Přehled tisku: úbytek českých ptáků, psychiatři ve školách nebo zájem o práci v armádě
V sobotním tisku se dočtete, že armádě chybí studenti na důstojnických školách, přestože o práci v armádě je zájem. Tématu se věnuje deník Právo. Mf Dnes upozorňuje na ptáky mizící z české přirody. Na vině je hlavně používání herbicidů. Některé druhy už jsou v Česku kriticky ohrožené - třeba sýček obecný. Více se dozvíte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.
Mladá fronta Dnes
Ptáci mizí z české přírody. U některých druhů přežívají už jen poslední desítky párů, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Ohrožený je třeba sýček nebo koroptev. Podle ornitologů za to může intenzivní zemědělství. Hlavně používání herbicidů a další chemie.
Velké sčítání ptáků. Na krmítkách jich lidé zaznamenali 249 tisíc, nejčastější jsou sýkorky
Číst článek
Pozorování ornitologů ukázalo, že se počty ptáků mění podle toho, jak se dařilo zemědělství. Když se například po revoluci přestalo zemědělství dotovat, populace ptáků stouply, jak poukazuje Mladá fronta. Na obdělávaných polích navíc chybí strniště, kde na jaře hnízdí koroptve. Málo je taky zaoraných mezí a travnatých pásů.
Některé druhy už jsou v Česku kriticky ohrožené - třeba sýček obecný. Zatímco v 50. letech byl nejběžnější sovou u nás, teď zbývá poslední asi stovka párů. Koroptví zbyla od 80. let už jen pětina. Ubylo taky vrabců, nebo skřivanů polních. Skoro úplně vymizel chocholouš obecný. Podobně je na tom i zbytek Evropy. Výjimkou je ale sýkora koňadra. Těch v Česku od 80. let naopak přibylo o 20 procent.
Deník
Ve školách se objeví týmy složené z psychiatrů a terapeutů, a to už od června letošního roku. Informuje o tom regionální Deník. Dětí a mladistvých s duševním onemocněním totiž přibývá. Podle psychiatrů ale mají velkou šanci na běžný život, pokud se porucha odhalí včas.
Podle Deníku vzniknou i speciální týmy včasného rozpoznání a záchytu duševních poruch. Budou mít za úkol mimo jiné vzdělávat školní psychology. Díky tomu by se nemělo stávat, že se dítěti nedostane včasné péče. První tři takové týmy vzniknou v pilotním provozu už v červnu tohoto roku. Dohromady je dávají odborníci z Národního ústavu duševního zdraví
Regionální Deník píše, že ministerstvo zdravotnictví vede s resortem školství i další jednání. Po nich by měl být jeden terapeut v každé škole. Tato vyjednávání ale zatím nepřinesla žádné výsledky. Vedení ministerstva školství se k tomu nevyjádřilo.
Lidové noviny
Leden je nejčastějším měsícem pro podávání žádostí o rozvod, upozorňují Lidové noviny. Mnoho párů se pro rozvod rozhodne dřív, ale odkládají ho na období po Vánocích. Hlavně kvůli dětem, ale i z finančních důvodů. Víc práce mají kvůli rozvodům i psychologové.
Jako důvod k rozvodu lidé nejčastěji uvádí rozdílnost povah, názorů a zájmů. Naopak méně často se v kolonkách podle Lidových novin objevuje dlouhodobě nefunkční sexuální život. V roce 2017 se v Česku podle statistik rozvedlo skoro 26 tisíc párů. Svátky jako takové podle psychologů rozhodnutí podat žádost o rozvod často napomáhají. Partneři spolu tráví hodně času a objeví se tak víc problémů.
V případě, že se manželé rozvádí beze sporů, může je i vytížený soud rozvést do půl roku, jak píšou Lidové noviny. Dvojici to navíc ušetří i peníze za právníka. Podmínkou k hladkému rozvodu taky je, aby manželství trvalo víc než rok a manželé spolu aspoň šest měsíců nežili.
Právo
O práci v armádě je velký zájem, chybí ale studenti na důstojnických školách, uvádí Právo. Univerzita obrany v Brně chtěla loni přijmout 700 studentů, nakonec ale vzala jen něco málo přes 400 lidí. Důstojníky tak armáda nabírá mezi odborníky z civilních profesí.
Armáda se letos znovu pokusí otevřít pobočku školy v Sokolově, kam už loni nabírala studenty. Pro nezájem se ale třída neotevřela. Naproti tomu k útvarům se loni v náborech přidalo skoro 1 600 nováčků. To je víc, než armáda plánovala, uvedlo Právo. Armáda láká i na dobré finanční ohodnocení. Vojáci v nejnižších hodnostech dostávají skoro třicet tisíc čistého měsíčně a náborový příspěvek navíc.
Problémem je podle Práva taky zdravotní a fyzický stav mladých lidí. Do armády se dostane každý čtvrtý uchazeč, skoro polovina totiž neprojde zdravotními testy v nemocnici. Číslo bylo v minulosti vyšší, ale armáda požadavky zmírnila a pro některé profese povoluje menší hendikepy, jako jsou třeba oční vady. Část nováčků nesplní fyzické testy.
