Před Českým rozhlasem pietní akt k 59. výročí Pražského povstání
Padesáté deváté výročí vypuknutí Pražského povstání si dnes připomněli pamětníci, obyvatelé Prahy i politici před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech. Právě tam pouliční boje začaly, když lidé na základě výzvy z éteru přispěchali na pomoc obsazenému rozhlasu.
"Voláme českou policii, české četnictvo, české vojsko, aby ihned přišlo do Českého rozhlasu na pomoc," znělo 5. května před devětapadesáti lety. Jedním z těch, kteří je vyslechli, byl i Jan Sklenář:"Já jsem ten nejstarší, který tady bojoval 5. května, a měl jsem štěstí, že když to tady bombardovali a zhroutilo se to všechno, tak jsem se vyhrabal z těch trosek."
Význam Pražského povstání uctil dnes u pamětních desek, které nesou 90 jmen obětí tehdejších bojů, i premiér Vladimír Špidla: "Nedovolme některým vykladačům našich národních dějin, aby prosadili své zlomyslné teze o Květnovém povstání jako o alibistickém vystoupení Čechů proti svým okupantům v závěru války, kdy prý už bylo o všem rozhodnuto. Zapomínají nejen na existující plány nacistů na zničení Prahy, ale i na fakt, že přípravy na pražské povstání začaly už v prvních okamžicích po vstupu okupačních jednotek do Československa," zdůraznil Špidla.
Generální ředitel Českého rozhlasu Václav Kasík vzpomněl nejen památku lidí padlých v květnu 1945, ale i v srpnu 1968. Vyjádřil také přání, aby už v těchto místech na Vinohradské třídě nebyla prolita lidská krev. V souvislosti s naším nedávným vstupem do Evropské unie roste naděje, že se tak už nikdy nestane.
Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková poukázala na to, že odkaz povstání nemá být zapomenut. "Dokonce i mezi některými politiky panuje názor, že povstání bylo náhodným, nikým neřízeným bojováním, které přineslo jen zbytečnou smrt Pražanů," poznamenala Dvořáková.
