Přehled tisku: Rittigova hrobka na Olšanech, doprava v Praze i papuče českých polárníků

V českých denících se ve čtvrtek dočtete třeba o tom, že si lobbisti a politici kupují reprezentativní hroby, o civilizačních chorobách zvířat i výpravě českých polárníků. Ranní přehled tisku sestavil Radiožurnál.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lobbista Ivo Rittig

Lobbista Ivo Rittig | Foto: Michal Šula / MAFRA | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Mladá fronta Dnes

Lobbisti a politici kupují hroby, píše Mladá fronta Dnes. Pořídit si reprezentativní hrobku ještě za života je teď mezi nimi populární. Roste zájem o starobylé hrobky po významných osobnostech.

Například lobbista Ivo Rittig si jednu pořídil na Olšanských hřbitovech. Krásná neogotická kaplová hrobka, která teď nese Rittigovo jméno, kdysi patřila Václavu Vaňkovi, poslanci a po roce 1848 pražskému purkmistrovi, informuje Mladá fronta Dnes.

Přehled tisku: šetření na pacientech s protézami, návrat cukru do nápojů i obavy škol

Číst článek

Kousek od jeho hrobky je ta, kterou pořídil Martin Langmajer z ODS. Ten měl v pražské radě vedené exprimátorem Pavlem Bémem na starosti územní rozvoj. Další kaplovou hrobku si koupil lobbista spojovaný s energetickou firmou ČEZ Vladimír Johanes. Je známý toskánskými fotkami, kde je s expremiérem Mirkem Topolánkem, Alešem Řebíčkem nebo Martinem Romanem.

Podle bývalého ředitele hřbitovů Martina Červeného je takové jednání pozitivní. Většina hrobek byla ve špatném stavu. Opravy je zachránila před zničením.  Během neklidného 20. století totiž původní majitelé svou hrobku opustili, rodina vymřela nebo o svůj majetek přišla a pražský magistrát pro ně proto hledá průběžně nové nájemce, vysvětluje deník.

Pronájem podobné hrobky na 20 let vyjde třeba na sto tisíc korun, koupě až na půl milionu. Statisíce nebo miliony stojí i jejich rekonstrukce.

Deník

Civilizační choroby dostihly i psy a kočky. Regionální Deník se zabývá tématem zvířecích cukrovkářů. Podle veterinářů se s diabetem potýká až 48 tisíc psů a 16 tisíc koček.

Za poslední čtvrtstoletí se počty zvířecích diabetiků více než zdvojnásobily. Psích cukrovkářů je u nás kolem 4 %, kočky mají cukrovku asi ve 2 % případů, řekl regionálnímu Deníku profesor Kliniky chorob psů a koček při brněnské Veterinární a farmaceutické univerzitě Miroslav Svoboda.

Přehled tisku: dobrá lázeňská sezona, superúřad pro regulaci Airbnb a Uberu i neúroda řepky

Číst článek

Čím dál více ale trpí i dalšími civilizačními chorobami, například alergií, rakovinou, dysfunkcí štítné žlázy nebo selháním ledvin.

Důvody jsou podle Svobody stejné, jako u lidí. To znamená hlavně z nedostatku pohybu a nevhodné stravy. Kutnohorská veterinářka Markéta Rázgová dává v regionálním Deníku příklad typické bytové kočky, která celý den jen čeká na svého majitele, až přijde unavený z práce domů.

Taková kočka se v podstatě nepohybuje, takže má kila navíc. Kromě toho je ve stresu, protože takový způsob života pro ni není přirozený. Navíc má v misce porci granulí. Chovatelé totiž spoléhají hlavně na průmyslově vyrobená krmiva.

Hospodářské noviny

Praha je v dopravě na špičce, píšou Hospodářské noviny. Kvůli rozrůstání měst bude jejich úspěch stále více záviset na udržitelném rozvoji dopravy. V tomto směru je Praha pátou nejlepší ze 100 sledovaných světových metropolí.

Praha je pátým nejudržitelnějším městem z pohledu mobility. Velkým dílem k tomu přispívá její systém městské hromadné dopravy, vysvětlují Hospodářské noviny. Dopravní infrastruktura bude pro úspěch měst stále důležitější. Velké metropole se rozrůstají, stěhují se do nich noví lidé kvůli práci. Infrastruktura stárne a města se navíc budou muset připravit na změny klimatu.

Ve studii, kterou zpracovala mezinárodní poradenská společnost Arcadis ve spolupráci s londýnským Centre for Economic and Business Research, se hodnotila například dostupnost veřejných dopravních prostředků, životní prostředí měst nebo kolik času lidé stráví průměrně dojížděním. První skončil Hongkong, před Prahu se dostaly ještě Curych, Paříž a Soul.

Právo

Čeští polárníci budou v Antarktidě testovat i papuče, uvádí deník Právo. Dvacet polárníků vyrazí na konci roku na Mendelovu vědeckou polární stanici na Antarktidě a budou testovat kvalitu a odolnost nových výrobků českých vývojářů.

Přehled tisku: bikesharing, rozpoznávání rakoviny hrtanu i šifrování osobních dat

Číst článek

Na polárníky čeká test větrovek, pohorek, spodního prádla a taky kostkovaných papučí. V těch budou chodit jen na základně. Vedení ministerstev vnitra a obrany bude zajímat zkouška pohorek. Část jich totiž dodá společnost, která obouvá i policisty, vojáky a hasiče, píše deník.

Polárníci někdy při výpravách urazí až 40 kilometrů denně. Chodí bahnem nebo šlapou po ostrých kamenech. Po dvou měsících tak pohorky vypadají jako boty, které jsou používané deset let v českých horách.

Mendelovu základnu provozuje jedenáct let brněnská Masarykova univerzita. Je obývaná tři měsíce v roce, od prosince do dubna, kdy v oblasti jižního pólu panuje antarktické léto, informuje Právo. Venkovní teplota se tak pohybuje nad nulou. Extrémy ale působí její kolísání, velmi nízká vlhkost vzduchu a nárazový vítr rychlostí až 180 kilometrů v hodině.

Barbora Valášková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme