Předpověď počasí se zpřesňuje, nutná je mezinárodní spolupráce
Ničivé povodně z posledních let, které mají na svědomí množství lidských obětí a obrovské materiální škody, ukázaly na nutnost vybudovat komplexní systém ochrany. Jeho nedílnou součástí jsou meteorologové a hydrologové. Jejich předpovědi mají pomoci předcházet dopadům záplav. A právě dnes představí Český hydrometeorologický ústav za účasti ministra životního prostředí Pavla Drobila předpovědní modely a principy fungování počítačových předpovědních systémů a zpřesňování předpovědí.
„Meteorologové a hydrologové mají normálně k dispozici klasické pozorování v pozemních meteorologických stanicích, stále více do popředí ale přicházejí satelity, které mají lepší a lepší vybavení,“ říká ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník.
O zpřesňujících se předpovědích počasí mluvil na Rádiu Česko ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník
„Čeští meteorologové mají k dispozici takzvaný superpočítač, který má zlepšit varování před povodněmi. Model Aladin, který čeští meteorologové běžně využívají, má k dispozici rozlišení devět kilometrů. Nový superpočítač umožňuje rozlišení až 4,5 kilometru,“ pokračuje Obrusník.
„S novým superpočítačem tak budou předpovědi co do místa i času lepší. Srážky se ale z meteorologických parametrů, jako je například také tlak nebo teplota, předpovídají nejobtížněji. Přesnost našich předpovědí bývá okolo 90 procent na druhý den. Na další dny úspěšnost předpovědi s protahováním intervalu pochopitelně klesá,“ vysvětluje meteorolog.
Podle něj záleží také na typu situace, která ty srážky přináší. Ty nejsou stejné. Například loňské povodně byly skutečně bleskové, přívalové. Povodně z minulého víkendu byly spíše kombinované, i z dlouhotrvajícího deště.
„Bouřky se zatím nedaří předpovídat nikomu, na to bychom potřebovali rozlišení 1,5 až dva kilometry. Znamenalo by to zvýšené nároky na rychlost a kapacitu superpočítačů a také to, aby se do nich dostaly i procesy, které tam normálně nejsou uvažovány, takzvaná mikrofyzika. Pracujeme na tom společně s Francií a dalšími čtrnácti zeměmi. Model Aladin se tedy stále vyvíjí směrem k lepší lokalizaci a předpovědím. Bez mezinárodní spolupráce by to ale nebylo možné,“ uvádí ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník a dodává:
„Česká republika má také určitou nevýhodu v tom, že všechny toky pramení u nás a od nás tečou do zahraničí. Znamená to, že jsme vázáni na předpověď srážek, kterou si musíme udělat sami a nemůžeme čekat, že nám někdo z jiné země řekne, že se k nám blíží velká voda. Když jsou povodně u nás, předáváme sousedním zemím informace a ty mají čas se připravit.“
Součástí dnešní schůzky s ministrem životního prostředí budou i otázky úspor, které by se negativně dotkly Českého hydrometeorologického ústavu, jenž by pak podle slov svého ředitele nemohl nadále odvádět stejně kvalitní práci.
