Předseda tibetské exilové vlády navštívil český Senát, jednal o jmenování evropského zmocněnce pro Tibet

Potřeba jmenovat evropského zmocněnce pro otázky Čínou okupovaného Tibetu patřila k tématům, která v úterý v Praze řešili předseda tibetské exilové vlády Penpa Ccehring s představiteli českého Senátu. Jednali také o podpoře Tibetu a jeho obyvatel a o vztazích demokratického světa k Číně, informovala o tom Ernestina Černá ze senátního odboru komunikace a vnějších vztahů.

Tento článek je více než rok starý.

Praha (Aktualizováno: 20:47 30. 8. 2022) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tibetskou vlajku vyvěsily v Česku stovky radnic a desítky škol.

Jednání v českém Senátu navázalo na společné setkání v rámci Oberfalzerovy cesty do sídla tibetské exilové vlády v indické Dharamsále letos na jaře a na přijetí ženevské zástupkyně tibetského duchovního vůdce dalajlámy letos v srpnu (ilustrační foto) | Foto: Smooth_O (Wikimedia) | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY-SA 2.0,©

S předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) jednal Cchering například o lidských právech nebo o přímějších kontaktech.

„Hlavním bodem oficiálního přijetí byla diskuse o potřebě na evropské úrovni jmenovat zmocněnce pro otázky okupovaného Tibetu,“ uvedl místopředseda Senátu Jiří Oberfalzer (ODS), na jehož pozvání předseda Ústřední tibetské správy do horní komory přišel.

„Komunistická Čína se snaží vymazat tibetskou kulturu, tibetský jazyk i jejich historii, zmocnila se Tibetu a jeho bohatství, ale nepodaří se jí zmocnit duší Tibeťanů. Demokratický svět musí Tibeťanům pomoci ve svém vlastním zájmu,“ dodal Oberfalzer.

Zástupci horní parlamentní komory s tibetskou delegací hovořili mimo jiné o plánované konferenci o Tibetu v rámci nynějšího českého předsednictví v Radě EU.

Spoluvinu na genocidě Ujgurů určitě nese Mezinárodní olympijský výbor, stěžuje si jeden z nich

Číst článek

Předsedkyně Sněmovny Pekarová Adamová jednala s předsedou tibetské exilové vlády mimo jiné o tom, jak může Česko přispět k uvědomění si rizik, která Čína přináší.

„Není to jenom Tchaj-wan, není to jenom Tibet a nejsou to jenom třeba Ujguři, ale je to řada dalších, kteří jsou tím ohroženi, včetně nás,“ řekla novinářům.

Poznamenala, že Číně se hodí nynější agrese Ruska vůči Ukrajině, protože se na ni tolik nesoustředí pozornost. S tibetským politikem hovořila i o vhodnosti přímějších kontaktů.

Chce proto podporovat vznik českého koordinátora, který by měl tyto přímé kontakty s Tibetem na starosti.

Proti setkání českých politiků s předsedou tibetské exilové vlády se dnes ohradilo čínské velvyslanectví v ČR.

„Čínská strana zaznamenala příslušné setkání a vyjadřuje silnou nespokojenost a rozhodně protestuje proti takovému jednání příslušných českých politiků, kteří ignorovali vážný postoj Číny a učinili hrubé vměšování se do vnitřních záležitostí Číny,“ uvedl mluvčí ambasády v prohlášení, které má ČTK k dispozici.

Penpu Ccehringa označil za protičínského separatistu.

Jednání v českém Senátu navázalo na společné setkání v rámci Oberfalzerovy cesty do sídla tibetské exilové vlády v indické Dharamsále letos na jaře a na přijetí ženevské zástupkyně tibetského duchovního vůdce dalajlámy letos v srpnu.

Ccehring přijel do České republiky na pozvání Nadace Forum 2000 k příležitosti její výroční konference. V Praze se mimo jiné zúčastnil také prezentace tibetského naučného slovníku v Národní knihovně.

Historie Čínské agrese

Čínský prezident po více než 30 letech navštívil Tibet. Na záběrech ho vítal dav lidí v krojích

Číst článek

Čína vojensky obsadila Tibet v roce 1950 a o rok později tibetské území anektovala s tím, že je to čínská provincie.

Dalajláma po neúspěšném protičínském povstání v roce 1959 uprchl do Indie, kam se od té doby uchýlilo na 100.000 Tibeťanů.

Tibet byl do roku 1951 formálně nezávislý stát. V tomto roce byl ale ministr tibetské vlády Ngapo Ngavang Džigme v Pekingu nucen podepsat takzvanou sedmnáctibodovou dohodu, v Číně nazývanou smlouva o mírovém osvobození Tibetu, jejíž text poprvé výslovně konstatuje, že Tibet tvoří součást Číny.

Smlouva upravovala práva Tibetu v rámci Čínské lidové republiky, zaručovala mu národní a územní autonomii, náboženskou svobodu a společenské reformy. V rozporu se smlouvou ale čínské vedení vytrvale potlačovalo a potlačuje tibetské kulturní tradice, zejména náboženské.

Dalajlama proto usiluje o skutečnou autonomii Tibetu, která by měla Tibeťanům přinést svobodné rozhodování v oblasti školství, kultury, náboženství a ekonomiky, zatímco otázky zahraniční politiky a obrany by zůstaly v kompetenci Číny.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme