Předvolební průzkumy mohou výrazně ovlivnit výsledky voleb
Dnes je poslední den, kdy se smějí zveřejňovat výsledky předvolebních průzkumů. Ty mají obrovský význam, protože jimi odhadnutý úspěch či neúspěch malých stran může převrátit úvahy o povolebních koalicích.
Podle posledního průzkumu společnosti Factum Invenio, který agentura udělala pro MF Dnes ve dnech 7. až 20. května na vzorku 1004 lidí, se rozdíl mezi vedoucí sociální demokracií a ODS snižuje. ČSSD by volilo 26,3 procenta respondentů, ODS 22,9 procenta.
O výsledcích posledních předvolebních průzkumů hovořil v Ozvěnách dnes komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček
Do sněmovny by se kromě komunistů, Věcí veřejných a TOP 09 dostali ještě lidovci s 5,5 procenty hlasů. Na hranici volitelnosti do sněmovny se podle průzkumů několika agentur pohybují dvě strany - lidovci a Zelení.
Komentátor Radiožurnálu Petr Nováček připomněl, že zatímco nyní je podle Factum Invenio rozdíl mezi ČSSD a ODS tři a půl procentního bodu, v dubnovém šetření této agentury to bylo ještě šest procentních bodů.
To, že sociální demokracie mírně ztrácí svůj náskok, ukazují podle Nováčka i další průzkumy. Významnější než tato čísla jsou však souhrny údajů a úvahy o možných koaličních spojeních, zdůraznil komentátor Radiožurnálu:
“Oproti dubnovému šetření Factum Invenio se výsledky změnily plus minus o desetiny procenta, ale v souhrnu to znamená posun v mandátech, který mění celkové vyznění průzkumu. Podle dnes zveřejněného šetření by nyní byly schopny ODS, TOP 09, Věci veřejné a KDU-ČSL dá dohromady koalici s jasnou většinou 110 hlasů. Podle posledního šetření to bylo jen 104 hlasů.“
Voliči sledují hranici volitelnosti
Sociolog a politolog Tomáš Lebeda, který se volebními modely dlouhodobě zabývá, si tendence voličů na základě zveřejňovaných průzkumů netroufá posuzovat. Poukázal při tom na vzájemnou odlišnost průzkumů.
O problematice předvolebních průzkumů mluvil na Rádiu Česko sociolog a politolog Tomáš Lebeda, který se volebními modely dlouhodobě zabývá.
„Když se dívám na jednotlivá čísla, kladu si otázku, jestli opravdu stojí na reálných základech. Nicméně nemám důvod zpochybňovat tento konkrétní výzkum,“ uvedl Lebeda.
„Pokud se opravdu ukáže, že například Věci Veřejné budou mít dvanáct procent, bude to dobrá vizitka našich výzkumníků. Na druhou stranu ta zkušenost z minulosti s malými stranami, které se poprvé dostaly do sněmovny byla vlastně jen jedna a to Strana zelených. A té bylo před volbami také avizováno podstatně více hlasů, než nakonec dostala,“ pokračuje Lebeda.
Na průzkumy byla před letošními volbami kladena mimořádná pozornost i proto, že jejich výsledky rozhodovaly o účasti či neúčasti zástupců té které strany v předvolebních debatách.
„Dokonce se spekulovalo a spekuluje o manipulaci s těmito daty. To samo o sobě nepřispívá k tomu, aby byly průzkumy celkově vnímány věrohodně. Před čtyřmi a osmi lety jsem měl pocit, že se situace kolem průzkumů bude zlepšovat. Když se ale na věc dívám nyní, situace s nezlepšuje a průzkumy mají mnoho nedostatků,“ uvádí sociolog Lebeda a vysvětluje:
„Jsou to například nedostatky v interpretaci výzkumů. Už jen prostý fakt, že některé agentury se přes dohody, které byly v minulosti uzavřeny, opět vrátily k publikování pouze procentuálních stranických preferencí, které poskytují médiím, vede k tomu, že mnohá média ony průzkumy dezinterpretují. Stranické preference nejsou určeny pro předpověď volebních výsledků. Je v nich velký procentuální podíl neurčitých odpovědí typu ‚nevím, nezúčastním se voleb‘ a ta procenta pro jednotlivé strany jsou pak nižší. V případě malých stran to může znamenat, že se opticky dostanou pod onu pětiprocentní hranici, která je pro voliče tolik důležitá a kterou tak sledují.“
„Přitom ve skutečnosti, kdybychom neutrální odpovědi odebrali, může se stát, že se menší strany přes pětiprocentní hranici pohodlně přehoupnou. Tento typ dezinterpretace se tedy bohužel opakovaně objevuje a je otázkou, do jaké míry je to chyba do jaké úmysl,“ dodává Tomáš Lebeda.
„Na trhu by měl být pořádek. Kdyby zde byl, nebylo by možné, aby například agentury pracovaly pro veřejnoprávní médium a zároveň pro nějakou politickou stranu,“ konstatuje sociolog.
