‚Účel by byl zkreslen.‘ Hrad tají dopis pro Putina kvůli Sputniku, prezident Ruska Zemanovi ani neodepsal

„Ve všech třech případech byla odpověď pozitivní.“ Tak zněl komentář prezidenta Miloše Zemana k žádostem, které kvůli nedostatku vakcín proti koronaviru adresoval protějškům do Ruska, Číny a Izraele. Server iROZHLAS.cz proto o korespondenci požádal podle informačního zákona. Jak se ukázalo: odpovědi na Zemanovy dopisy od prezidentů Ruska a Číny – alespoň zatím – nedorazily. Český státník přitom tvrdil opak. „Nemáme to písemně,“ říká nyní Hrad.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman | Foto: MICHAL RŮŽIČKA / MAFRA | Zdroj: Profimedia

Úkol zněl jasně: zajistit co nejvíce vakcín. A to klidně z Ruska nebo Číny. „Zasloužil se o to pan premiér a i já jsem se obrátil dopisy na izraelského, ruského a čínského prezidenta s žádostí o dodávky vakcín. Ve všech třech případech byla odpověď pozitivní. Ale bohužel váš předchůdce a ředitelka Státního úřadu pro kontrolu léčiv tento proces blokovali,“ prohlásil prezident Miloš Zeman zkraje dubna, když jmenoval ministrem zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO).

Narážel tak na jeho předchůdce ve funkci Jana Blatného (za ANO), který nesouhlasil s použitím ruské vakcíny bez schválení Evropské lékové agentury.

‚Čučkařský‘ příběh i Česko jako loutka. Spojení Vrbětic s Ruskem probudilo české dezinformátory

Číst článek

Server iROZHLAS.cz proto s pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím o dopisy požádal. Zatímco korespondenci s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem Pražský hrad poskytl, dopisy pro ruskou a čínskou hlavu státu dát odmítl. Důvod? Psaní jsou prý částečně osobní povahy.

Stejnou žádost nedávno Hradu adresoval také týdeník Respekt. A odpověď byla totožná: zamítnuto. Konkrétně ředitel legislativního odboru Václav Pelikán odpověděl redakcím následovně: „Jde o dopisy co do formy osobní a jejich obsah je smíšený; vedle žádosti o pomoc při získání příslušných vakcín (…) obsahují osobní sdělení určená pouze jejich adresátům, která vyplývají z toho, že se tito adresáti s prezidentem republiky osobně znají.“

Jenže pokud dopisy obsahují citlivé informace, má je Hrad správně začernit. A případně v částečně anonymizované verzi korespondenci poskytnout, upozorňuje Jakub Míšek z Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně.

Kancelar prezidenta republiky pred casem @Týdeník Respekt odmitla dat dopis M. Zemana ruskemu prezidentu, kde mu pise o Sputnik V. UOOU po nasem odvolani rekl, ze nam KPR ma dopis dat. Ta to ted znovu odmitla. Opet se odvolame, je ve verejnem zajmu jeho obsah znat. Existuje-li vubec.

15:43 – 03. 05. 2021

51 854

„Dopisy by obecně měl poskytnout. Pokud obsahují pasáže, které jsou osobní povahy, je nezbytné, aby jejich případné začernění bylo řádně odůvodněné a přiměřené,“ řekl expert Míšek pro iROZHLAS.cz. Informační zákon podle něj totiž neříká, že se takové informace nesmí poskytovat, ale že je potřeba je poskytovat v souladu s dalšími předpisy na ochranu soukromí.

I tuto možnost přitom Hrad zkoumal. Nakonec ale došel k závěru, že „by účel dopisu byl natolik zkreslen, že by to nebylo možno považovat za realizaci práva na informace“. Server iROZHLAS.cz se proti rozhodnutí Kanceláře prezidenta republiky odvolal, konečný verdikt tak vynese Úřad pro ochranu osobních údajů.

Snímek z odmítnuté žádosti o dopisy prezidenta kvůli vakcínám proti koronaviru | Zdroj: Kancelář prezidenta republiky

Bez odpovědi

Hrad přitom sám připustil, že dopisy vznikly coby součást výkonu funkce prezidenta. Přesto je však odmítl poskytnout. A co se týče odpovědí ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského Si Ťin-pchinga, ani je poskytnout nemohl. Nemá je totiž – navzdory Zemanovu veřejnému prohlášení – zatím k dispozici. Písemná odpověď totiž nedorazila.

„Odpovědi prezidenta Ruské federace a prezidenta Čínské lidové republiky zatím zaslány nebyly, ale záležitost, které se dopis prezidenta týkal, je podle našich informací, které ale nemáme písemně, řešena kompetentními orgány Ruské federace a Čínské lidové republiky a České republiky,“ uvedl totiž dále Pelikán.

Odpověď Kanceláře prezidenta republiky na žádost podle informačního zákona o dopisy adresované prezidentům Ruska, Číny a Izraele | Zdroj: Kancelář prezidenta republiky

Výjimka pro Hrad

  • V Poslanecké sněmovně se aktuálně projednává změna informačního zákona, která má zajistit výjimku pro Pražský hrad. Chystaná novinka by rozhodovací pravomoc o tom, zda Hrad tají informace oprávněně, vrátila do rukou kancléře Vratislava Mynáře. O stížnostech žadatelů by tak nerozhodoval skutečně nezávislý orgán, jak upozorňují někteří experti.
  • Nynější postup Hradu je přitom podle Jakuba Míška z Masarykovy Univerzity v Brně ukázkový případ, proč se úpravě legislativy vyvarovat. „Z hlediska efektivního fungování právní úpravy poskytování informací je současná právní úprava, která dává Úřadu pro ochranu osobních údajů, možnost nezávislého dohledu nad rozhodováním prvního stupně vhodnější,“ uvedl.
  • Úřad pro ochranu osobních údajů zapojila do vyřizování žádostí o informace novela z pera pirátského poslance Jakuba Michálka platná od ledna 2020. Úřad může přezkoumávat zákonnost vyřizování žádostí o informace napříč celou veřejnou správou. U státních a městských firem a některých úřadů pak přímo vyřizuje odvolání. Jde o snahu narovnat podmínky tam, kde odvolání často vyřizovali ti samí právníci jako původní žádost, kontrola v rámci odvolání tak byla čistě formální.
  • Ani v případě klasických úřadů ale není situace ideální, například v případě ministerstev je odvolacím orgánem ministr. Ten má mnohdy jako politik zájem nezveřejnit informaci, která na jeho práci vrhne kritické světlo. Ukázkovým příkladem je neochota ministerstva zdravotnictví informovat o probíhající epidemii.

Z jakého informačního zdroje tedy prezident vycházel? A zapůsobily vůbec dopisy? Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na žádost serveru iROZHLAS.cz celou věc neupřesnil. Na dotazy nereagoval ani po opakované urgenci.

Premiér Andrej Babiš v polovině dubna zároveň uvedl, že Česko může téměř okamžitě získat 300 tisíc dávek ruské vakcíny, čeká však na její schválení u Evropské lékové agentury. Kde se tato nabídka vzala a jakou roli v ní hrál Pražský hrad, ale není jasné. Úřad vlády na dotazy do zveřejnění textu také nereagoval.

O nabídce ruské vakcíny přitom nevěděl ani tehdejší šéf české diplomacie Tomáš Petříček (ČSSD). „Žádnou oficiální nabídku dodávek vakcíny Sputnik V jsem neviděl. Ministerstvo zahraničních věcí nebylo do jednání zapojeno a ani přes něj nešla komunikace v této záležitosti,“ napsal exministr v SMS.

Epidemiolog Roman Prymula je ale nyní přesvědčen, že původní snaha tuzemských politických špiček dostat Sputnik V do Česka, je stejně už „passé“. Jednak kvůli běžícímu schvalování ruské vakcíny na evropské úrovni, jednak kvůli kauze výbuchů ve Vrběticích, za kterými zřejmě stáli ruští agenti.

„Tady se stejně na poli schvalování neudělalo vůbec nic,“ řekl pro iROZHLAS.cz bývalý ministr, který nyní působí jako Zemanův poradce.

Sputnik V přitom byl jedním z prvních témat, která nynější ministr zdravotnictví Arenberger řešil po nástupu do funkce. Státní ústav pro kontrolu léčiv tak z jeho podnětu prošel dokumentaci, která je k ruské vakcíně dostupná. Šéfka ústavu Irena Storová však minulý týden Radiožurnálu řekla, že materiály jsou „absolutně nedostatečné“, aby mohl ústav „udělat validní závěry“.

Ohledně korespondence s izraelským prezidentem Reuvenem Rivlinem odkázal Pražský hrad na dřívější žádost podle informačního zákona zveřejněnou na webu:

Kristýna Guryčová, cib Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme