Přehled tisku: výstavba nové ranveje v Praze, žebříček nemocnic a stížnosti kvůli GDPR
Letiště Praha se pře o cenu posledního pozemku, který potřebuje získat pro výstavbu nové paralelní ranveje, píše deník E15. Regionální Deník sestavil seznam 116 nemocnic, ze kterého plyne, jak léčí. Týdeník Ekonom píše, že loni přibylo stížností na správce a zpracovatele dat z důvodu nařízení o ochraně osobních údajů, kterým se společnosti, úřady anebo nemocnice musí řídit od května 2018. Více v přehledu tisku Radiožurnálu.
E15
Letiště Praha se pře o cenu posledního pozemku, který potřebuje získat pro výstavbu nové paralelní ranveje, píše deník E15. Ta by umožnila výrazně zvýšit počty cestujících. Jednání s vlastníkem pozemku o výměře tří hektarů ale krachuje na rozdílných představách o ceně. Požaduje za ně totiž 163 milionů.
Šéf letiště Václav Řehoř deníku E15 potvrdil, že výstavba ranveje je důležitá natolik, že můžou v krajním případě přistoupit k vyvlastnění, pokud se s majitelem pozemku nedohodnou. Nejdřív chce ale s vlastníkem odkoupení znovu projednat.
Mf Dnes
Přibývá dětí s poruchami chování. Podle statistik se jejich počet za poslední dva roky zdvojnásobil, upozorňuje Mf Dnes. V letošním roce školy nahlásily 14 a půl tisíce dětí s poruchou. Děti se často potýkají třeba s poruchou koncentrace nebo ADHD.
25 let psychiatrické péče v datech: spotřeba antidepresiv roste, od léčeben směřujeme k ambulancím
Číst článek
Podle novin odborníci spekulují o tom, že nárůst počtu dětí s podobnými handicapy ovlivňují mimo jiné i technologie. Příčinou může být i změna fungování rodin a to, že rodiče dětem nevěnují tolik času. Razantní, téměř stoprocentní nárůst diagnostikovaných dětí ale vysvětluje spíš to, že se dnes klade větší důraz na prevenci.
Hospodářské noviny
Stát letos nedostane od svých firem - ČEZ a Lesů České republiky - tolik peněz jako v předchozích letech. Vyplývá to ze zjištění Hospodářských novin. Peníze neuvidí ani od Budějovického Budvaru, který loni přispěl částkou půl miliardy. Česko tak bude muset peníze do rozpočtu shánět jinde, a to například u Letiště Praha, ropného Čepra nebo elektrárenské firmy ČEPS, kterým zisky meziročně stouply.
Lesy ČR poslaly za poslední pětiletí státu skoro 26 miliard. Letos se ale potýkají s kůrovcovou kalamitou a prioritou pro ně podle Hospodářských novin není tvorba zisku, ale investování do obnovy lesa.
Problémy má i ČEZ, uvádí noviny. Státem ze 70 procent vlastněná společnost oznámila nejhorší výsledky za 15 let. Za posledních pět let přitom státu odvedla téměř 70 miliard.
Ekonom
Týdeník Ekonom píše, že loni přibylo stížností na správce a zpracovatele dat. Přispělo k tomu nařízení o ochraně osobních údajů, kterým se společnosti, úřady anebo nemocnice musí řídit od května 2018. Lidé si nejvíc stěžují na zpracování dat z veřejných rejstříků, telemarketing nebo kamerové systémy. Úřad ale většinu stížností zamítne a pokuty zatím neuděluje. Právníci předpokládají, že do budoucna se to změní, až se úředníci s novými pravidly lépe seznámí.
Deník
Regionální Deník sestavil seznam 116 nemocnic, ze kterého plyne, jak léčí. A to na základě operace žlučníku a různých ukazatelů jako například doba hospitalizace nebo počet odoperovaných lidí. Některé nemocnice podle expertů na zdravotnictví dělají chyby a jiné údaje jako různé komplikace při operacích přibarvují, aby dostaly od pojišťoven víc peněz.
Část zahraničních lékařů pracuje v Česku bez aprobační zkoušky, odhalila kontrola ministerstva
Číst článek
Ze seznamu deníku vyplývá, že nejlíp jsou na tom v Česku s operacemi žlučníku například nemocnice v Motole, Fakultní nemocnice v Brně nebo Nemocnice České Budějovice.
Právo
Česko neuspělo u Evropské komise s žádostí, jestli by nemohla dopady stavby jezu na Labi na přírodu kompenzovat v cizině. Žádost v lednu předložil premiér Andrej Babiš, podle kterého by tak Česko investovalo do ekologických opatření části Labe, která leží v Německu. Evropská komise Česku doporučila, aby kompenzace hledala doma, píše deník Právo.
Lidové noviny
Ministerstvo životního prostředí poskytuje dotace na mokřady, které jsou ceněným prvkem v krajině, protože dokážou zadržet hodně vody. Finanční správa ale neplodnou půdu přísně daní základní sazbou dvou tisíc korun za hektar. Farmářům s mokřady, které stát podporuje, tak paradoxně ztěžuje situaci. Na rozpor upozornily Lidové noviny.
Deník připomíná nedávná slova ministra životního prostředí Richarda Brabce. Ten řekl, že na zlepšování bilance podzemních vod mají v rozpočtu do příštího roku ještě 4 miliardy korun z evropských fondů.
V zákoně ale vzniklo slepé místo. Močály se totiž dají od zdaňované plochy odečíst, pokud jsou na zemědělské půdě. Když jsou ale na ostatní neplodné půdě, nejde to.
