Přehled tisku: syndrom vyhoření, vymáhání alimentů a pátrání po předcích

V pondělním tisku se dočtete o plánech vlády na vymáhání alimentů, tématu se věnují Hospodářské noviny. Týdeník Respekt píše o důsledcích syndromu vyhoření a deník E15 informuje o rozšiřování pražského metra. Více se dozvíte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Co způsobuje syndrom vyhoření? Tématu se věnuje týdeník Respekt (ilustrační foto). | Foto: HolgersFotografie | Zdroj: Pixabay | CC0 Creative Commons,©

Respekt

Proč se nevyplácí podceňovat přepracování? O tom se dočtete v týdeníku Respekt. Syndrom vyhoření většinou postihuje zaměstnance, kteří jsou na začátku práce plní ideálů a obětavě pracují do úmoru. Jejich zápal ale pak rychle uhasne. Lidé jsou nakonec unavení, horší se jim paměť nebo mají úzkosti, které můžou vést až k alkoholu nebo depresím. Jak píše týdeník Respekt, studie u vyhořelých lidí navíc ukázaly, že dlouhodobý stres poškozuje a zmenšuje centra v mozkové kůře, která ovládají emoce člověka. Lidé pak mají nekorigované úzkosti, které trvají příliš dlouho.

Hospodářské noviny

Vláda chce zlepšit vymáhání alimentů – informují o tom Hospodářské noviny. Posledních šest let mají exekutoři možnost neplatičům výživného odebrat řidičský průkaz. Teď by alimenty mohli líp platit i pracující vězni. Celkem Češi dluží na výživném deset miliard korun. Jediný návrh na zlepšení vymáhání alimentů zatím předložil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek za hnutí ANO. Ten chce, aby z odměn vězňů mohla odcházet na placení výživného větší část než dosud. Dotknout by se to mělo asi třetiny pracujících vězňů. Změna by měla platit do července, píšou Hospodářské noviny.

Maláčová: Nejdřív se musí zlepšit vymáhání alimentů, potom může nastoupit stát

Číst článek

Euro

Češi rádi pátrají po svých předcích. Rodokmen si přitom můžou sestavit nejen sami, ale i od profesionálů. Témat rozebírá týdeník Euro. Podle něj se genealogii u nás věnují desítky lidí. Ti většinou při pátrání dostanou maximálně do roku 1650, pak už je nedostatek písemných pramenů. Podle profesionálních genealogů je vytváření rodokmenů velká detektivní práce. A pro zájemce taky poměrně drahá. Pokud chcete hledat předky z posledních čtyř generací, zaplatíte zhruba 15 tisíc korun. A až sto tisíc můžete zaplatit v případě, že chcete pátrat v posledních osmi generacích. Levnější varianta je v případě, že se nepátrá ve všech větvích, ale genealog sleduje jen posloupnost v přímé otcovské linii – to stojí okolo pěti tisíc, píše Euro.

E15

Nová linka D pražského metra by se měla začít stavět už letos. V rozhovoru pro deník E15 to řekl náměstek pro dopravu Adam Scheinherr z Prahy Sobě. Podle něj je stavba metra D prioritou. Problémem jsou ale zdlouhavé výkupy pozemků. Město se chce proto hlavně domluvit s jejich vlastníky. Aktuálně se v případě metra D začíná s geologickým průzkumem, kdy se připravuje i samotná stavební příprava. V současnosti má Praha v prvním úseku – tedy Nové Dvory – Pankrác – už všechny pozemky vykoupené nebo tam má dohodu s vlastníky. Další vyvlastnění se ale může protáhnout. Město navíc nemůže využít ani zákon o urychlení dopravních staveb, protože územní rozhodnutí je z doby, kdy ještě zákon neplatil, píše E15.

Armáda si převzala dva z pandurů, které se v roce 2016 srazily s fabií. Zbylé ještě opravují

Číst článek

Deník N

Armáda má nejvíc vojáků za 23 let – takový je titulek Deníku N. Na konci roku jich bylo přes 25 tisíc. Jejich počet ale letos může klesnout. Víc než sedmi tisícům vojáků totiž končí služební závazek. Armáda se chce proto zaměřit hlavně na mladou generaci, kterou láká třeba spoty přes sociální sítě. Tolik profesionálních vojáků v činné službě, jako na konci loňského roku, měla česká armáda naposledy v roce 1996. Početně nejslabší armádu mělo Česko v roce 2001 a 2014, tedy v dobách mezinárodních krizí. A kritický byl taky rok 2003, kdy skončila povinná vojna.

Mf Dnes

Stále víc lidí dává přednost umělé kožešině před pravou. Všímá si toho Mf Dnes. Prodeji kožešin se vyhýbají světové módní značky i české firmy. Loni navíc začal platit zákon, který omezil farmy chovající zvířata jen kvůli kožešinám. Podobný zákaz platí i v jiných zemích. Česko přitom ještě nedávno patřilo k exportérům kožešin z norků a lišek. Kůže se prodávaly přes celosvětové aukce ve Finsku, Dánsku a Kanadě. V roce 2017 farmy v Česku vyprodukovaly asi 20 tisíc kůží z norků. Oproti velkochovatelům to ale bylo minimum. Z Polska se prodalo kolem devíti milionů norčích kůží, píše Mf Dnes.

Regionální Deník

Státní zdravotní ústav zakládá 14 center podpory zdraví. Podle regionálního Deníku mají pomoct lidem, kteří žijí v ghettech. Centra je mají naučit třeba to, jak si správně vyčistit zuby nebo jak vyřešit plíseň v domech. Lidé v ghettech se v průměru dožijí maximálně pětašedesáti let. To je o 18 let méně, než je obvyklé u většiny populace. Život jim komplikují hlavně různé nemoci. Třeba tuberkulózu mají v ghettech desetkrát častěji než v klasických domácnostech. S infarktem se tam potýkají dvakrát víc a s depresemi až trojnásobně, informuje regionální Deník.

Andrea Kubová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme