Před rokem si vyžádala ‚prasečí‘ chřipka svoji první oběť
Právě před rokem, 12. dubna 2009, zemřela v Mexiku první oficiální oběť takzvané prasečí chřipky, devětatřicetiletá sociální pracovnice Adela María Gutiérrezová.
Za rok se nová chřipka rozšířila do dvou set třinácti zemí. Podle Světové zdravotnické organizace na ni zemřelo skoro 17 a půl tisíce lidí. Česko má 102 oběti.
Takzvanou prasečí chřipku způsobuje loni objevený typ viru A/H1N1. Vznikl smíšením virů prasečí, lidské a ptačí chřipky. Virus se šíří vzduchem, nejčastěji kýchnutím, a napadá dýchací ústrojí člověka.
Tématu tzv. prasečí chřipky se ve vysílání Rádia Česko věnovali Helena Berková a Jaroslav Volf, vedoucí oddělení Státního zdravotního ústavu pro vědu výzkum a spolupráci.
Přenos je možný jak ze zvířat na člověka, tak z člověka na člověka. Nákaza potravou nebyla prokázána. Nakažení trpí rýmou, kašlem, bolestmi hlavy a krku, mají vysoké horečky. Častou komplikací je také zápal plic.
První výskyt chřipky v Evropě ohlásilo 27. dubna 2009 Španělsko, v Česku byl první případ zaznamenán loni 25. května.
Světová zdravotnická organizace kvůli šíření nemoci zvýšila 11. června 2009 stupeň pandemického rizika na nejvyšší bod své šestibodové škály a potvrdila tak vznik pandemie nové chřipky. Ve světě se chřipková pandemie objevila naposledy v roce 1968.
Rozsah pandemie je menší, než se předpokládalo
Za rok, konkrétně ke 4. dubnu letošního roku, si pandemie vyžádala 17 700 laboratorně potvrzených úmrtí, jak ve Světě o druhé Rádia Česko potvrdil Jaroslav Volf, vedoucí oddělení Státního zdravotního ústavu pro vědu výzkum a spolupráci.
Podle něj ale mohlo zemřít daleko více lidí, aniž by u nich tento typ nákazy byl laboratorně potvrzen jako příčina. „Zejména v asijských a afrických zemích není diagnostika úmrtí ještě tak přesná jako například u nás nebo v Evropské unii, Severní Americe a některých dalších vyspělých státech,“ vysvětlil specialista.
Predikce je, jak řekl, velmi obtížná. „Nicméně lze očekávat, že tento virový kmen vytlačil ostatní kmeny sezónní chřipky do určité periferie, jejich zastoupení je v jednotkách procent případů a zdá se, že tedy bude prevolovat a nahradí viry sezónní chřipky,“ doplnil Jaroslav Volf.
Nelze podle něj předpokládat, že šíření vymizí během jednoho či dvou let. Vysvětlil, že se musí najít agresivnější virus, který postupně tento kmen vytlačí zase na periferii sezónního zájmu.
Česká republika v nechuti k očkování není podle Volfa ojedinělým případem. Shrnul, že jsou země, kde je tradičně vysoká proočkovanost i proti sezónní chřipce a tam je vysoký zájem i o očkování proti novému kmeni. A pak jsou podle něj země, kde se sezónním chřipkám nevěnuje taková pozornost v rámci jejich prevence a tam je proočkovanost nižší.
