Předpověď počasí se zpřesňuje, nutná je mezinárodní spolupráce

Ničivé povodně z posledních let, které mají na svědomí množství lidských obětí a obrovské materiální škody, ukázaly na nutnost vybudovat komplexní systém ochrany. Jeho nedílnou součástí jsou meteorologové a hydrologové. Jejich předpovědi mají pomoci předcházet dopadům záplav. A právě dnes představí Český hydrometeorologický ústav za účasti ministra životního prostředí Pavla Drobila předpovědní modely a principy fungování počítačových předpovědních systémů a zpřesňování předpovědí.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Snímek z radaru - Český hydrometeorologický ústav | Foto: Český hydrometeorologický ústav

„Meteorologové a hydrologové mají normálně k dispozici klasické pozorování v pozemních meteorologických stanicích, stále více do popředí ale přicházejí satelity, které mají lepší a lepší vybavení,“ říká ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zpřesňujících se předpovědích počasí mluvil na Rádiu Česko ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník

„Čeští meteorologové mají k dispozici takzvaný superpočítač, který má zlepšit varování před povodněmi. Model Aladin, který čeští meteorologové běžně využívají, má k dispozici rozlišení devět kilometrů. Nový superpočítač umožňuje rozlišení až 4,5 kilometru,“ pokračuje Obrusník.

„S novým superpočítačem tak budou předpovědi co do místa i času lepší. Srážky se ale z meteorologických parametrů, jako je například také tlak nebo teplota, předpovídají nejobtížněji. Přesnost našich předpovědí bývá okolo 90 procent na druhý den. Na další dny úspěšnost předpovědi s protahováním intervalu pochopitelně klesá,“ vysvětluje meteorolog.

Podle něj záleží také na typu situace, která ty srážky přináší. Ty nejsou stejné. Například loňské povodně byly skutečně bleskové, přívalové. Povodně z minulého víkendu byly spíše kombinované, i z dlouhotrvajícího deště.

„Bouřky se zatím nedaří předpovídat nikomu, na to bychom potřebovali rozlišení 1,5 až dva kilometry. Znamenalo by to zvýšené nároky na rychlost a kapacitu superpočítačů a také to, aby se do nich dostaly i procesy, které tam normálně nejsou uvažovány, takzvaná mikrofyzika. Pracujeme na tom společně s Francií a dalšími čtrnácti zeměmi. Model Aladin se tedy stále vyvíjí směrem k lepší lokalizaci a předpovědím. Bez mezinárodní spolupráce by to ale nebylo možné,“ uvádí ředitel ČHMÚ Ivan Obrusník a dodává:

„Česká republika má také určitou nevýhodu v tom, že všechny toky pramení u nás a od nás tečou do zahraničí. Znamená to, že jsme vázáni na předpověď srážek, kterou si musíme udělat sami a nemůžeme čekat, že nám někdo z jiné země řekne, že se k nám blíží velká voda. Když jsou povodně u nás, předáváme sousedním zemím informace a ty mají čas se připravit.“

Součástí dnešní schůzky s ministrem životního prostředí budou i otázky úspor, které by se negativně dotkly Českého hydrometeorologického ústavu, jenž by pak podle slov svého ředitele nemohl nadále odvádět stejně kvalitní práci.

Ladislav Dvořák, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme