Novým předsedou České biskupské konference se stal Graubner. Nahradil po deseti letech Duku
Novým předsedou České biskupské konference se v úterý stal arcibiskup olomoucký a metropolita moravský Jan Graubner. Biskupové ho zvolili na plenárním zasedání, které se koná v Olomouci. Informovala o tom mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová.
Jan Graubner nahradil pražského arcibiskupa Dominika Duku, který v čele českých a moravských biskupů stál deset let.
Václav Malý: Do Havla si každý vtěloval všechny naděje, nyní je bohužel neprávem kritizován za kdeco
Číst článek
Graubner tuto funkci již vykonával v letech 2000 až 2010, další desetiletí byl místopředsedou. Jednasedmdesátiletý Graubner také vyjednával o majetkovém vyrovnání státu a církve.
Graubner, který je od roku 1992 metropolita moravský, bývá považován za jednoho z předních představitelů konzervativního křídla římských katolíků. Sám se ale za konzervativce nepovažuje, „cítí zodpovědnost za věrnost nauce církve i správné praxi“. „Nemáme-li ztratit identitu, musíme zůstat pravověrní,“ řekl jednou.
Kromě předsedy se volili i další členové vedení České biskupské konference. Za místopředsedu členové zvolili královéhradeckého biskupa Jana Vokála. Novými členy stálé rady byli zvoleni litoměřický biskup Jan Baxant a ostravsko-opavský pomocný biskup Martin David.
Tradičně několikadenní zasedání biskupů dnes trvá pouze jeden den, a to při zachování všech opatření nařízených vládou pro zamezení šíření nemoci covid-19. Jednání se účastní i apoštolský nuncius v České republice Charles D. Balvo.
Kdo je Jan Graubner?
Rodák z Brna vyrostl ve Strážnici na Slovácku jako jedno z pěti dětí v živnostenské rodině. Svůj vztah k bohu získal především od matky a rozhodnutí stát se knězem v něm uzrálo už v dětství. Gymnázium ho „nepřevychovalo“, ovšem před seminářem musel ještě na rok do továrny, aby se takzvaně kádrově „vylepšil“. V roce 1968 se na původ už neptali a cesta k teologickému studiu v Olomouci byla otevřená.
Kněžské svěcení přijal v červnu 1973. Působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. Od roku 1982 byl osm let farářem ve Vizovicích a současně administrátorem v Provodově a Horní Lhotě u Luhačovic.
30 let od svatořečení Anežky České. ‚Propojilo to celou společnost v zápasu o svobodu,‘ řekl Duka
Číst článek
V církevní hierarchii začal postupovat od března 1990, kdy se stal titulárním biskupem tagarijským a světícím biskupem v Olomouci. Po smrti arcibiskupa olomouckého Františka Vaňáka v září 1991 převzal správu arcidiecéze. A za rok pak nastoupil na Metodějův stolec v Olomouci jako 14. arcibiskup, do úřadu byl uveden 7. listopadu 1992. Ve své pastorační službě se Graubner zaměřuje mimo jiné na duchovní péči o mládež a katechetickou činnost církve.
V úřadu se musel vyrovnat s opakovanou kritikou médií i prostých lidí. Skvrna podezření na něm ulpěla v případu faráře Merty, který zneužíval ministranty.
Trestní oznámení na něj policie odložila, a arcibiskup vždy tvrdil, že žádná provinění kněží nezakrývá. Čelil nařčení kvůli rekonstrukci olomoucké katedrály a také v kauze arcibiskupských sklepů.
Církev podle Graubnera není úřad, ale společenství živých lidí, kterému slouží. Své povolání proto ctitel hesla „Co vám řekne, učiňte“, jak radila Panna Marie apoštolům o slovech Ježíše, vnímá jako poslání, věnuje mu veškerý čas a je mu i koníčkem.
V roce 2008 mu prezident Václav Klaus „za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva“ propůjčil Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy.
