Přehled tisku: velvyslanec ve Vatikánu, chybějící radary, závislost dětí na online hazardních hrách

V českých denících se v úterý dočtete mimo jiné, že Pražský hrad vzdal boj o jmenování Jindřicha Forejta českým velvyslancem ve Vatikánu, píše deník LN. Regionální Deník si všímá, že systém elektronických receptů už stál miliardu korun, přitom se ale podařilo zprovoznit jen čárové kódy. Více si přečtěte v přehledu tisku, který sestavil Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jindřich Forejt na tiskové konferenci na Pražském hradě. Archivní snímek. | Foto: Filip Jandourek

Lidové noviny

Pražský hrad vzdal boj o velvyslanecký post ve Vatikánu. Zjistily to Lidové noviny. Podle nich tak Hrad definitivně stáhl kandidaturu bývalého ceremoniáře Jindřicha Forejta. Do Vatikánu by tak měl místo něj odjet náměstek ministra zahraničí Václav Kolaja z KDU-ČSL.

Zeman opět vysílá Forejta do Vatikánu, teď prý záleží na Zaorálkovi. Ministr a vláda ale mlčí

Číst článek

Spory o post velvyslance u Svatého stolce se přitom táhnou už pět let. Hrad, který má při jmenování poslední slovo, totiž dlouhou dobu předkládal jako nejlepšího kandidáta právě Forejta. Ochrannou ruku nad ním držel jak bývalý prezident Václav Klaus, tak i ten současný Miloš Zeman. Forejtovy šance na post se výrazně zmenšily po aféře s uniklým videem, na kterém šňupe bílý prášek.

Ve Vatikánu je teď velvyslancem Pavel Vošalík. Ten před dvěma týdny načal už svou desátou sezonu a přetáhl tak standardní dobu o šest let. Nejpozději příští rok v létě by ho měl vystřídat Václav Kolaja.

MF Dnes

Na dálnici D1 mezi Prahou a Brnem chybějí radary. Všímá si toho MF Dnes. Podle Ředitelství silnic a dálnic je důvodem to, že antimonopolní úřad zrušil soutěž na dodavatele technologií, které zajistí kontrolu rychlosti. Radary tak na rizikových úsecích D1 budou zřejmě až na jaře.

Některé rizikové úseky, které jsou zúžené kvůli stavebním pracím, přitom měly kamery na měření rychlosti hlídat už od léta. Zařízení by případné přestupky poslalo automaticky po síti policii a ta by je pak předala k dořešení na příslušný městský úřad.

Dálnice D1 | Foto: Michaela Vydrová

Například město Benešov ale kvůli zdržení zakázky tratí. Tamní radnice totiž vyčlenila pět milionů korun na technické vybavení a navýšení personálu. Ty ale zatím využívá jen k provozu vlastního úsekového měření v ulicích Benešova.

Ředitelství silnic a dálnic teď organizuje nové výběrové řízení na dodavatele pěti sad měřicí technologie. Po skončení soutěže chce na jaře nasadit radary až na pět úseků dálnice D1, kde bude zúžení kvůli stavebním pracím.

MF Dnes připomíná třicáté výročí Univerzity třetího věku. Na veřejných vysokých školách po celém Česku teď studuje 40 tisíc seniorů, čtvrtina jich chodí na Karlovu univerzitu. Zájem mají hlavně o historii, umění, jazyky, ale i o kondiční cvičení.

V současné době nejvíc starých lidí studuje na pražské filozofické fakultě, na kterou jich letos dochází téměř 4450. O vzdělávání ve vyšším věku ale mají zájem v drtivé většině ženy. A například právě na filozofické fakultě studuje jen desetina mužů. Důvodem je, že ženy mají větší potřebu sociálních kontaktů a navíc se dožívají vyššího věku.

Ještě před pár lety přitom o tento fenomén nebyl tak velký zájem. Teď ale seniorům přednášejí renomované kapacity z různých oborů. Od roku 2004 navíc stát poskytuje na Univerzity třetího věku dotaci, teď je ve výši 22 milionů ročně, což je v Evropě ojedinělé. Úplně první školou, kde začala fungovat Univerzita třetího věku, byla Palackého univerzita v Olomouci.

E15

Banky dál zpřísňují podmínky pro zájemce o hypotéky. Podle deníku E15 budou mít problém hlavně ti, kteří chtějí hradit část ceny nemovitosti z jiného úvěru - jako například od stavebních spořitelen. Týkat se to přitom může deseti až patnácti procent žadatelů.

ČNB by mohla určovat podobu úvěrů na bydlení. Novela zákona odhalí i platy jejích zaměstnanců

Číst článek

Kombinované financování nemovitostí hypotečním úvěrem a některým z jiných typů půjček začalo být běžné od té doby, co se Česká národní banka pokusila ochladit hypoteční trh. Od dubna tak zájemci o hypotéku musí platit nejméně 15 procent z ceny nemovitostí z vlastních úspor. Kdo je neměl, tak čerpal další půjčku.

Banky proto v poslední době začaly přísněji posuzovat důvěryhodnost klientů a jejich výši příjmů. Téměř pětina trhu se tak chystá do konce roku zpřísnit podmínky pro poskytování hypoték.

Centrální banka považuje za rizikové hypotéky, které přesahují osminásobek ročního příjmu žadatele. Pokud tak například má plat na hranici třiceti tisíc, dosáhl by nanejvýš na úvěr zhruba 2,9 milionu korun. Česká národní banka ale zatím nemá zákonné právo nařizovat příjmové stopy, vydává jen doporučení.

Deník E15 si také všímá ceny emisních povolenek. Ta by se do roku 2020 mohly oproti dnešku zdvojnásobit. Cenu táhnou nahoru problémy francouzských jaderných elektráren. Ty kvůli kontrolám mají několik reaktorů mimo provoz. Chybějící elektřinu proto vyrábějí z fosilních zdrojů, a proto musejí Francouzi povolenky nakupovat.

Jaderná elektrárna Fessenheim ve Francii | Foto: Reuters

Ceny emisních povolenek se tak od květnového minima vyšplhaly postupně o 68 procent. Teď je jejich hodnota na 7,3 eura za tunu vypouštěného oxidu uhličitého. Podle pravidelného průzkumu mezi analytiky, který dělá agentura Reuters, by se měla cena povolenek pohybovat do konce roku v průměru na 6,82 eura.

Příští rok by se pak měla držet lehce nad hranicí sedmi eur. Pomáhá tomu i fakt, že na příští rok se neplánuje navýšení počtu povolenek prodávaných v aukcích, které poslalo cenu komodity dolů na začátku letošního roku. V následujícím desetiletí by se ale kvůli reformě trhu měla jejich hodnota dostat až k 20 eurům. V listopadu o tom bude jednat Evropský parlament a komise se zástupci členských stát.

Regionální Deník

Na pražském Vypichu vznikne nová běžkařská dráha. V souvislosti s tím by měl ale skončit známý areál v Chuchli, který se přesouvá k oboře Hvězda kvůli lepším klimatickým podmínkám. Píše to regionální Deník. Zájemci by na novou trať měli vyjet za dva měsíce.

Součástí areálu bude sedm set metrů dlouhá dráha, půjčovna lyží, převlékárna a toalety. Kolem trati by měly být také lampy, aby lidé mohli jezdit až do večerních hodin. Během dopoledne bude běžkařská trať sloužit především školám. O dostatek sněhu se postarají dvě sněžná děla.

Vstup do areálu bude zdarma. Náklady na provoz běžkařské stopy tak bude hradit hlavní město. Celkově by se měly pohybovat v řádu stovek tisíc korun, nejdražší budou sněžná děla. Plány na běžeckou trať ale kritizuje pražská opozice. Například podle ODS je okruh příliš malý a problém vidí i v nedostatečném parkování před areálem.

Běžkař (ilustr. obr.) | Foto: www.tipsportarena.cz

Obyvatelům Brna pomáhá k rychlejší výměně obecních bytů podle regionálního Deníku nový web. Za tři týdny službu využilo téměř 50 lidí. Všichni nájemníci ale o téhle možnosti zatím neví. Město je proto chce informovat prostřednictvím správců domů nebo zpravodajů.

Zájemci o výměnu obecního bytu na webových stránkách popíšou, jaký byt hledají, popřípadě jaký nabízejí. Stránky pak požadavky porovnají a nabídnou kontakty na vhodné obyvatele. Lidé si pak stáhnou formulář a po jeho vyplnění požádají o výměnu dané městské části. Žádost musí projednat jejich bytová komise a následně rada. Proces trvá zhruba měsíc.

Nový web funguje od prvního října, zakazuje ale výměnu obecních bytů prostřednictvím realitních kanceláří. Web vidí většina Brňanů jako dobrý nápad. Službu ale kritizují právě některé realitní kanceláře. Jedna z nich pochybuje o efektivitě webu. Magistrát údajně nedokáže nahradit práci makléřů s rozsáhlou databází.

Kvůli elektronickým receptům může zkolabovat výdej léků, varují lékárníci

Číst článek

Náklady na elektronické recepty už dosáhly nejméně miliardy korun. Během devíti let se ale podařilo zprovoznit jen obyčejný čárový kód na papíře. Lékaři a lékárníci proto povinný recept odmítají. Bez slíbených funkcí je pro ně prý nevýhodný, píše regionální Deník.

Státní ústav pro kontrolu léčiv přitom lidem sliboval, že si budou moct listovat vlastním záznamem pacienta. Mohli by se tak podívat například na to, jaké léky užívají, kdy je čeká preventivní prohlídka nebo očkování. Nic z toho nefunguje.

Pokud by stát slibované funkce zprovoznil, mohl by přitom ušetřit víc peněz. Během deseti let by tak uspořil víc než osm miliard. Správně fungující e-recept by totiž zabránil například problémům s nesprávnými kombinacemi léků, protože systém by na ně včas upozornil.

Lékaři a lékárnicí navíc s e-recepty nesouhlasí. Podle nich by jejich zavedení mělo být nepovinné alespoň do té doby, dokud nebudou zprovozněné slíbené funkce. Pak totiž pro lékaře nemají elektronické recepty žádnou výhodu.

Právo

Stále více dětí a mladistvých je závislých na online hazardních hrách, píše deník Právo. Podle lékařů ale naopak ubývá nezletilých, kteří pijí alkohol nebo užívají drogy. A přestože jiné evropské státy řadí internet k rizikovým závislostem, čeští policisté se závislosti na počítači samostatně nevěnují.

Policisté se online hazardem zabývají více v až posledních letech, kdy od roku 2010 narostl počet lidí prohrávajících peníze na internetu, a to ze tří na desítky procent. Podle policie je v tuzemsku asi 30 procent mladistvých, kteří mají zkušenost s prohranými penězi online.

Češi loni utopili v hazardu 40 miliard korun. Závislých jsou desítky tisíc lidí

Číst článek

Problém s narůstajícím počtem nezletilých závislých na hazardu zaznamenávají také lékaři. Podle nich je virtuální hazard pro uživatele výhodný. Zůstávají totiž v anonymitě a jejich aktivita je tak navenek neočerňuje.

Trend online hazardu spolu s oblíbeností virtuální reality má vliv i na užívání drog. Z celoevropských výsledků totiž vyplývá, že počty uživatelů alkoholu a jiných návykových látek mezi nezletilými klesají. A jedním z důvodů je právě internetové surfování. Mládež totiž tráví víc času doma, takže se k nebezpečným látkám nedostane.

Učitel, pedagog, státní maturita (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Podle deníku Právo má začínající učitel o tisíce víc než kolegyně. Rozdíl na výplatních páskách je až dva tisíce korun měsíčně. Důvodem je málo mužů ve školách. Ředitelé jim proto přidávají na odměnách, aby neodešli na lepší placené místo.

Mzdy pedagogických pracovníků ze dvou třetin tvoří tarifní plat, který je pevný. Rozdíl na výplatních páskách je pak v odměnách, kde ředitelé mají volnější ruce. Některé školy ale odmítají, že by se snažily finančně zvýhodňovat muže oproti ženám.

Ještě před deseti lety přitom nebyl rozdíl u začínajících učitelů tak výrazný, v průměru necelých tisíc korun. Pedagogové se ale obecně shodují na tom, že ve školství je potřeba stále víc mužů. Podle učitelů mají u dětí větší autoritu nebo se pro ně můžou stát vzory. Z celkového počtu 150 tisíc pedagogů je jen 18,5 procenta mužů.

Andrea Kubová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme