Před třiceti lety byl zveřejněn první dokument Charty 77
Dnes uplynulo přesně 30 let od zveřejnění prvního dokumentu Charty 77. Cílem jejího úvodního prohlášení bylo upozornit na to, že se v normalizačním Československu nedodržují mezinárodní úmluvy o občanských právech. Ty přitom tehdejší prezident Gustáv Husák oficiálně podepsal.
Pod Chartu 77 se v první vlně podepsalo 242 lidí nejrůznějších profesí, názorů a přesvědčení. Jejími iniciátory a prvními signatáři se stali Václav Havel, Jan Patočka, Zdeněk Mlynář, Jiří Hájek a Pavel Kohout.
Charta se vyjadřovala k řadě společenských témat, mimo jiné se třeba zasazovala o vydávání necenzurovaných publikací, a stala se tak nejvýznamnějším opozičním hlasem předlistopadového Československa.
"Charta nebylo nic jiného, než že jsme je vzali za slovo, a to, co oni považují za cár papíru, jsme chtěli, aby bylo opravdu naplňováno," vzpomíná bývalý prezident Václav Havel.
Charta 77 se také podle Havla nikdy nesnažila stát politickým hnutím. Šlo jí hlavně o pravdivý popis poměrů a jejich svobodnou a objektivní kritiku. To zdůrazňuje také jeden z mluvčích Charty 77 Miloš Rejchrt. "Já jsem měl od začátku dojem, že charta byla, chtěla být a nakonec se jí to víceméně povedlo nepolitickým hnutím," říká Rejchrt.
I přesto státní komunistická moc viděla v signatářích nebezpečí. Chartisté pak dvanáct let čelili represím režimu. Činnost Charty 77 byla ukončena v roce 1992. Její historickou úlohu u příležitosti letošního 30. výročí ocenili i rakouský prezident Heinz Fischer a německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier.
