Katolickou církev komunistický režim v Československu trpěl jen s nelibostí. Jeho pád přinesl lidem náboženskou svobodu. Stát také mohl urovnat svoje vztahy s Vatikánem. Právě před 25 lety, 19. ledna 1990, vláda národního porozumění rozhodla o obnovení diplomatických vztahů se Svatým stolcem.

1:24 18. ledna 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Samostatnou Československou republiku uznal Svatý stolec v roce 1919. Prvním československým velvyslancem ve Vatikánu byl Kamil Krofta.

Únorem 1948 se katolická církev stala pro komunistickou moc jedním z největších ideových protivníků. To už ale vysílalo v češtině Rádio Vatikán. Podle současného vedoucího české redakce Milana Glásra bylo jedním z mála zdrojů informací o dění v Československu, které nepodléhaly komunistické cenzuře:

„O vysílání požádali společně československá vláda, to znamená Klement Gottwald, spolu s arcibiskupem Beranem, kterého potom Gottwald držel 20 let v domácím vězení.“

Arcibiskupa Berana československá státní bezpečnost až do roku 1963 internovala na různých místech v Čechách. Když ho papež Pavel VI. jmenoval kardinálem, dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma.

Cesta ale znamenala vyhoštění. Kardinál Beran působil ve Vatikánu. Do vlasti se nedostal ani v uvolněných poměrech Pražského jara.

Komunistický režim měl církev pod kontrolou, kněžím dával souhlas k činnosti. Řadu kněžích ale věznil a pronásledoval. Po nástupu Jana Pavla II. na papežský stolec se změnila politika Vatikánu ke komunistickým režimům.

Zatčení františkánů

Dlouholetý redaktor Rádia Vatikán Josef Koláček vzpomíná, jak se mu v 80. letech, po rozhlasovém přenosu z tradiční velikonoční promluvy Urbi et orbi, podařilo Jana Pavla II. upozornit na zatčení františkánů z Liberce, kterým komunistický režim hrozil tresty za údajné maření dozoru státu nad církvemi.

„Když přišel ke mně, tak jsem jenom řekl: Svatý otče, zatkli všech 220 františkánů, kteří se sjeli na oslavu Květné neděle. On jenom zpozorněl a řekl, že se to musí sledovat. Pak propustili všechny, až na tři pátery. Dva z nich dostali podmínečně dva měsíce a třetí jeden měsíc,“ říká Koláček.

Jan Pavel II. významně přispěl k pádu komunistických režimů. Po obnovení diplomatických styků v roce 1990 zastupoval Vatikán v Československu a pak i v České republice apoštolský nuncius Giovanni Coppa:

„Byl jsem nucen být v České republice,“ směje se. „Moje srdce je dál v České republice. Nejkrásnější roky mého života byli s vámi,“ přiznává Coppa.

Ve vztazích mezi Vatikánem a Českem stále zůstává jeden nevyřešený bod, a to je vzájemná smlouva.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít