Přehled tisku: problémy archivářů s GDPR, syndrom vyhoření u učitelů a špatná kvalita vzduchu v Praze

V pátečním tisku se dočtete o tom, že historici a archiváři mají problémy s nařízením na ochranu osobních údajů. Tématu si všímá Mf Dnes. Lidové noviny se věnují kvalitě vzduchu v Praze a Hospodářské noviny upozorňují na novou aplikaci do mobilu, která by mohla pomáhat s odhalováním Parkinsonovy choroby. Více v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Praha

Praha | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

E15

Výrobci hudebních nástrojů možná brzy budou mít nedostatek palisandrového dřeva. To se podle pátečního vydání deníku E15 používá hlavně na výrobu hmatníků u kytar nebo u houslí. Pro obchod s palisandrovým dřevem budou nově platit přísnější pravidla - výrobci nástrojů budou muset doložit, odkud surovina pochází. Palisandrové dřevo se totiž stalo součástí seznamu rostlin a zvířat, které jsou velmi vzácné. Původ dřeva teď budou muset zjišťovat všechny firmy, které ho chtějí používat. Novinka se týká dokonce i suroviny, kterou už teď mají ve skladech. Jediná výjimka platí pro zásilky palisandrového dřeva, které váží méně než deset kilogramů.

Přehled tisku: hádky v družstvu Svatopluk, ochrana půdy Ústavou nebo parkování u nádraží

Číst článek

Mf Dnes

Historici a archiváři nevědí, jaká data můžou publikovat na internetu. Nejistota je podle Mf Dnes způsobená tím, že nově platí nařízení na ochranu osobních údajů známé jako GDPR. Třeba litoměřický archiv z internetu pro jistotu odstranil výsledky sčítání lidu v roce 1921. Archiv dokumenty odstranil proto, že by v nich teoreticky mohly být údaje o lidech, kteří stále žijí. V současnosti by jim bylo minimálně 97 let. Ředitel archivu Vítězslav Lisec deníku řekl, že data na internet vrátí pravděpodobně až za tři roky. To už dokumenty budou staré sto let. A takto staré listiny se na internetu zveřejňovat můžou. Před tím by historici museli manuálně prověřovat, které osoby ze seznamů ještě žijí.

Lidové noviny

Ve srovnání s dalšími devíti evropskými metropolemi je nejhorší kvalita vzduchu v Praze. Vyplývá to z výzkumu společnosti Transport and Environment - na ten upozorňují páteční Lidové noviny. V Praze je horší kvalita ovzduší než třeba v Istanbulu, Londýně nebo Paříži. Jak list popisuje, pokud v Praze strávíte nepřetržitě čtyři dny, je to přibližně stejné, jako byste vykouřili jednu cigaretu. Třeba v Amsterdamu je vzduch o polovinu čistější a v Dublinu je čistější dokonce skoro desetkrát. Podle Lidových novin je v pražském ovzduší hodně škodlivin hlavně proto, že v centru města jezdí hodně aut. Spousta řidičů navíc podle deníku své vozy nezákonně upravuje - třeba z nich vyndávají takzvané filtry pevných částic.

Přehled tisku: hrnky s Hitlerem, klimatizované vozy nebo proměna polí v Česku

Číst článek

Hospodářské noviny

Nástup Parkinsonovy choroby by mohla pomáhat odhalit nová aplikace v mobilu. Podle Hospodářských novin na jejím vyvinutí pracuje český vědec Jan Rusz. Mobil by Parkinsonovu chorobu rozpoznal třeba podle toho, že člověk začne mluvit tišeji. Aplikace by mu pak doporučila, aby šel k neurologovi. Rusz se zabývá takzvanou matematickou analýzou řeči. Dokáže tedy velmi přesně popsat, jak se hlas člověka v čase mění. Hospodářské noviny ale píšou, že je Rusz od definitivního vyvinutí speciální aplikace poměrně daleko. Lidé by ji mohli používat přibližně za pět až deset let.

Právo

Každý pátý učitel trpí syndromem vyhoření. Upozorňuje na to páteční Právo. Podle něj učitelé s vyhořením mají problémy kvůli sporům s žáky a rodiči, i proto že často nevycházejí s kolegy. Syndrom vyhoření se u kantorů projevuje třeba tím, že jim nezáleží na tom, jestli si žáci z jejich hodin něco odnesou, a látku tak vykládají bez zájmu. Zcela bez příznaků syndromu vyhoření je podle výzkumu Univerzity Karlovy jenom 16 procent kantorů. U zbylých dvou třetin učitelů propuknutí syndromu hrozí. Mezi projevy vyhoření patří dlouhodobý stres, nedostatek zájmu nebo cynismus. Část učitelů své problémy podle Práva řeší dokonce pitím alkoholu.

Jiří Svatoš Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme