obnovit území ve svém centru, která už několik let pomalu chátrají. Jde o stará nádraží nebo skladové plochy. O stejnou věc se chce do několika let pokusit i Praha.

Tak například na místě nákladového nádraží Žižkov by měly vyrůst obchody, bytové domy, parky, kulturní centra. Podobně by to mělo vypadat i na jiných místech, například na Smíchově nebo v Bubnech. Podle pražského radního pro oblast územního rozvoje Martina Langmajera, by se o těchto územích mělo rozhodnout už na začátku příštího roku.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Petry Benešové o plánech developerů a pražských radnic.

"Nádraží Žižkov, nádraží Smíchov, Masarykovo nádraží a Bubny. Na tom se pracuje a myslím si, že jsme před dokončením těchto projektů společně s investory. Očekávám, že v lednovém nebo únorovém zastupitelstvu by mohl být dozorovací proces ukončen," domnívá se Langmajer.

Konečná podoba těchto lokalit, které mají rozlohu až několika desítek hektarů a jejich přestavba bude stát stovky miliard korun, se teď bude dolaďovat. Co by na nich mělo do několika let vyrůst, mají říct městské části a developeři, kteří se budou podílet na výstavbě.

Ti mají projekty už z velké části dokončené. Snažili se vyjít vstříc požadavkům místních radnic, které nechtěly na svých územích mrakodrapy.

"Respektovali jsme požadavky na omezení výškové výstavby s tím, že předpokládáme, že na všech námi řešených územích výstavba nepřesáhne osmnáct pater," popisuje spolupráci jeden z hlavních developerů Luděk Sekyra, majitel společnosti Sekyra Group. Ta má proměnit Žižkov a Smíchov. Začít stavět by se mělo v letech 2011 až 2012.

Příležitost, která se nebude opakovat

Pražský magistrát by si ale měl podle odborníků dobře rozmyslet, co na těchto místech vyroste. Jestli parky a obchody, nebo pouze další bytová zástavba. Jak říká Karel Maier z ČVUT, přestavba těchto lokalit je pro Prahu jedinečnou příležitostí.

"To jsou jedinečné lokality, jedinečné příležitosti, které se už nebudou opakovat. Proto je velmi žádoucí diskuze o tom, co se s nimi má stát. Napadají mě taková témata jako je vědění a kultura. To by měly být podle mého názoru startovní body, odkud se začneme dohadovat, co by tam vlastně mělo být," myslí si Maier.

Za několik let se promění i výhled na Prahu z Pražského hradu. Na Pankráci by se mohly objevit mrakodrapy. Podle nového územního plánu ale nebudou moci mít více jak osmdesát metrů.

Michaela Vetešková, Petra Benešová, Alice Kottová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme