Před soud by se v budoucnu mohla dostat celá firma
Za hospodářské delikty nebo podvody by mělo být v budoucnu možné potrestat i firmy. Počítá s tím ministerstvo spravedlnosti. S jasným verdiktem by tak od soudu neodcházeli jen konkrétní zástupci podniku, ale trest by mohl potkat i firmu samotnou.
Pokud se konkrétní člověk dopustí trestného činu prostřednictvím například firmy, následovat by mělo trestní stíhání dotyčného, sankce mohou ale padnout i na podnik samotný. Tak myšlenku zákona vysvětluje ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová:
„Odpovědnost je konstruovaná tak, že když se nějaký člověk dopustí trestného jednání nebo trestného činu právě prostřednictvím právnické osoby, tak sankcí vedle trestního stíhání člověka je i trestní odpovědnost právnické osoby, což by znamenalo, že trestem pro takovou společnost je zrušení firmy, propadnutí majetku, peněžitý trest, zákaz činnosti anebo zákaz přijímání dotací a subvencí.“
Podle náměstka vrchní státní zástupkyně v Olomouci Martina Suchého nás k přijetí tohoto zákona vedou závazky plynoucí z našeho členství v Evropské unii a také praktická potřeba postihu trestné činnosti.
„Z praxe jde například o řetězce firem, které se zabývají pouze tím, že vylákávají na státu daň z přidané hodnoty či spotřební daně. V českém právu dosud chybí efektivní nástroj, jakým bychom tyto firmy mohli postihnout,“ řekl Suchý.
Nutná je rychlost
Zástupci podnikatelů se tomu nebrání, bojí se ale, aby nebyl zákon zneužitelný. Chtějí také, aby se případy týkající se celých firem řešily co nejrychleji. Obávají se totiž například toho, že pokud se ukáže, že firma nepochybila, už jen samotné řízení ji může poškodit.
S myšlenkou zákona souhlasí i viceprezident Hospodářské komory Jan Wiesner. I on si ale myslí, že se o návrhu bude muset ještě mluvit.
„Tam, kde je v tom podnik neoprávněně, aby měl možnost činnost zachovat, anebo aby se rychle věc vyřešila. Poněvadž se to váže na zaměstnanost. Pakliže by tento trest dopadl na podnik, tak ten musí okamžitě jednat, musí rozvázat pracovní poměr se svými pracovníky a tak se může podnik zlikvidovat a nemusí už nikdy nastartovat svoji další činnost. Tyto věci jsou nesmírně důležité a složité,“ řekl Wiesner.
Náměstek Suchý tvrdí, že by se vše mělo stihnout v horizontu týdnů, maximálně měsíců. „Jen v některých případech, kde jsou například vyžadovány složité právní rozbory do ciziny, tak tam by to mohlo trvat déle. I tyto věci ale lze řešit v rámci měsíců,“ uvedl Suchý.
Zároveň zdůraznil, že obvinění se nemohou vyhnout stíhání tím, že firmu zruší a zavedou jinou. „Kromě trestního postihu právnických osob bude i postih konkrétních fyzických osob. Zákon má navíc klauzuli, podle které v průběhu řízení nelze firmu bez souhlasu státního zástupce nebo soudce zrušit,“ doplnil Suchý.
Mají na to soudy kapacitu?
Předseda obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra má nicméně pochyby, jestli je cesta trestního práva tou nejlepší. „Má policie dostatek odborníků, kteří budou rozumět tomu byznysu a nikoli jen individuální odpovědnosti představitelů firem? Má státní zastupitelství dostatek podobných lidí a koneckonců má soudnictví dnes na toto volnou kapacitu," ptá se Vávra?
"To mohou být velmi obsáhlé a velmi sporné případy. Já si jenom nejsem jist, jestli v tuto chvíli je náš stát opravdu v takové kondici, aby to řešil právě trestním řízením, které je vždycky rigidnější, přísnější a je pomalejší než třeba správní řízení,“ dodal Vávra.
Návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob by chtěla ministryně Kovářová předložit vládě ještě do voleb.
