Před 97 lety vzniklo Československo. Výročí připomíná řada pietních akcí
Sedmadevadesáté výročí vzniku samostatného Československa dnes připomíná řada pietních akcí. Na pražském Vítkově se tradičně sešli nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Nad Prahou už také proletěly dvě stíhačky a jeden dopravní letoun. Veřejnost pak má mimořádně přístup do Kramářovy vily nebo některých částí Poslanecké sněmovny a Senátu. Večer prezident udělí významným osobnostem státní vyznamenání.
Politické špičky si na pražském Vítkově dopoledne připomněly pietním aktem nejen založení samostatného Československa, ale také památku obětí první světové války.
Pietu zahájil prezident Miloš Zeman pozdravem Vojáci nazdar!, po kterém následovala vojenská přehlídka.
Věnce kladli k hrobu neznámého vojína společně i premiér Bohuslav Sobotka, ministr obrany Martin Stropnický a šéfové obou komor parlamentu - Milan Štěch a Jan Hamáček.
Přítomní drželi také minutu ticha, po které následoval vojenský pochod. Poté nad Prahou přeletěly vojenské letouny české armády - C1-601 Challanger a dva stíhací letouny JAS-39 Gripen.
Zeman novinářům při odchodu z akce řekl, že dnešní svátek považuje za rozhodně nejdůležitější připomínku státnosti. „Při vší úctě k 1. lednu 1993 (1. ledna vznikla ČR, pozn. red.) považuji tento svátek za základ, protože teprve tehdy vzniklo nezávislé Československo,“ dodal.
Podle Sobotky je dnešek „příležitostí, abychom promýšleli naše dějiny“. „Celý letošní rok byl vynikající příležitostí setkat se s našimi veterány, s těmi, kdo přežili,“ řekl premiér novinářům.
Václav Neckář i Pavel Nedvěd. Prezident udělí státní vyznamenání 36 osobnostem
Číst článek
Prezident Zeman se pak v poledne setkal na Pražském hradě s diplomaty. Uvedl, že za poslední rok se něco zlepšilo a něco zhoršilo. Vyzdvihl mimo jiné růst hrubého domácího produktu v Česku, k negativům zařadil migrační krizi zaviněnou podle něj terorismem na Blízkém východě.
Večer pak ve Vladislavském sále prezident udělí a propůjčí 36 osobnostem státní vyznamenání. Předávání se na Pražském hradě nezúčastní rektoři veřejných vysokých škol. Akademici bojkotují ceremoniál kvůli tomu, že Miloš Zeman nepozval rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka a rektora Jihočeské univerzity Libora Grubhoffera.
Zeman dnes v reakci na to řekl, že rektorům, kteří na protest nejdou na Hrad sledovat vyznamenání, vlastně děkuje. Uvolnili prý místo pro další příbuzné vyznamenaných.
Díky za volná místa, vzkázal Zeman rektorům, kteří nejdou na Hrad
Číst článek
Rektoři si vznik samostatného státu dnes připomněli tím, že položili květiny u pomníku Tomáše Garrigua Masaryka v Praze. Uctili tak také památku prvního československého prezidenta.
Zatímco na Pražském hradě budou kvůli oslavám po celý den nepřístupné některé budovy a večer se areál uzavře celý, pro návštěvníky se naopak otevře Kramářova vila nebo části Poslanecké sněmovny a Senátu.
Do sněmovny mohou lidé nahlédnout od 9 do 16 hodin. Uvidí například jednací sál, kuloáry i speciální výstavu. „Výstavu jsme připravili u příležitosti zahájení práce Prozatímního národního shromáždění v roce 1945,“ přiblížil předseda sněmovny Jan Hamáček z ČSSD.
Senát se veřejnosti otevře také od 9 do 16 hodin. Lidé si mohou prohlédnout prostory Valdštejnského a Kolovratského paláce v Praze. Poprvé také uvidí osobní schodiště Albrechta z Valdštejna ze 17. století.
„Jedná se o schodiště, které vede z prvního patra, kde je hlavní sál, a bylo možné se s ním dostat až do druhého patra, kde byly tehdy komnaty Valdštejnovy dcery. Byla ale možnost projít až do Valdštejnské zahrady,“ popsala Denisa Čermáková z kanceláře Senátu.
