Před třiadvaceti lety se v Československu začal hroutit komunistický režim
Události 17. listopadu roku 1989 začaly pokojnou vzpomínkou studentů na oběti nacistického běsnění v Praze na Albertově. Následoval brutální zásah policejních jednotek proti demonstrantům na Národní třídě, který zlomil režimu vaz.
Vše začalo odpoledne před 23 lety, kdy se studenti sešli u lékařské fakulty na pražském Albertově. Chtěli uctít památku svých předchůdců, kteří koncem třicátých let 20. století doplatili na nacistické běsnění.
Pokojného shromáždění se zúčastnilo několik tisíc studentů vysokých i středních škol. Mnoho z nich neslo transparenty s nápisy jako „Sovětský svaz, konečně náš vzor“ nebo „Zrušte monopol KSČ“.
Z klidné vzpomínky se stala demonstrace proti komunistickému režimu. Studenti nejdříve pochodovali na Vyšehrad, kde zazpívali státní hymnu a lidovou píseň „Ach synku".
Tím však pietní shromáždění neskončilo. Kolem půl osmé večer studenti-demonstranti dorazili na Národní třídu, kde průvod zastavily bezpečnostní jednotky. Lidem přitom znemožnily odejít postranními ulicemi.
Lidé těžkooděncům dávali najevo, že nechtějí násilí. Příslušníci bezpečnostních složek je ale obklíčili a začali bít obušky. Zraněno bylo přes 500 lidí.
V reakci na brutální zásah vzniklo v neděli 19. listopadu Občanské fórum, které zaštiťovalo různé opoziční skupiny veřejnosti a stalo se partnerem pro jednání s totalitní vládou.
Brutální zásah proti studentům na Národní třídě byl poslední kapkou, lidem došla trpělivost
V dalších dnech lidé začínali stávkovat a po celé republice se odehrávaly demonstrace. Lidé se komunistů přestali bát.
„Sedm dní prožívá Praha i celá republika velké drama. Po čtyřiceti letech totalitní vlády začali do teď manipulovaní občané svobodně myslet a jednat,“ řečnil na jedné z demonstrací dramatik a disident Václav Havel. Zhruba pět týdnů poté, co tato slova pronášel, se stal prezidentem.
Ne letenské pláni se konala demonstrace, na kterou přišlo tři čtvrtě milionu lidí. Následovala generální stávka, kterou podpořilo 75 procent obyvatel.
Dosavadní vedení KSČ odstoupilo. V roce 1990 se po čtyřiceti letech konaly první svobodné volby. Komunisté z nich vyšli poražení. Více než polovina voličů dala hlas Občanskému fóru, tedy opozici.
Otevřely se trezory se zakázanými filmy, v knihovnách se objevila literatura, která byla do té doby jen ve skladech. Ze zahraničí se vraceli Češi, kteří před komunisty utekli. Lidé mohli cestovat. Místo totality začala v Československu fungovat demokracie.
Jednou větou
Československý rozhlas o shromáždění na Albertově informoval posluchače týž večer v nočním zpravodajském přehledu jen jednou větou. Zpráva pocházela z agentury ČTK.
O brutálním potlačení studentské demonstrace a o zranění řady demonstrantů v ní nebyla ani zmínka. Redaktor Svobodné Evropy byl sdílnější.
„Právě jsem se vrátil z Albertova, kde skončila první část něčeho, co mnozí dnes večer označují za největší veřejnou demonstraci od srpna 1969,“ popisoval pro Svobodnou Evropu jeden z účastníků studentského shromáždění.
Byli to tak studenti, kteří – ač nevědomky – zahájili proces sametové revoluce. Události tohoto dne ale podle některých historiků nebyly náhodné.
„Něco se dělo v celé střední a východní Evropě, takže dění v Československu bylo součástí tohoto velkého pohybu, který šel ze Sovětského svazu přes Polsko, Maďarsko, východní Německo a dorazil na naše hranice na přelomu října a listopadu,“ říká historik Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny.
Sváteční den vyplní i protesty
Výročí významného dne s připomenutím rozdělení Československa oslaví hudební akce s názvem Sedemnásty November.
Na důkaz dobrých vztahů mezi Čechy a Slováky vystoupí v pražském klubu Rock Café třeba kapela Živé kvety nebo Polemic.
Studenti gymnázia v Přerově se oslav neúčastní. Jsou nespokojeni s politikou
Číst článek
„K tomu promítáme tři filmy, které se vážou k rozdělení Československa. Plus na večírku vystoupí se svým proslovem bývalí revolucionáři,“ říká organizátorka Lucie Šplíchalová.
Na události 17. listopadu zavzpomínal Pavel Žáček, někdejší studentský aktivista a bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů
Události z let z let 1989 a 1939 připomenou také pietní akty za účasti politiků. Vzpomínková akce se bude konat například u Hlávkovy koleje.
Sváteční den ale vyplní i protesty. Kvůli shromážděním a pouličním průvodům bude v sobotu v metropoli omezena doprava.
Zejména pak v ulicích Národní, Vinohradská a Sokolská.
Dále pak na Nuselském mostě, mostu Legií, na Masarykově, Smetanově a Alšově nábřeží, ale také na Klárově a Malostranském náměstí.
