Před 25 lety zanikla StB, nejmocnější složka komunistického režimu

Je tomu čtvrt století, co tehdejší ministr vnitra Richard Sacher zrušil obávanou Státní bezpečnost. Od únorového puče v roce 1948 byla součástí represivního aparátu komunistického režimu. Registrovala asi 75 tisíc tajných spolupracovníků, od kterých přebírala informace v konspiračních bytech. Jen v Praze jich byly skoro tři stovky.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Alojz Lorenc byl posledním náčelníkem Státní bezpečnosti | Foto: Roman Růžička

V padesátých letech byla StB jedním z hlavních nástrojů komunistického teroru. Ve spolupráci se sovětskými poradci konstruovala politické procesy s tresty smrti. V dobách normalizace sledovala občany, zastrašovala je a zasahovala proti těm, kteří se nechtěli zcela podřídit totalitnímu režimu.

„Oni mě pronásledovali, odposlouchávali mi byt. Nejdéle jsem byl ve vazbě rok. Myslím si, že jsme se vzájemně vůbec neměli rádi,“ vzpomíná disident, novinář, signatář Charty 77 Jan Ruml.

Přehrát

00:00 / 00:00

Už před 25 lety zrušil demokratický režim Státní bezpečnost. S disidentem Janem Rumlem natáčel Jaroslav Skalický

17. listopadu 1989 se příslušníci státní bezpečnosti zapojili do brutálního policejního zákroku proti studentům na Národní třídě v Praze, který odstartoval sametovou revoluci.

Obavy z všemocné StB ve společnosti ale přetrvávaly. Co udělat s nejnebezpečnější složkou komunistické moci řešila Vláda národního porozumění.

„Vážení spoluobčané, o zrušení útvaru, takzvaného vnitřního zpravodajství, jsem dnes svým rozkazem zrušil i zbývající složky státní bezpečnosti. Od deváté hodiny dnešního dne probíhá odebírání soukromých a služebních zbraní,“ dozvěděli se posluchači Čs. rozhlasu 1. února 1990 od tehdejšího ministra vnitra Richarda Sachera.

„Takže 13 tisíc estábáků bylo doma na telefonech. Já jsem nastoupil na vnitro a zdědil jsem tuto entitu lidí, abych je takzvaně personálně vyřešil. Což jsem udělal tak, že jsem jich asi 8 a půl tisíce propustil na základě prověrek jejich občanských komisí,“ říká Jan Ruml, tehdy už polistopadový politik a náměstek ministra vnitra.

Jan Ruml | Foto: Eva Dvořáková

„Všichni, kteří bojovali proti takzvanému vnitřnímu nepříteli, museli odejít bez jakýchkoli náležitostí okamžitě. To byla asi polovina těch lidí. Někteří odešli sami. Ale určitá část jich tam zůstala, hlavně v těch obecných oborech, protože tehdy nebyli kým nahradit.“

Podle odhadu expertů z Ústavu pro studium totalitních režimů zůstává dodnes u policie a zpravodajských služeb přes tisíc bývalých příslušníků StB.

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme