Přehled tisku: zdanění církevních restitucí, záchytky jako hotely i menší účinky léků kvůli kouření

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se znovu pokusí zdanit církevní restituce. Jde o jednu z podmínek komunistů, aby tolerovali jeho plánovanou menšinovou vládu. Kandidáti na prezidenta musí do finančního limitu na předvolební kampaň započítat i práci dobrovolníků. Ministerstvo zdravotnictví chce vylepšit záchytky na úroveň hotelů a kouření snižuje až o polovinu účinky některých léků. Nejzajímavější zprávy českých deníků vybral Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předsed hnutí ANO Andrej Babiš | Zdroj: Reuters

E15

Prezidentští kandidáti musí do finančního limitu na předvolební kampaň započítat i práci dobrovolníků. Všímá si toho deník E15.

'Dezinfekce Hradu i účelovka.' Prezidentští kandidáti v přeplněné univerzitní aule hýřili bonmoty

Číst článek

Kandidát musí podle zákona do nákladů na kampaň započítat práci dobrovolníka v ceně, která je za danou práci obvyklá. Důvodem je, aby nedocházelo k obcházení významných nákladů kampaně.

Pro textaře a podnikatele Michala Horáčka například pracuje tři tisíce dobrovolníků, u bývalého předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše jsou to zhruba dva tisíce lidí. Ostatní kandidáti jich mají výrazně méně. Volební tým současného prezidenta Miloše Zemana podle deníku E15 čísla nezveřejnil.

Pomoc obyčejných lidí je podle Úřadu pro dohled nad politickými stranami stejně důležitá jako finanční podpora největších mecenášů. Výjimku mají pouze rodinní příslušníci, jejich podporu kandidáti vykazovat nemusí.

Před prvním kolem mohou kandidáti utratit až čtyřicet milionů korun. V tom druhém pak dalších deset. Většina politiků, které deník E15 oslovil, podle svých slov nařízení plní. Někteří z nich mají například s dobrovolníky uzavřené smlouvy o dobrovolnické činnosti nebo sledují čas, který věnují konkrétní podpoře kampaně. Následně ho vykazují v závěrečném vyúčtování.

MF Dnes

Třetina žáků neobědvá ve školních jídelnách, píše Mladá fronta Dnes. Vychází při tom ze studie České školní inspekce o kvalitně školního stravování. Dětem v jídelnách podle deníku nechutná. Školy totiž musí vařit z určených potravin, aby dodržely takzvané spotřební koše. V některých jídelnách se tak nabídka obědů může často opakovat.

Oběd zdarma ve školách a školkách zlepšuje docházku i studijní výsledky dětí z chudých rodin

Číst článek

Obědům ve školních jídelnách se vyhýbá každé páté dítě, kterému přitom rodiče jídlo zaplatili. Až 15 procent žáků není podle zprávy České školní inspekce k obědům ve škole přihlášeno vůbec.

Nejvíc je podle některých rodičů od stravování ve škole odrazuje, když obden musí jíst například luštěniny. Oblíbené nejsou ani ryby. Atraktivitu školních pokrmů nezvyšují ani snahy vařit je podle trendů zdravého životního stylu.

Jednou z příčin, proč děti obědvají mimo školu, je podle deníku to, že si nemůžou vybrat alespoň ze dvou jídel. Takovou nabídku žákům poskytuje méně než dvacet procent tuzemských jídelen. Až třetina jídelen totiž funguje spíše jen jako výdejny. Obědy se v nich nevaří, ale školám je dováží z centrálních kuchyní najaté firmy.

Například podle jedné z vedoucí školních jídelen Miloslavy Horákové z Českých Budějovic by zrušení zmíněných spotřebních košů stejně nepomohlo. Děti podle ní chtějí jíst stále to, co znají z domova - buchtičky s krémem, řízky, hranolky nebo pizzu.

Lidové noviny

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se znovu pokusí zdanit náhrady církvím za nevydaný majetek za zhruba 59 miliard korun. Řekl to Lidovým novinám. Zdanění církevních restitucí je jednou z podmínek KSČM v čele s Vojtěchem Filipem, aby tolerovala Babišovu plánovanou menšinovou vládu.

„Určitě. Není důvod, aby se to nedanilo. V rámci koalice nebylo možné se k tomu vrátit, teď to asi možné bude,“ řekl šéf ANO Andrej Babiš. Dodal také, že prosadit takové opatření ale nebylo v dosavadní koalici možné kvůli nesouhlasu KDU-ČSL.

Podpoří komunisté menšinovou vládu? Prezident Zeman si od Filipa vyslechl sedm podmínek

Číst článek

Babiš už dříve pro Lidové noviny uvedl, že zabavený majetek se počítal 44 korun za hektar zemědělské půdy. Taková cena ale podle něj na trhu nikdy nebyla a není.

Ke zdanění náhrad se kromě ANO a KSČM hlásí i hnutí Svoboda a přímá demokracie v čele s Tomiem Okamurou.

Pokud by o zdanění církevních restitucí Poslanecká sněmovna znovu hlasovala, mohla by změna projít pohodlnou většinou 115 hlasů.

Proti zdanění církevních restitucí se naopak postavil předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. „Náhrada za ukradený majetek není příjem. Nemůže být proto daněna. Byla by to jen další krádež a křivda,“ uvedl na svém twitteru.

Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl si také myslí, že tyto snahy nemají opodstatnění ani logiku. Dohody by se podle Přibylových slov měly dodržovat.

Zhruba 59 miliard se podle zákona má církvím vyplácet po třicet let. Každý rok tak jde o necelé dvě miliardy. Komunisté spočítali, že v případě zdanění náhrad by státní rozpočet ušetřil 11,5 miliardy, jak píšou Lidové noviny.

Hospodářské noviny

Růst cen znehodnocuje úspory lidí a firem, informují Hospodářské noviny. Inflace roste, ale úrokové sazby vkladů se nezvyšují.

Konec levných hypoték. Banky začaly zvyšovat úrokové sazby, zamíří až ke čtyřem procentům

Číst článek

Neovlivnilo je ani to, když Česká národní banka začala v létě uvolňovat základní sazby. Od těch se odvíjejí úroky ostatních bank.

Úročení uložených peněz banky nezvyšují, protože jich od zákazníků mají dost. Lidé a firmy mají na účtech rekordní 3,8 bilionu korun. Banky tak nemusí výhodnými úroky lákat nové zákazníky, aby si k nim uložili další peníze.

Lidé na nečinnost bank reagují tím, že své peníze zhodnocují výnosnějšími způsoby. Nejčastěji investují do fondů. Do těch podílových v prvním pololetí Češi vložili 456 miliard korun, což je o pětinu více než před rokem a půl.

Regionální deník

Kouření snižuje až o polovinu účinky některých léků, upozorňuje regionální Deník. Ohroženi jsou kuřáci, kteří užívají léky například na astma, vysoký tlak, osteoporózu, deprese nebo roztroušenou sklerózu. Léčení kuřáků se kvůli tomu prodražuje.

Japonská firma zavedla benefity pro nekuřáky. Pauzy na cigaretu nahrazuje volnem navíc

Číst článek

Účinky některých léků můžou tabákové výrobky snížit kvůli tomu, že zároveň zrychlují metabolismus. Léčba kuřáků tak kvůli tomu nemusí dopadnout přesně podle očekávání, a peníze za léky se tak utrácejí zbytečně.

Pokud doktoři vědí, že pacient kouří, mohou mu dávku léků zvýšit. Náklady na celou léčbu se ale potom můžou až zdvojnásobit. Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu se ale jenom čtyřicet procent lékařů pacientů ptá, jestli pravidelně kouří.

Podle lékařů by bylo nejlepší lidi přesvědčit, aby kouřit přestali. Na odvykání kouření ale přispívají jenom dvě zdravotní pojišťovny.

Platí ho například Všeobecná zdravotní pojišťovna. Kuřákům ročně na odvykání od nikotinu věnuje asi 1,7 miliardy korun ročně. Na boj s tabákovými výrobky přispívá také Oborová zdravotní pojišťovna.

Deník zároveň připomíná, že většina kuřáků se chce svého zlozvyku zbavit. Bez pomoci zdravotníků to ale zvládne asi jenom pět procent z nich.

Právo

Ministerstvo zdravotnictví chce vylepšit záchytky na úroveň hotelů, píše deníku Právo. Od 1. listopadu příštího roku by totiž měly začít platit nové vyhlášky. Podle nich budou mít například provozovatelé záchytných protialkoholních stanic povinnost zajistit lékaře s vybranou kvalifikací nebo provést některé stavební a technické úpravy pokojů.

Přehled tisku: poslanci platí své strany, nafukování rozvrhů kvůli matematice, antikoncepční aplikace

Číst článek

Ministerstvo zdravotnictví záchytky včlenilo do vyhlášek v souvislosti s takzvaným protikuřáckým zákonem. Autoři ale podle záchytek vůbec nevzali v potaz specifickou klientelu stanic.

Deník například zmiňuje nařízení instalovat do pokojů tlačítka pro přivolání personálu, pokud se klient necítí dobře, nebo zavedení testů na přítomnost drog v těle.

Jednou z nových povinností je také to, aby na stanicích sloužili výhradně atestovaní lékaři v oboru chirurgie, interního lékařství nebo psychiatrie.

O služby v těchto zařízeních ale podle deníku není mezi lékaři příliš zájem, a proto v nich pracují většinou čerství absolventi nebo penzisté.

Dalším problémem je technické zabezpečení místností. Lidé na záchytkách jsou totiž často agresivní a rozbíjejí všechno, co kolem sebe vidí. Můžou si proto často ublížit i sami sobě.

Adéla Davidová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme