Před jedenašedesáti lety převzali komunisté moc v Československu

Před jedenašedesáti lety se moci v Československé republice chopili komunisté. Únorový převrat a jeho důsledky si dnes na mnoha místech naší vlasti připomínají odpůrci totalitních režimů. Komunistickými žaláři v Československu prošlo do roku 1989 na 260 tisíc politických vězňů. Zahynuly až tři tisícovky zatčených a vyslýchaných.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Komunistický únor 1948 | Foto: Věra Luptáková

Před 61 lety, v únoru roku 1948, přijal tehdejší prezident republiky Edvard Beneš po vládní krizi demisi nekomunistických ministrů. Komunistický předseda vlády Klement Gottwald je nahradil spolustraníky, čímž začala totalitní vláda KSČ, trvající v naší vlasti plných 41 let.

Večer téhož dne Prahou pochodovaly jednotky Lidových milicí. Za obranu demokracie naopak protestovalo asi 5 tišíc studentů vysokých škol, kteří se vydali pochodem k Hradu, ale v Nerudově ulici jim cestu přehradila policie. Došlo dokonce ke střelbě. Policie na místě zatkla 118 studentů, ti byli později z univerzit vyloučeni. Část vyloučených studentů emigrovala. Po Vítězném únoru byla z vysokých škol celkem vyloučena celá čtvrtina studentů, okolo 7 tisíc lidí, a 600 vyučujících, kteří museli většinou nastoupit na nekvalifikované manuální práce do znárodněných továren.

Vzpomínka bude patřit i armádním důstojníkům, kteří skončili na popravištích komunistického režimu. Podle člena Konfederace politických vězňů plukovníka Rudolfa Macka se únorové dny roku 1948 dotkly i fungování československé armády.

Macek vysvětluje: "Důstojníky, kteří nesouhlasili s komunisty, se komunisté snažili odstranit od útvarů, aby neměli kontakt s vojáky, aby nemohli spustit nějakou akci proti nim."

Dnes si také připomínáme čtyřicet let od smrti Jana Zajíce - ten se v průchodu jednoho z domů na Václavském náměstí v Praze upálil. Osmnáctiletý student z Vítkova zvolil dobrovolnou smrt na protest proti okupaci naší republiky vojsky Varšavské smlouvy. Podobně jako měsíc před ním Jan Palach, chtěl národ vyburcovat z rezignace, se kterou přijímal události po srpnu 1968.

Právě tehdy se také - podle dnes devadesátiletého otce Jaroslava Zajíce - začal jeho syn o politiku živě zajímat "Vložil se do politiky a velice byl zklamaný. My jsme o tom vůbec nevěděli. Až když nám studenti přivezli tu smutnou zprávu, přivezli i dopis, který nám napsal, ve kterém se s námi loučil, abychom se na něj nezlobili, že to musel udělat."

Ministerstvo školství teď řeší otázku, jak tyto novodobé dějiny naší vlasti žákům a studentům objektivně popsat. Z nedávného průzkumu společnosti Člověk v tísni totiž vyplynulo, že současní žáci základních škol a středoškoláci neví o období totality v Československu téměř nic, říká autor programu Jeden svět na školách Karel Strachota:

"Stále platí, že na většině českých středních a základních škol se k tomuto období vůbec nedostanou, a když ano, tak je to jen letem-světem. Takže nelze se divit, že jak žáci, tak studenti uvádějí, že o tomto období naší historie se ve škole dostatek informací nedozvědí."

Přečtěte si také:
Vzpomínáme 60. výročí komunistického puče
Jiří Stránský: Několik slov k Únoru
Z rozhlasového archivu: únor 1948 v reportáži

Může se podle vás ještě někdy opakovat převzetí moci podobné tomu z února 1948? Hlasujte v naší anketě!

Václava Vařeková, Vladimír Liška, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme