Přehled tisku: pozměňovací návrh k novele o autovracích, větší zájem o chalupy a dopady inkluze
Pražští zastupitelé navrhují zpřísnit novelu zákona o pozemních komunikacích týkající se autovraků, která zatím ve sněmovně prošla prvním čtením, píše deník E15. O chaty a chalupy, hlavně ty s dobrým spojením do hlavního města, je stále větší zájem, všímá si Deník. Začleňovaní postižených dětí do běžných škol v nich nerozvrátilo výuku a ani výsledky se nezhoršily, píše Právo. Více v přehledu tisku Radiožurnálu.
E15
Odtáhnout vraky aut z ulic by mohlo být v budoucnu snazší a rychlejší. Pražští zastupitelé totiž navrhují ještě zpřísnit novelu zákona o pozemních komunikacích, která zatím ve sněmovně prošla prvním čtením, píše deník E15.
Pozměňovací návrh k právě projednávané novele navrhuje hlavně posílit pravomoci policistů. Ti by nově, stejně jako strážníci, mohli mít možnost rozhodnout o okamžitém odtažení vraku a až pak případně řešit správní řízení.
Původní návrh totiž počítá s tím, že vlastníci silnice nebo chodníku - tedy většinou obce - musí nejdříve poslat majiteli výzvu k odstranění auta. Po dvou měsících bez odpovědi můžou teprve auto odtáhnout.
Současný poslanecký návrh novely zákona počítá i s tím, že by z ulice mohlo zmizet i auto, které má alespoň půl roku propadlou technickou kontrolu. Pražští zastupitelé navrhují dobu zkrátit na tři měsíce. Vláda to ale v minulosti odmítla s tím, že je to příliš přísná lhůta.
V listopadu server iROZHLAS oslovil větší města, která sice návrh novelu vítala, protože jim dá více pravomocí, zároveň ale upozorňovaly na příliš dlouhé lhůty. Jejich reakce si můžete přečíst ZDE.
V Brně například bylo mezi roky 2012-2017 zaevidováno jako vrak 555 vozidel, odtaženo a odstraněno jich bylo 86. „Dle našeho názoru k výraznému zlepšení nedojde,“ uvedl dříve mluvčí brněnského magistrátu Filip Poňuchálek.
Deník
O chaty a chalupy, hlavně ty s dobrým spojením do hlavního města, je stále větší zájem, všímá si Deník. Píše, že ceny těchto nemovitostí stouply od roku 2015 až o polovinu. Průměrně se teď rekreační objekty pořizují za 2 miliony a 200 tisíc korun.
Podle portálu zprostředkovávajícího prodeje nemovitostí bez realitní kanceláře vyjde v současnosti typická chata o třech místnostech a pozemkem 300 metrů čtverečních na jeden až 2 a půl milionu korun. V oblíbených lokalitách ale může být cena až dvojnásobná. K nejvíce vyhledávaným oblastem ve Středočeském kraji patří podle regionálního Deníku Slapy, Posázaví, Ladův kraj a částečně i Kokořínsko.
Mf Dnes
Hranice pro přežití nedonošených dětí se stále posouvá - šanci mají i pár set gramů vážící novorozenci. Píše o tom Mf Dnes v rozhovoru s profesorem neonatologie Richardem Plavkou. Lékař v něm připomíná, že nejdůležitějším faktorem pro vývoj dítěte není hmotnost při porodu, ale počet týdnů strávených v děloze.
Řešením bytové krize jsou i chaty a chalupy. I jejich cena se ale začíná v posledních letech zvyšovat
Číst článek
Platí, že čím kratší období strávené v matčině těle, tím větší jsou zdravotní rizika spojená s nezralostí. Přežívání i prognóza zvláště nezralých novorozenců se ale podle profesora Plavky významně zlepšila. Lékaři totiž umí snižovat výskyt častých komplikací, jako jsou krvácení do mozku, abnormální vývoj plic nebo poškození střeva.
Lidové noviny
Spoření na důchod letos ponese víc - píší Lidové noviny. K lepšímu zhodnocení úspor v penzijních fondech pomáhá růst úrokových sazeb České národní banky. Inflaci by měli letos předehnat ti, co své úspory vložili do takzvaných účastnických fondů a zvolili tak rizikovější investiční strategii. Ti, kdo ukládají peníze do starších transformovaných fondů, ale inflaci nejspíš neporazí ani v tomto roce. V Česku si na penzi spoří bezmála 4 a půl milionu lidí. Drtivá většina volí právě konzervativní fondy, u kterých výnos z úspor míru inflace nepřekoná.
Respekt
Vybíráme si své partnery podle toho, jak se podobají našim rodičům? Týdeník Respekt připomíná, že se tomu věnovali už Sigmund Freud, zoolog Konrad Lorenz. Několik studií už prokázalo, že otisk podoby matky nebo otce při volbě ženy či muže hraje roli. Jak velkou teď zkoumá i antropoložka z Národního ústavu duševního zdraví.
Zuzana Štěrbová se svými kolegy zkoumala celkem sto třicet trojic - dobrovolníka, jeho partnera a jeho rodiče. Projekt, při kterém zjišťovali podobnost nejen zevnějšku, ale i v aspektech osobnosti, vůni těla nebo barvě hlasu, ještě není u konce. Přestože výzkumníci stále hledají dobrovolníky, už teď první výsledky naznačují, že tendence vybírat si kopii rodiče by mohla existovat i v případě tělesného pachu.
Euro
Klon nejdůležitější chmelové odrůdy není v pořádku - produkuje mnohem menší výnosy, než by skutečně měl. Dřívější podezření teď potvrzuje zpráva Kontrolního zemědělského ústavu, kterou má k dispozici týdeník Euro. Podle ní je klon takzvaného Žateckého poloraného červeňáku poškozený. Šlechtitelé z Chmelařského institutu v Žatci ale dlouhodobě jakékoliv pochybení odmítají.
‚Konečně jim to někdo vrátil, ne?‘ Vypátrali jsme autory komentářů schvalujících útok na Novém Zélandu
Číst článek
Kvůli nevyhovující kvalitě je podle propočtů Eura v ohrožení vývoz chmele za asi miliardu a 200 milionů korun. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský navrhuje, aby se vytvořil úplně nový klon odrůdy chmele se správnými vlastnostmi. Jednatel Chmelařského institutu v Žatci Josef Patzak nechtěl vadu komentovat. Řekl jen, že je to nesmysl.
Deník N
Vyvážit nenávistné komentáře fakty, slušností a respektem - o to se v posledních týdnech snaží skupina nadšenců na českém facebooku. Říkají si #jsmetu, jsou jich asi dva tisíce a jejich cílem je zlepšit atmosféru diskuzí pod články u příspěvků. Jejich příběh přibližuje Deník N.
Skupina se snaží koordinovaně vstupovat do facebookových debat u příspěvků největších médií, které mají na sociální síti alespoň 60 tisíc fanoušků. Tým funguje podle koordinátora projektu Jakuba Dostála na bázi dobrovolnictví, je apolitický a nezávislý.
Právo
Inkluze speciální školství nezničila - to je titulek pondělního Práva. Začleňovaní postižených dětí do běžných škol v nich nerozvrátilo výuku a ani výsledky se nezhoršily - vyplývá to z analýzy ministerstva školství i poznatků České školní inspekce. Ta přitom nezastírá, že školy problémy mají a mnozí učitelé ocení změnu vyhlášky. Tou se bude brzy zabývat vláda - mohla by platit od října.
V Česku je teď necelých 4 200 základních škol - z toho bezmála 330 z nich je ryze speciálních. Oproti varování části politiků a odborníků jich ale nijak zásadně neubylo - zaniklo jich jen pár. Nestalo se ani to, že by děti hromadně přecházely ze speciálních škol do těch běžných, spíš obráceně - jak komentuje situaci deník.
Je to prý důsledek toho, že zákon a vyhláška vedly k tomu, že se handicapy dětí hodnotily přísněji. Část dětí tak dostala u poradenských zařízení doporučení přejít do školy se specializovaným týmem.
