Předseda Národního akreditačního úřadu Labík skončí ve funkci. Jako důvod uvedl rodinu a děti

Předseda Národního akreditačního úřadu Stanislav Labík na konci dubna předčasně skončí ve funkci. Z čela úřadu odejde na vlastní žádost. Řekl to v úterý přímo Labík. Do jmenování nového šéfa úřadu bude instituci řídit místopředseda úřadu Ivan Barančík.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda Národního akreditačního úřadu Stanislav Labík na konci dubna předčasně skončí ve funkci (na snímku z 19. července 2016) | Foto: Michal Doležal | Zdroj: ČTK

Národní akreditační úřad (NAÚ) funguje od září 2016. Rozhoduje o udělení oprávnění k výuce na vysokých školách, a dohlíží tak na jejich kvalitu.

Budoucí právníky čekají změny. Důležité předměty začnou studovat dřív, získají víc času na praxi

Číst článek

Vznikl po novele vysokoškolského zákona z téhož roku a nahradil dřívější Akreditační komisi, která na rozdíl od Národního akreditačního úřadu o akreditacích nerozhodovala, ale vydávala doporučení pro ministerstvo školství. Předsedu úřadu jmenuje vláda na návrh ministerstva na dobu šesti let. Prvním předsedou úřadu se v létě 2016 stal právě Labík.

Z funkce odejde Labík na vlastní žádost 30. dubna. Podle svých slov se tak rozhodl kvůli věku a rodině. Chtěl by se věnovat více vnoučatům, uvedl. „S panem ministrem jsme se dohodli, že mě bude zastupovat ve funkci předsedy místopředseda NAÚ pan Barančík do té doby, dokud vláda nejmenuje nového předsedu,“ řekl.

Nelehké období

Zástupci vysokých škol v úterý Labíkovo působení zhodnotili pozitivně. Předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil uvedl, že s ním byla korektní spolupráce.

„Měl racionální, konstruktivní přístup podložený daty, dobře se s ním jednalo,“ řekl Pospíšil. „Úřad rozjel, což je velmi pozitivní,“ doplnil rektor Univerzity Karlovy a předseda České konference rektorů Tomáš Zima. Dodal, že doufá, že nástupce Labíka bude pokračovat v řízení úřadu podobným způsobem.

Počet IT odborníků v Česku roste, většina z nich jsou však muži. Česko patří v rámci EU k podprůměru

Číst článek

Pospíšil připomněl, že Labík řídil úřad v nelehkém období, kdy vysoké školy v návaznosti na novelu vysokoškolského zákona měnily své studijní obory a začaly žádat o takzvané institucionální akreditace.

Akreditace na 10 let

Tuto akreditaci uděluje akreditační úřad na dobu deseti let. Neplatí pro studijní obor, ale pro vědeckou oblast, jako jsou třeba politické vědy, chemie či ekonomické obory. Po jejím získání si škola vypisuje studijní programy sama. Například Univerzita Karlova nebo Masarykova Univerzita začnou letos do těchto programů poprvé přijímat uchazeče.

Labík dříve dlouhodobě působil na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V letech 2002 až 2007 tam byl prorektorem. Školu musel opustit kvůli zákonným požadavkům na nezávislost Národního akreditačního úřadu.

Po jmenování předsedou úřadu odešel i z pozice předsedy Kontrolní rady Grantové agentury ČR. Souběh těchto dvou funkcí zákon sice nezakazuje, ale Labík se tehdy rozhodl, že se bude věnovat jen akreditačnímu úřadu.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme