Před 125 lety se narodil diplomat Jan Masaryk
Před 125 lety se narodil Jan Masaryk, syn prvního československého prezidenta, jedna z nejpřesvědčivějších postav českého politického života 20. století, ve světě uznávaný diplomat, doma respektovaná osobnost v politických kruzích a miláček národa.
K popularitě Jana Masaryka nepochybně značně přispělo renomé jeho otce, prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho politický odkaz – víra v demokracii, humanismus a sociální spravedlnost – byl pro syna Jana životním krédem. Ale i k osobě svého slavného otce se dokázal postavit s nadhledem.
„Je mi velmi obtížno mluvit o prvním prezidentu Československé republiky, kterého, jak víte, jsem osobně znal, ba dokonce se říká, že jsem s ním byl v příbuzenských stycích,“ potvrzuje ve své rozhlasové řeči k výročí úmrtí TGM.
Poslechněte si archivní rozhlasové záznamy hlasu Jana Masaryka v příspěvku Jaroslava Skalického
Jan Masaryk miloval hudbu. Na klavír hrál i v barech v Americe, kam odjel ve svých dvaceti letech na zkušenou, když se mu doma po několika reparátech konečně podařilo odmaturovat.
Proslul také jako vynikající vypravěč, vtipný a společensky oslnivý „lev diplomatických salónů“. Svou neokázalostí, skromností a bezprostředností ale získal i upřímný obdiv a úctu obyčejných lidí.
Do vysoké diplomacie vstoupil ve 33 letech, kdy se v roce 1919 stal prvním chargé d´affaires samostatné Československé republiky ve Washingtonu. Pak pracoval na ministerstvu zahraničí a další léta jako velvyslanec v Británii.
V Londýně za války působil po boku prezidenta Edvarda Beneše jako ministr zahraničí československé exilové vlády. A na rozhlasových vlnách povzbuzoval pravidelně své krajany v pořadu Volá Londýn:
„Stejně my za hranicemi, zcela jednotně s vámi, jdeme k cíli, o němž není kompromisu. A proto, slavný a drahý lide československý, buď přesvědčen, že vláda věcí tvých opět do rukou tvých se vrátí. Nazdar a nashledanou v Praze.“
Z Londýna do Prahy se Jan Masaryk vrátil jako šéf diplomacie osvobozeného Československa, plný energie, odhodlání, vtipu a své obvyklé otevřenosti.
Jan Masaryk se stal členem i Gottwaldovy komunistické vlády a ze všech sil se snažil podporovat spolupráci Východu se Západem. Železná opona ale padala příliš rychle a Masarykův život skončil tragicky. Byl nalezen mrtev pod okny svého ministerského bytu v Černínském paláci 10. března 1948. Jeho smrt je dodnes zahalena tajemstvím.
