Přehled tisku: Česká národní banka přišla na burzách o 27 miliard, kamiony budou hlídat nové tachografy
V pátečních novinách se dočtete, že stát nemá dostatek podkladů pro studium hexavakcíny. V letech 2017 a 2018 měla jen osm dobře doložených případů. Řidiče kamionů budou při dodržování nových pravidel hlídat tachografy druhé generace, které dokážou kontrolovat nejen rychlost, ale i polohu auta. Více se dozvíte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
E15
Česká národní banka loni kvůli propadu burz přišla o téměř 27 miliard korun investovaných do akcií. Podle deníku E15 je to vůbec největší ztráta, kterou banka oficiálně zveřejnila. Ke konci loňského roku měla celkově v akciích uloženo přes 241 miliard korun.
Podle České národní banky je ale na akciových trzích jen pasivním investorem a je závislá na výkonu globálních akciových trhů. Ty na konci roku prošly výprodejem. Největší světová burza v New Yorku i proto zažila s devíti procentním poklesem nejhorší propad od prosince roku 1931. To ovlivnilo i ostatní akcie včetně těch evropských. Jejich hodnota loni klesla o víc než 13 procent. Právě do nich přitom Česká národní banka investuje nejvíce, dodává deník E15.
Eurobarometr: Znalosti Čechů o účincích očkování jsou v rámci EU podprůměrné
Číst článek
Deník N
Stát odkládá studii účinků hexavakcíny, nemá pro ní totiž dost relevantních dat. Podle Deníku N měla studie ukázat, jestli má očkování negativní vliv na psychomotorický vývoj dětí. Dobře doložených případů ale Státní ústav pro kontrolu léčiv za roky 2017 a 2018 našel jen osm. Podáno přitom bylo za tu dobu přes 600 tisíc dávek hexavakcíny.
Důvodem je podle listu to, že přibývá případů, kdy rodiče sice nahlásí nežádoucí účinky očkování, odmítají ale poskytnout kontakt na ošetřujícího dětského lékaře. Takovým hlášením pak velmi často chybí důležitá dokumentace a těžko se ověřuje jejich pravdivost. Aby výsledky studie měly relevanci, musel by průzkum trvat nejméně deset let. Ústav proto studii zatím odkládá a připravuje alternativní řešení.
Mf Dnes
Řidiče kamionů budou při dodržování nových zákonů hlídat i speciální zařízení, píše Mladá fronta Dnes. Jedná se o takzvané tachografy druhé generace, které dokážou kromě sledování rychlosti i komunikovat s GPS navigacemi a sledovat tak polohu vozidla. Kontrola řidičů se tak zvyšuje, i když způsobí jen minimum nehod. Policistům a celníkům by měl systém pomoci při sledování, jestli řidiči dodržují povinné přestávky nebo nepřekračují rychlost. Teď budou mít k dispozici data i bez toho, aby museli nákladní auto přímo zastavit.
Hospodářské noviny
České firmy si své vynálezy nechávají stále častěji patentovat ve světě, všímají si Hospodářské noviny. Jen ve Spojených státech vzrostl počet českých patentů za posledních deset let o skoro polovinu, v Evropě pak o třetinu. Při přihlášení jen u českého patentového úřadu totiž podnikům hrozí, že jim vynález v zahraničí někdo ukradne.
V Česku chtějí chránit své vynálezy univerzity i firmy. Oproti zahraničí ale zaostávají v patentování
Číst článek
Podle Hospodářských novin totiž firmy musejí po získání patentu zveřejnit i detailní informace o vynálezu. Toho pak využívají zahraniční podniky v zemích, kde firmy nemají svůj patent chráněný. V důsledku toho v minulosti české výrobky spousta firem okopírovala a podnikatelé se neměli jak bránit.
Právo
S generací nad padesát to obchodníci moc neumějí, tak zní titulek deníku Právo. Ten upozorňuje na to, že do reklamy věnované věkové skupině 50 let a starší investuje pouze 14 procent firem. Marketéři totiž často ani neumí starší zákazníky cíleně oslovit. Když už produkty starším lidem nabízejí, jde většinou o léčiva, zdravotnické potřeby nebo zájezdy. Naopak v oblasti zábavy nebo oblečení nejde pro firmy o atraktivní skupinu.
Vzhledem ke stárnutí populace a prodlužujícímu se věku odchodu do důchodu jde přitom o několik milionů lidí, kteří mají dobré příjmy a většinou už nemají půjčky ani dluhy. Jen příjemců starobního důchodu je přes dva miliony. Podle průzkumu společnosti Ogilvy kontroluje generace nad padesát let osmdesát procent majetku. Firmy jim přitom ze svých marketingových rozpočtů věnují jen šest procent, uvádí Právo.
