Předseda ČSSD Sobotka podpořil zrušení lustračního zákona. Je prý už zbytečný
Strany ve sněmovně řeší zrušení lustračního zákona. O to dlouhodobě usilují komunisté, podporu jim vyjádřil i šéf ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něj je zákon 25 let od pádu totalitního režimu zbytečný.
„Pětadvacet let po listopadu 89 se domníváme, že lustrační zákon už splnil svoji roli,“ míní Sobotka.
Podle jeho spolustraníka a senátora Jiřího Dienstbiera už lustrační zákon může být dokonce v rozporu s Ústavou.
Je potřeba si uvědomit, že jediné důvody, které ho mohly ospravedlnit, byla bezpečnost státu, protože zákon omezuje rovnost občanů v přístupu k veřejným funkcím. A je otázka, jestli vlastně dnes může být reálná bezpečnostní hrozba,“ podotkl Dienstbier.
Argumenty pro i proti zrušení lustračního zákona zazněly v Ozvěnách dne Radiožurnálu od Jiřího Dienstbiera z ČSSD a Jiřího Pospíšila z ODS
Stejný názor má i předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Tomu by lustrační zákon mohl zabránit ve vstupu do vlády. Kvůli podezření, že spolupracoval s StB, totiž zatím o lustraci nepožádal.
Podle prezidenta Miloše Zemana by byl řešením Babišova problému zákon o státní službě, který už lustraci nepožaduje. Ten ale nabude účinnosti až v roce 2015.
TOP 09 a ODS o zrušení lustračního zákona nechtějí ani slyšet. „Je třeba stále zabraňovat tomu, aby vysocí exponenti bývalého komunistického totalitního režimu pronikali do veřejné správy,“ zdůrazňuje místopředseda ODS Jiří Pospíšil.
Potřebuje Česká republika stále lustrační zákon? Ve Stalo se dnes o tom debatovali komentátor deníku Referendum Patrik Eichler a ředitel sdružení Post Bellum Mikuláš Kroupa
Je přitom přesvědčený, že určitá bezpečnostní rizika trvají dodnes. „Pokud dojde ke generační výměně, pak teprve můžeme uvažovat o zrušení lustračního zákona,“ dodal.
Že mají lustrační zákony stále své opodstatnění, si myslí i ředitel sdružení Post Bellum a spoluautor cyklu Paměť národa Mikuláš Kroupa. Jde podle něj hlavně o morální rovinu.
„To spočívá v jednoduché otázce, jestli má ve vyšších státních funkcích, na vysokých školách, u policie a v armádě sloužit lidé, kteří byli ochotni udávat své spoluobčany totalitnímu režimu. Pakliže si na tuto otázku odpovíme, že ne, pak to opodstatnění je,“ říká Kroupa.