Před čtyřiceti lety vystrašil komunisty jeden list papíru. Vznikla Charta 77
S nově příchozím rokem si připomínáme i vznik Charty 77, mimořádně důležitého dokumentu, který komunisty rozzuřil a vystrašil. Nositel Nobelovy ceny za literaturu, český spisovatel Jaroslav Seifert ho podepsal přesně před čtyřiceti lety.
Jaroslav Seifert se podepsáním Charty 77 stal se jedním z 1800 lidí, kteří do Sametové revoluce připojili svůj podpis pod dokument. Ten se později ukázal jako klíčový pro pád komunistického režimu v Československu.
Jedním z důvodů vzniku Charty 77 byl soudní proces s muzikanty kapely The Plastic People of the Universe. Československá vláda se o rok dřív zavázala naplňovat úmluvu z Helsinské konference, tedy dodržovat lidská práva. Dělala ale pravý opak, čehož využili disidenti a začali režimu připomínat jeho vlastní závazky.
Zemřela Libuše Šilhánová, jedna z prvních signatářek Charty 77 a bojovnice za lidská práva
Číst článek
„Na to jsme jaksi navázali a snažili jsme se to brát vážně. Je třeba si ale uvědomit, že charta nebyla žádný spolek – chartisté se nikdy nesetkali, protože to nešlo,“ vzpomíná filozof Jan Sokol.
Podpisy pod Chartu 77 sbírali její strůjci dost konspirativně, i tak mnohé archy Státní bezpečnost zabavila. U vzniku Charty byl i Petr Uhl, který měl v té době za sebou už čtyři roky vězení. „To slovo ,charta‘ je vynález Pavla Kohouta,“ připomíná.
Komunistický režim zareagoval na vznik Charty dost tvrdě, začalo okamžité zatýkání, vyhazovy z práce a šikanování všeho druhu. Kostky už ale byly vrženy, podle historiků se stala Charta 77 jedinou oficiální opozicí režimu.
