Před 1150 lety přišli na Velkou Moravu Cyril a Metoděj

Dnes si připomínáme výročí příchodu dvou byzantských vzdělanců Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Bratři, které ze Soluně povolal kníže Rostislav, zavedli na našem území bohoslužby ve slovanské řeči a položili tak na Velké Moravě základy církve.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Svatí Cyril a Metoděj. Obraz polského malíře Jana Matejky (uživatel Baciyelmo)

Svatí Cyril a Metoděj. Obraz polského malíře Jana Matejky (uživatel Baciyelmo) | Foto: Wikipedia, public domain - volné dílo

Jejich misie ovlivnila rozvoj křesťanství, kultury a vzdělanosti všech slovanských národů a přinesla základ české státnosti.

„Byli to bratři, kteří byli od sebe věkově celkem dost vzdálení. Počítá se, že to bylo asi 12 let. Konstantin z těch dvou byl výraznější osobností, byl to člověk, kterého bychom dnes označili jako vědce,“ vysvětluje historik Petr Kubín.

Cyril se zabýval filosofií a teologií, zatímco Metoděj byl praktičtějšího smýšlení. „Metoděje můžeme označit za aktivního organizátora, byť i on byl velmi učený, a Cyrila spíš za učence, který sám sestavil slavnou hlaholici,“ dodává Kubín.

Dny lidí dobré vůle ve Velehradě vyvrcholí Národní poutí, čeká se 30 tisíc lidí

Číst článek

Působení bratrů na našem území bylo pro tehdejší společnost skutečným zlomem, upozorňuje historik Luděk Galuška:

„Je to obrat o 180 stupňů. Je to něco nečekaného, něco nepředstavitelného, že k jednomu malému, kmenově rozdrobenému obyvatelstvu střední Evropy přichází tato zvěst, tato nová kultura, nové vnímání života, nové bratření všech se všemi.“

Jazyk a vzdělanost

Byzantské vzdělance pozval kníže Rostislav, aby šířili křesťanství. Na Velkou Moravu přinesli kromě překladu Bible i základy občanského a trestního práva.

„Kníže Rostislav se snažil oprostit od vlivů Východofranské říše a k tomu potřeboval vlastní nezávislou moravskou církevní organizaci. Proto se obrací na východořímského císaře Michala III. s prosbou o zaslání učitelů, kteří by mu vychovali vlastní kněžstvo. Z toho kněžstva měli být vysvěceni noví biskupové,“ říká Kubín.

Kníže Michal dal souhlas s misií, na naše území přišli věrozvěsti roku 863. Jejich putování ale nebylo jednoduché, byzantská říše byla zrovna ve válce s Bulharskem.

Tři oráči za pluhem – Konstantin, Rostislav a Metoděj – při křesťanské orbě. Nástěnná malba v rotundě Nanebevzetí P. Marie a sv. Kateřiny ve Znojmě (3. pás). | Foto: F. Sysel a K. Dvořáková

„Osobně se domnívám, že pravděpodobně volili cestu z Konstantinopole do Benátek a dál pokračovali po Jantarové stezce, která vedla k Děvínu, a pokračovali na sever až do oblasti Velehradu,“ míní Galuška.

Když Cyril s Metodějem na území Velké Moravy nakonec úspěšně dorazili, dali se ihned do díla. Podle historika Jaroslava Šebka bratři působili na místní kulturu hned v několika oblastech.

„Misie měla především cíl upevnit křesťanskou identitu a rozšířit tuto víru prostředky, které byly srozumitelné tehdejším Slovanům. To znamená, že misie s sebou přináší i písmo, ve kterém se mohla šířit kultura a vzdělanost,“ upřesňuje Šebek.

Výročí příchodu věrozvěstů se dá oslavit i v cyklistickém sedle

Číst článek

Významné jubileum doprovázejí celonárodní oslavy, které dnes vrcholí na moravském Velehradě. Pouť se tradičně koná rovněž v Radhošti u místní kaple.

Letošní výtěžek pomůže až za oceánem. Vybrané peníze dostanou krajané v texaském Westu, kterým v dubnu otřásl výbuch továrny na hnojiva.

Konstantin (Cyril) a Metoděj | Foto: Michal Jindra

Jana Kaňková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme