Nejen málo lidí, ale i obavy o bezpečnost. Babiš chce šetřit i na zajištění bezpečnosti předsednictví v EU
Nejen obavy, že Česko v Bruselu nic neprosadí, ale i strach o bezpečnost. Premiér Andrej Babiš (ANO) nechce dát dostatek peněz na bezpečnostní opatření během předsednictví Česka v EU. Resort vnitra žádal přes půl miliardy, premiér ale počítá jen s 370 miliony. Už v roce 2009 byly náklady na bezpečnost vyšší. V té době se přitom tolik neřešila kyberbezpečnost, ani vysoké riziko terorismu, píše úřad v připomínkách, které má iROZHLAS.cz k dispozici.
„Na bezpečnostní zajištění CZ PRES (českého předsednictví, pozn. red.) jsou v návrhu alokovány naprosto nedostatečné finanční prostředky,“ napsali úředníci ministerstva vnitra do neveřejných připomínek k navrhovanému rozpočtu na velkou evropskou událost. Ty má redakci iROZHLAS.cz k dispozici.
Než šetřit, raději přenechat Francii. Babišův úsporný rozpočet na předsednictví strhaly i resorty hnutí ANO
Číst článek
Premiér Babiš totiž plánuje dát na předsednictví zhruba 1,24 miliardy korun, což také v pondělí schválila vláda. A to přes to, že se proti této částce v připomínkovém řízení vymezila prakticky všechna ministerstva. Včetně těch vedených ministry za hnutí ANO. Kvůli nízkému rozpočtu a plánovanému personálnímu pokrytí podle připomínek hrozí, že Česko nebude možné předsednictví kvalitně zvládnout.
Ministerstvo vnitra ale kromě nedostatečného personálního pokrytí upozorňuje také na možná bezpečnostní rizika. A to protože úřad vlády a ministerstvo financí, které rozpočet chystalo, nechtějí vyhradit dostatek peněz na zajištění bezpečnosti všech akcí a událostí spojených s předsednictvím.
Poddimenzovaný rozpočet
„Pro ministerstvo vnitra je absolutní prioritou minimalizovat možná bezpečnostní rizika, což za stávajících podmínek návrhu bohužel není možné,“ řekl pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu financí Jiří Korbel.
Podle něj úřad na nedostatečný rozpočet na bezpečnost upozorňoval už začátkem srpna, ovšem neúspěšně. „Naše připomínky ohledně nedostatečných prostředků na zajištění bezpečnosti nebyly akceptovány a měly být spolu s dalšími nevypořádanými připomínkami předloženy na jednání vlády,“ dodal Korbel.
Ministerstvo vnitra vedené Janem Hamáčkem (ČSSD) požadovalo na bezpečnost 518 milionů korun, v pondělí schválený materiál ale počítá jen s 373 miliony. Ačkoliv takový rozpočet v připomínkách úředníci vnitra označili za „nedostatečný“ a „poddimenzovaný“, zvýšit se ho nepodařilo právě ani na jednání vlády.
„Vidíme tam velké rezervy v personální oblasti, oblasti zajištění bezpečnosti. Já na to pana premiéra upozornil. Tak, jak to je, s tím ministerstvo vnitra nesouhlasí,“ řekl k rozpočtu v pondělí Hamáček.
Náklady na bezpečnost by přitom mohly reálně ještě vzrůst. „Lze očekávat, že po upřesnění doposud neznámých skutečností budou výsledné finanční náklady ještě vyšší,“ stojí v připomínkách. Vnitro totiž dosud netuší, kolik akcí budou Češi v rámci předsednictví pořádat, kde se budou konat a jaké „chráněné osoby“ se jich budou účastnit.
Útoky hackerů
I v roce 2009, když Česká republika předsedala Radě EU poprvé, šlo na bezpečnost více peněz. Vnitro v připomínkách píše, že tehdy se na zajištění bezpečnosti vyčerpalo téměř 440 milionů korun.
Útok na summit G20
Agendu zářijového summitu skupiny G20 v roce 2013 opanovala otázka možné americké intervence v Sýrii v reakci na použití chemických zbraní v zemi. Hackeři toho využili a diplomatům a úředníkům na konci srpna zaslali personalizovaný phishingový e-mail se zazipovanou přílohou, která naznačovala, že obsahuje dokumenty k válce v Sýrii. V okamžiku, kdy zaměstnanci na přílohu klikli, stáhli do počítače vysoce sofistikovaný malware virus.
Podle amerických výzkumníků bylo takto napadeno pět evropských ministerstev zahraničí. Společnost FireEye odmítla zveřejnit národnost postižených ministerstev, potvrdila však, že šlo o členské země EU. O případu informovala i například agentura Reuters.
„Přitom je třeba vzít v úvahu jinou hladinu nákladů a jinou celkovou bezpečnostní situaci, kdy nebylo například nutné tolik řešit kybernetickou bezpečnost, byla relativně malá hrozba teroristických útoků, nebylo nutné počítat s nutností dočasně obnovit kontroly na hranicích České republiky,“ upozorňují navíc úředníci ministerstva v připomínkách.
Že velké mezinárodní akce lákají třeba hackerské skupiny, dokazuje i útok na evropské diplomaty a ministerstva zahraničí ze srpna 2013. Skupině, kterou výzkumníci z americké bezpečnostní společnosti FireEye nazvali Ke3chang, se tehdy podařilo proniknout do počítačů pěti evropských ministerstev zahraničí jen krátce před zahájením summitu G20 v Petrohradě.
Zkušenosti s hackery má i české ministerstvo zahraničí. V jednom případě hackeři systém narušili asi začátkem roku 2016 a do odhalení o rok později měli přístup ke 150 schránkám zaměstnanců, odkud kopírovali e-maily včetně příloh. Na e-mailové schránky v Černínském paláci mířil útok i letos před prázdninami, podle resortu ale citlivé informace zřejmě neunikly.
Sám premiér Babiš na zaslané dotazy týkající se obav ze zabezpečení předsednictví nereagoval.
Raději přenechat jiné zemi
Server iROZHLAS.cz neveřejné připomínky prostudoval už dříve. Vyplývá z nich, že zásadní výtky k rozpočtu mají všechna ministerstva. Například ministerstvo životního prostředí vedené Richardem Brabcem (ANO) dokonce napsalo, že pokud chce Česko na předsednictví šetřit, mělo by raději organizaci předat jiným evropským zemím.
Babiš chce zvládnout předsednictví s 200 lidmi, ačkoli úřady požadovaly 600. Metodiku výpočtu nemá
Číst článek
„Materiál na jedné straně upozorňuje na náročnost agendy oproti roku 2009, současně škrtá požadavky resortů, které by umožnily CZ PRES (české předsednictví, pozn. red.) kvalitně vykonávat. Úřad vlády by proto měl zastat jasnou pozici, zda je prioritou kvalitní výkon předsednictví, nebo úspora finančních prostředků,“ uvedl v připomínkách resort životního prostředí.
Ministerstvo spravedlnosti, v jehož čele stojí Marie Benešová (za ANO), zase uvedlo, že s počtem lidí, jež navrhuje šéfka státní kasy Alena Schillerová (za ANO), se předsednictví „nedá kvalitně zvládnout vůbec“.
Sami ministři se ale vyjadřovali jinak a často v rozporu s tím, co v připomínkách napsali jejich podřízení. „Bude to určitě úsporné předsednictví, výrazně úsporné, ale jsme přesvědčeni, že jsme schopni to udělat a všechny věci zvládnout,“ řekl Radiožurnálu třeba ministr Brabec.