Přehled tisku: pozemky kolem plánovaných dálnic, mizící hmyz i zákon o hromadných žalobách

Stavitelé skladů a výrobních hal začínají vyhledávat pozemky kolem tras plánovaných dálnic, zastupitelé okolních obcí jejich výstavbu ale nechtějí, píše E15. Podle Mf Dnes mizí z české krajiny hmyz. Může za to změna klimatu, intenzivní zemědělství nebo monokultury bez plevelů. A podle Hospodářských novin s chystaným zákonem o hromadných žalobách nesouhlasí ani firmy, ani poslanci. Více se dočtete v přehledu tisku, který připravil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V posledním čtvrt století zmizelo z české krajiny 75 procent hmyzu. (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Unsplash

Respekt

Jsou kluci hloupější? Tak se ptá titulek Respektu. Týdeník ve svém hlavním článku rozebírá, jak se mezi absolventy vysokých škol zvyšuje poměr žen na úkor mužů. Třeba první lékařskou fakultu Univerzity Karlovy absolvovala v roce 2001 mírně nadpoloviční většina žen, vloni už jich bylo víc než 80 procent. Větší zájem mají také o technické obory.

Důvodem je hlavně to, že dívky častěji studují střední školy s maturitou a gymnázia. Díky tomu mají i více možností při výběru vysokých škol. Studentky také častěji než studenti vyjíždějí studovat do ciziny a mají lepší znalost cizích jazyků. Tahle převaha ale končí postgraduálním studiem. Mezi doktorandy už jsou v menšině a méně jich také volí následnou akademickou či vědeckou kariéru. Ženy s vysokoškolským vzdělání mají totiž menší plat než muži – a to až o třetinu.

Hospodářské noviny

Firmy ani poslanci nesouhlasí s chystaným zákonem o hromadných žalobách. Věnují se tomu Hospodářské noviny. Píšou o tom, že ve verzi připravené ministerstvem spravedlnosti by poškozené u soudu mohl zastupovat i soukromý právník. Odpůrci to kritizují, prý by to mohlo vést k vydírání podniků. Navrhují, by žaloby podávaly třeba spotřebitelské organizace.

Ministerstvu financí, České advokátní komoře nebo podnikatelským svazům vadí, že autoři návrhu nepočkali na evropskou verzi hromadných žalob. Ta se od českého návrhu liší. Evropská unie naopak chce, aby hromadné žaloby podávaly pouze společnosti, které nejsou motivované ziskem – tedy kromě spotřebitelské organizace třeba ombudsman.

E15

Stavitelé skladů a výrobních hal začínají vyhledávat pozemky kolem tras plánovaných dálnic. Podle E15 je nejvíc zajímá prodloužení D11 nebo obchvat u Českých Budějovic a jeho napojení na D3. Blízké obce ale často v územních plánech s podobnou výstavbou nepočítají.

Většinou se jedná o logistické projekty a to zpravidla o rozloze několik desítek hektarů. V případě, že je možná změna pozemků na stavební parcely, se cena může dostat přes hranici pěti set korun za metr čtvereční. Pro developery je rozvoj dálniční sítě i přesto lákavý. Často ale při plánování projektů narážejí na to, že obce ve svých územních plánech s výstavbou skladů a továren nepočítají. Bouří se například radní v Českých Budějovicích nebo Litomyšli a okolních obcích. Obávají se většího zatížení kamiony.

Euro

Největší české pojišťovny a banky dávají ruce pryč od málo ekologických projektů. Rozebírá to týdeník Euro. Chystají se tak na avizované kroky úřadů, které budou kvůli změnám klimatu od průmyslu vyžadovat chování přívětivější k přírodě. Některé banky už například přestávají spolupracovat s firmami, které vyrábějí elektřinu výhradně z uhlí.

Evropská komise chce nasměrovat více peněz do tzv. zelených projektů. I finanční tlak by pak měl donutit továrny a energetické společnosti, aby se chovaly ekologičtěji. Některé banky tak přehodnocují spolupráci s velkými energetickými firmami jako Sev.en Energy, Sokolovskou uhelnou, holdingem EPH. Už to pocítil také z většiny státem vlastněný ČEZ.

Mf Dnes

Z české krajiny mizí motýli, brouci, čmeláci. V posledním čtvrt století zmizelo z české krajiny 75 procent hmyzu. Mf Dnes připomíná, že je důležitý nejen k opylování květin, ale je i sám potravou pro řadu živočichů.

Hmyz za 100 let nevyhyne. Ale budou tu méně příjemné a méně prospěšné druhy, tvrdí entomolog

Číst článek

Za úbytek hmyzu může změna klimatu, intenzivní zemědělství a pole plná řepky a kukuřice. Nesvědčí mu ani louky sečené ve stejném časovém období nebo parky se sterilními trávníky. Hmyz na takových plochách čekají jen chemická hnojiva a pesticidy. Na opylovačích přitom závisí z velké části i lidská potrava. Mladá fronta Dnes uvádí, že v Evropě se bez včel neobejde více než osmdesát procent hlavních plodin určených k jídlu.

Deník

Regionální Deník píše, že archeologové objevili ve Lhotce nad Bečvou na Vsetínsku sídliště z doby kamenné. Nálezy jsou z pátého až druhého tisíciletí před naším letopočtem.

Přesnější datování budou archeologové znát po prozkoumání všech nálezů. Dosud si mysleli, že nejstarší obyvatelé přišli do regionu až po roce tisíc před Kristem.

Deník N

Soudní tlumočníci a překladatelé po více než padesáti letech zřejmě dostanou vlastní zákon. Z řad tlumočníků má ale své kritiky. Podle Deníku N jejich komora nesouhlasí hlavně s tím, že podle nového návrhu nemohou tlumočníci úřadům odmítnout úkon z oboru, kterému nerozumí.

Obávají se také toho, že zákon přinese represe a vyšší pokuty. Sankce se budou pohybovat od 75 tisíc až po půl milionu korun. Předloha sice zvyšuje i odměny, ale ty jsou podle kritiků stále nízké. Pozitivně komora hodnotí převedení agendy z krajských soudů na ministerstvo spravedlnosti nebo zavedení právního nároku na jmenování.

Právo

Právo upozorňuje na překupníky vstupenek nejen na kulturní akce. Ti hromadně skoupí vstupenky a nabízejí je potom třeba za čtyřnásobek ceny. Jedná se například o společnost viagogo.com, před kterou nedávno varoval i Radiožurnál v souvislosti se vstupenkami na pražský zápas hokejové NHL.

Evropská unie chce tento systém překupování vstupenek zakázat. Rozhodovat o tom bude příští týden Evropský parlament. Obchodníci by tak měli zakázáno pořizovat vstupenky pomocí takzvaných botů – tedy robotických profilů, které dokážou automaticky skoupit lístky během několika vteřin. Návrh směrnice to označuje za nekalou praktiku. Deník Právo doplňuje, že pokud úpravu europoslanci schválí, měla by začít platit v roce 2021.

Monika Vosáhlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme