Před Českým rozhlasem jsme vzpomněli výročí Pražského povstání
Položením věnců před budovu Českého rozhlasu na Vinohradské třídě uctili politici i další významné osobnosti společenského života památku padlých v květnových bojích o rozhlas. Vrcholí tak vzpomínkové akce v rámci 66. výročí Pražského povstání.
Pietnímu aktu přihlíželo několik desítek lidí. Předseda Senátu Milan Štěch připomněl roli Československého rozhlasu v květnových dnech roku 1945, který přes zákaz začal vysílat české písně a byl roznětkou k dalšímu odporu k nacistické moci.
Politici i pamětníci uctili památku obětí Pražského povstání proti nacismu. Příspěvek Martina Drtiny
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová pak zmínila následné těžké chvíle, kdy rozhlas volal o pomoc a této pomoci se mu od obětavých Pražanů dostalo. I jak důležitá je svoboda a právo svobodného vyjadřování.
„Nálada mezi lidmi byla výtečná; to bylo nádherné, jak lidé šli opravdu do bojů, nehleděli na to, kde koho co čeká,“ zavzpomínal na tehdejší dobu přímý účastník květnových bojů Antonín Štícha. Řada Pražanů ale zaplatila svou odvahu životem.
Boj za svobodu, tedy o stejné hodnoty jako před 66 lety, stále trvá, zdůraznil premiér Petr Nečas.
„Připomínat si to, že svoboda není samozřejmá, že za určitých okolností je nutné za ni prolít i krev a nasadit lidské životy, je i pro nás, příslušníky mladších generací, kteří jsme tu dobu nezažili, velmi poučné a podnětné.“
Podobný význam přisuzuje Pražskému povstání i prozatímní ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan.
„Je naší povinností, zejména nás starších, tyto události připomínat a vysvětlovat mladé generaci, že bez těchto významných dnů, významných událostí, by dnešní svoboda zkrátka nebyla.“
Boje o rozhlas a události povstání se táhly až do 11. května. Odpor českého lidu si vyžádal na 11 700 mrtvých civilistů a povstalců.
