Přehled tisku: drony pomáhající zemědělcům, problém jednorázových kelímků a řeč rostlin

Česko rozhoduje, jestli vydá osm zadržených Tchajwanců do Číny, píše Deník N. Brněnská firma vyvíjí technologii, díky které zemědělci snáz poznají, v jakém stavu jsou plodiny na jejich poli. Píšou o tom Hospodářské noviny. A deník Právo se věnuje tomu, jak se česká věda snaží rozluštit řeč rostlin. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pole (ilustrační foto)

Brněnská firma vyvíjí technologii, díky které zemědělci snáz poznají, v jakém stavu jsou plodiny na jejich poli (ilustrační snímek) | Foto: W.carter | Zdroj: Wikimedia Commons | CC0 1.0,©

Deník N

Česko rozhoduje, jestli vydá osm zadržených Tchajwanců do Číny. To je téma Deníku N. Asijská velmoc je podezřívá z internetových podvodů, kdy přes internet údajně obelhávali lidi a pod falešnou identitou od nich získávali peníze. Škoda je vysoká až miliony eur. Za to jim hrozí podle návrhu čínské strany doživotí. Hrozí jim až doživotní trest. Obhájci zadržené skupiny ale tvrdí, že Čína může svá obvinění mezitím překvalifikovat, a nakonec jim dokonce udělit trest smrti. Zvažují proto ústavní stížnost.

Energie příští rok podraží, domácnosti si podle analytiků připlatí až tisíce korun ročně

Číst článek

Vydání Tchajwanců momentálně řeší soud. Městský soud v Praze už loni rozhodl, že u těchto osmi případů je možné do Číny zadržené lidi vydat. Přihlédl právě k tomu, že zadrženým podle čínské strany nebude hrozit trest smrti. Ten Česko totiž neuznává. Jejich obhájci už teď avizovali, že pokud budou soudy s vydáním souhlasit, podají ústavní stížnost.

E15

O tom, že zdražení energií postihuje podniky, se dočtete v E15. Energetické firmy tak budou muset promítnout růst cen elektřiny na burzách do cen pro firmy a domácnosti. Za prudkým nárůstem stojí rychlé zdražení emisních povolenek.

Energetický expert společnosti ENAS Vladimír Štěpán odhaduje, že firmy a domácnosti letos za elektřinu zaplatí meziročně třicet miliard korun navíc. Nejvíce je podle E15 zdražováním elektřiny zasažený průmysl. Mezi největší žrouty energie patří hutě, chemická a petrochemická výroba nebo sklárny. Účty za elektrickou energii přitom dál porostou. Vzestup cen se zatím nepromítl v plném rozsahu.

Mf Dnes

Evropská unie začne vyžadovat, aby klesl počet jednorázových kelímků na kávu. Dočtete se o tom v Mf Dnes. Je i možné, že dojde k zavedení poplatků. Problém je totiž v tom, že se kvůli kombinovanému materiálu nedají jednoduše třídit. V celé Evropě jde o miliony kelímků, které končí na skládkách nebo v lepším případě ve spalovnách.

Na seznam zakázaných jednorázových plastových výrobků se tyto kelímky v poslední schválené směrnici EU nedostaly. Na rozdíl od jiných zakázaných výrobků, jako třeba jednorázové nádobí, pro ně totiž neexistuje alternativa. Jan Maršák z ministerstva životního prostředí vysvětlil, že zatím mají státy za úkol snížit spotřebu kelímků. Pak se situace vyhodnotí a po roce 2026 můžou přijít případné tvrdé cíle.

‚Počínaje oceánskými příkopy a konče ledovci.‘ Vědci pátrají po neviditelných plastech v oceánech

Číst článek

Podle ministerstva životního prostředí proto hrozí jejich zpoplatnění, jako například u igelitových tašek. Ty obchody nesmějí od roku 2018 dávat zadarmo. Na zdražení je podle Mladé fronty DNEs připraven například český řetězec kaváren CrossCafe nebo síť tankovacích stanic Benzina.

Hospodářské noviny

Brněnská firma vyvíjí technologii, díky které zemědělci snáz poznají, v jakém stavu jsou plodiny na jejich poli. Píšou o tom Hospodářské noviny. Systém bude fungovat díky dronům se speciálními senzory. Ty poznají třeba, za jak dlouho plodiny začnou růst.

Kromě toho drony také určí, jaké konkrétní živiny by rostliny nejvíc potřebovaly, nebo to, kde na poli je nejvíc plevele. Pěstitelé se mimo jiné dozvědí, jaké konkrétní pesticidy by na svém poli měli používat. K datům se pěstitelé dostanou díky aplikaci, která bude k dispozici online na internetu.

Projekt podpoří Evropská kosmická agentura. Investuje do něj 50 tisíc eur. Systém brněnské firmy je jedním z pěti projektů, na které agentura v Česku a na Slovensku přispěje. Dál chce investovat třeba do firmy, která vyrábí malé družice, nebo do společnosti, která vyvíjí systém, který určí závadu na jakémkoli stroji pomocí zvuku. Víc už Hospodářské noviny.

Deník

Pohoda ve třídě a pocit bezpečí mají vliv na známky. Tématu studijních výsledků českých žáků se věnuje regionální Deník. Podle něj mají totiž děti v Česku horší úroveň výsledků než jejich vrstevníci v řadě jiných ekonomicky rozvinutých státech.

Ministr školství Robert Plaga: Trápí mě nedostatečná prestiž českých učitelů

Číst článek

Podle průzkumu mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci (OECD) je řada českých dětí nespokojená se svým životem. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal vysvětluje, že jde o téměř 14 procent žáků. Co se týká záškoláctví, patří podle něj Česko sice k zemím s nejnižším podílem, ale jsou tu výrazné regionální rozdíly.  Zatímco ve Zlínském kraji je podíl žáků s neomluvenými hodinami 2,3 procenta, v Karlovarském je to procent patnáct.

Výzkum také prokázal, že čím víc je ve své práci spokojený učitel, tím vyšší skóre mají jeho žáci v testech například čtenářské gramotnosti. Psycholog a expert OECD Stanislav Štech také připomíná, že pro tuzemské školství je typická nepřiměřená soutěživost a důraz na výkon.

Právo

Česká věda se pokouší rozluštit řeč rostlin. Deník Právo píše, že by přelomový objev mohl pomoci k zajištění potravin pro miliardy lidí. Podle proudění tekutiny ve stonku nebo listech se totiž podle českých vědců dá předpovídat, jestli rostlina potřebuje například víc živin, vody nebo jiné složení půdy.

Člen výzkumného týmu a fyziolog rostlin Václav Trojan uvedl, že vědci teď dovedou doslova odposlechnout, jestli je zkoumaná rostlina „ve stresu“ a jestli se její stav bude zhoršovat. To všechno ještě v době, kdy na ní nejsou vidět první známky poškození. Pro člověka jsou to samozřejmě neslyšitelné vysokofrekvenční zvuky, které proudění v rostlinách vydává. Vědci se proto učí rozpoznávat jejich pravidelnost nebo sílu.

Anna Soldatová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme