Rakušan kritizoval ‚válečné opevnění‘ na Pražském hradě, rámy ale zůstávají. Prověřit je chce na podzim
Ministr vnitra Vít Rakušan ze STAN kritizoval v lednu „válečné opevnění“, které podle něj vzniklo kolem Pražského hradu. Ohlásil proto revizi všech bezpečnostních opatření u chráněné památky. Jak to dopadlo? Jeden ucelený dokument k přezkumu neexistuje. A kritizované kontroly u vstupu dál trvají. Důvodem je podle Rakušana válka na Ukrajině. Nutnost kontrol chce prověřit znovu na podzim.
„Pražský hrad je symbol české státnosti. Patří nám všem. A my všichni opravdu nejsme teroristi, tak jak si teď možná připadáme při jeho návštěvě,“ kritizoval krátce po nástupu do funkce ministr vnitra Vít Rakušan bezpečnostní opatření kolem prezidentského sídla. „Požádal jsem příslušné instituce o revizi všech bezpečnostních opatření, která kolem Hradu stvořila válečné opevnění,“ dodal tehdy.
Pohled o půl roku dál ukazuje, že se zatím nic viditelného nezměnilo. Návštěvníci stále procházejí bezpečnostními rámy a od policistů slyší: „Položte tady na stůl věci z kapes.“ Server iROZHLAS.cz proto požádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím o výsledek nebo dokument, který by shrnoval závěry avizovaného „ministerského přezkumu“.
A odpověď? Ucelený dokument neexistuje. „Výsledek vyhodnocení bezpečnostních rizik nemá podobu jednoho konkrétního dokumentu či analýzy, ale jde vždy o komplexní proces posuzování bezpečnostních rizik a hrozeb vůči Pražskému hradu,“ nabídl vysvětlení za ministerstvo vnitra Radek Šubrt, ředitel odboru bezpečnostní politiky.
Kontroly kvůli válce
Policie podle něj jsou bezpečnostní rizika pravidelně vyhodnocována a připomněl také, že kontroly na Pražském hradě trvají od roku 2016, kdy vláda vyhlásila první stupeň ohrožení terorismem. A ten dosud nezrušila.
Co je měkký cíl?
Termín "měkké cíle" (soft targets) není nikde přesně definován, toto označení je bezpečnostní komunitou používáno pro označení míst s vysokou koncentrací osob a nízkou úrovní zabezpečení proti násilným útokům, která jsou pro tuto svou charakteristiku vybírány zejména v poslední době jako cíl takovýchto útoků, typicky útoků teroristických. (zdroj: MVČR)
„S ohledem na přetrvávající bezpečnostní hrozby a rizika (ruská agrese na Ukrajině, teroristické útoky či útoky aktivních střelců v Evropě) tento stav nadále trvá i v současnosti,“ doplnil. Pražský hrad byl podle něj vyhodnocen jako vysoce rizikové místo. A jde o měkký cíl, dodal.
Válku na Ukrajině zmínil jako důvod stávajících kontrol i ministr vnitra. „Před válkou byl proces už daleko a mělo dojít k výrazné úpravě opatření. Chci na podzim opět oslovit bezpečnostní komunitu s žádostí o stanoviska,“ přislíbil v úterý Rakušan v SMS pro iROZHLAS.cz.
A Karlův most?
Bezpečnostní kontroly na Pražském hradě čelí dlouhodobě kritice. K jejich zrušení vyzývala v minulosti řada politiků. Označovali je za zbytečné.
Útoky v Evropě
Globální databáze terorismu (GTD) uvádí, že v letech 2019 a 2020 došlo ve východní a západní Evropě k 583 incidentům. Při 62 útocích zemřel nejméně jeden člověk. Bez východní Evropy, kde se jako terorismus označují také útoky separatistů, zemřel nejméně jeden člověk ve 33 případech. Nejvíce lidí zemřelo při útocích v Hanau v Německu (11 lidí, 2020), v Rakousku ve Vídni (5 lidí, 2020) a v Paříži ve Francii (5 lidí, 2019).
Místopředseda Senátu Jiří Růžička (TOP 09) a poslanec Jan Lacina (STAN) poslali kvůli tomu prezidentovi několik otevřených dopisů. Hrad ale kritiku vždy odmítal. Opatření hájil potřebou zajistit bezpečí turistů s tím, že odpovídají požadavkům policie.
Růžička v úterý pro iROZHLAS.cz zopakoval, že by kontroly zrušil. „Stále mi to vadí, nic se nezměnilo. Kontroly jsou hanebné, potupné a nebezpečnější než cokoli jiného, když se lidé namačkají ve frontách. A ty dřevěné boudy tam dělají ostudu,“ nastínil svůj postoj.
Možný terorismus ani válku na Ukrajině nevnímá jako relevantní důvody ke kontrolám. „Argumentování bezpečností? Ať se jdou podívat na Karlův most, kde je také množství turistů,“ porovnal.
Pohled expertů
Ani bezpečnostní experti se ale neshodnou, zda kontroly na Pražském hradě zachovat. Podle Jana Paďourka z CEVRO Institutu jsou nyní zbytečně přísné.
„Omlouvat přísná opatření tím, že je válka na Ukrajině, mi nepřijde úplně relevantní té skutečnosti. Zvolil bych spíše namátkové kontroly, pokud nevznikne důvodné podezření z toho, že by mohlo dojít k nějakému většímu maléru. Kontroly by ale měly zůstat v pohotovostním režimu. A pokud by bylo třeba, mohly by se okamžitě obnovit.“
Kontroly na Pražském hradě zůstanou, píše policie. Jde podle ní o cíl se symbolickou hodnotou
Číst článek
Pokud bychom přistoupili na argumenty ministerstva vnitra, tak je podle něj nelogické, že se takto chrání pouze jedno místo. „Míst, které byste měla takto chránit, je pak daleko více. A tam se to neděje. Například židovské město v Praze a další možné cíle, které takto přísně kontrolované nejsou,“ upozorňuje Paďourek.
Naopak Martin Hrinko, který také působí na CEVRO Institutu, by kontroly na Hradě zachoval. „Myslím, že jsou dostatečně přísné,“ hodnotí. Argumenty ministerstva jsou podle něj relevantní. „Ve střední Evropě panuje napětí z pohledu válečného konfliktu či teroristických útoků. Každý svrchovaný stát by měl chránit to nejcennější místo, které má, a tím je pro nás Pražský hrad. Je to strategický bod, který je velmi důležitý pro bezpečnost celé České republiky. Pokud by někdo v areálu způsobil třeba bombový útok, tak by to byla ukázka toho, že represivní orgány nejsou schopny ochránit sídlo hlavy státu.“
Kontroly trvající od léta 2016 byly zejména zpočátku pověstné dlouhými frontami před vstupem do hradního komplexu. Loni o Velikonocích byly přerušeny, policie kontrolovala jen namátkově. V květnu ale museli návštěvníci opět začít chodit přes bezpečnostní rámy.
