PŘEHLEDNĚ: 13 verdiktů proti opatřením. Nejčastěji soudy ruší omezení služeb, uspěly i stížnosti na testy

Nedostatečné odůvodnění, absence analýzy rizik, zásah do práv občanů. To jsou nejčastější odůvodnění českých soudů, které ve třinácti případech zrušily protiepidemická opatření ministerstva zdravotnictví nebo je označily za nezákonná. První takový verdikt vydal před rokem Městský soud v Praze, ten poslední pak Nejvyšší správní soud 16. června v souvislosti s povinnou ochranou dýchacích cest. A další mohou následovat.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle Adama Vojtěcha (za ANO) rozhodují soudy v souvislosti s opatřeními daleko přísněji než v minulosti | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Jak uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) během čtvrtečních interpelací, resort zdravotnictví ohledně protiepidemických opatření k 17. červnu prohrál celkem 17 soudních sporů, 65 naopak vyhrál a 35 řízení soudy zastavily. Míní také, že soudy nyní rozhodují přísněji než v minulosti.

Další změny v pravidlech pro tábory. Ministerstvo opět mění podmínky pro testování, stěžují si skauti

Číst článek

Ministerstvo trvá na tom, že žádné opatření nevydalo s vědomím, že ho přijímá nezákonně. „Nemám za to, že bych se kdykoliv choval nezákonně. Navíc v případě právního textu máte možnost vícero interpretací v řadě případů a volíte tu, kterou považujete za správnou,“ uvedl ve vysílání Českého rozhlasu Plus náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar. Zdůraznil také, že z více než 400 vydaných opatření byly zrušeny pouhé jednotky.

Stížnosti například na Nejvyšší správní soud chodí průběžně. Jak napsala serveru iROZHLAS.cz mluvčí Jana Humplíková, během letošního roku obdržel soud 151 stížností, z toho 40 za poslední měsíc. Verdikt z 16. června tak rozhodně nemusí být poslední.

Která konkrétní opatření soudy od začátku epidemie koronaviru v Česku označily za nezákonná či je zrušily?

První verdikt (23. dubna 2020)

S první žalobou proti protiepidemickým opatřením uspěl expert na zdravotnické právo Ondřej Dostál - pražský městský soud zrušil s účinností od 27. dubna loňského roku celkem čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která kvůli koronaviru omezila volný pohyb a maloobchod. Podle rozsudku byla nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona - ministerstvo vydáním opatření mělo překročit meze své působnosti.

Premiér Andrej Babiš (ANO) považoval rozhodnutí soudu za absurdní. „Rozhodnutí soudu plně respektuji. Osobně mi ale přijde absurdní. Nechápu, že soud ruší opatření vlády, která v Česku zcela evidentně zachránila tisíce lidských životů a díky kterým jsme celou tu epidemii tak úspěšně zvládli,“ řekl Babiš loni v dubnu pro iDnes.cz.

Ačkoli ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v reakci uvedl, že resort bude hledat takové řešení, aby vyhověl soudu a zároveň zachoval opatření v platnosti, resort podal na začátku května proti rozhodnutí kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Za zněním opatření si ministerstvo stálo.

„Je nutné si uvědomit, že pražský městský soud řešil jen formu, jak byla opatření přijata, jejich podstatu ale nezpochybnil. Taková pandemie tady nebyla posledních sto let, není ještě vyšlapaná legislativní cesta a Vláda ČR tak nikdy takovou situaci neřešila. Je tedy potřeba nastavit správní praxi,“ uvedl Vojtěch.

Nejvyšší správní soud anuloval loňské zrušení omezujících opatření, vyhověl stížnosti vlády

Číst článek

Nejvyšší správní soud nakonec rozhodnutí pražského soudu v únoru tohoto roku anuloval. Městský soud podle něj zastával právní názor, že v době vyhlášení nouzového stavu je působnost ministerstva podle zákona o ochraně veřejného zdraví oproti běžné situaci omezena a opatření představující rozsáhlejší omezení práv může vydávat pouze vláda prostřednictvím krizových opatření. Nic takového ale podle správního soudu ze zákona neplyne.

Zákonnost napadených opatření správní soud neposuzoval. Podotkl však, že při vydávání přísných opatření je nutné posoudit, jestli spadají do zákonného zmocnění ministerstva zdravotnictví nebo jestli jsou přiměřená situaci.

Nošení roušek (13. listopadu 2020)

Další verdikt přišel pro ministerstvo zdravotnictví půl roku poté. Městský soud v Praze k 21. listopadu 2020 zrušil opatření ministerstva zdravotnictví, které zakazovalo pohyb lidí bez roušky v budovách a na ostatních veřejných místech v zastavěných částech obce. Soud rozhodnutí odůvodnil tím, že opatření postrádalo odůvodnění zpřísnění restrikcí a resort pouze převzal vysvětlení z dřívějších opatření.

Resort uvedl, že má dostatek času na nápravu opatření, aby námitkám vyhověl. Spekulace a úplném zrušení opatření odmítl. „Nemělo by být naším záměrem ustoupit od nošení ochranných pomůcek,“ reagoval tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný. Ministerstvo také zvažovalo další kasační stížnost, nakonec k ní nepřistoupilo a pouze celé nařízení upravilo.

Do konce června budeme znát scénář poprázdninového návratu do škol, slibuje Plaga

Číst článek

Omezení maloobchodu a služeb (22. února 2021)

Stížnosti na zákonnost opatření vlády a ministerstva zdravotnictví řešil na podnět skupiny 63 senátorů i Ústavní soud - ti uváděli, že vládní zákaz maloobchodu a služeb nepřiměřeně zasahuje do základního práva svobodně podnikat. Soud jim dal následně za pravdu a část omezení z důvodu nedostatečného odůvodnění zrušil. Nezpochybnil naopak cíl zabránit šíření nemoci covid-19.

Rozhodnutí Ústavního soudu se však vztahovalo k opatření z 28. ledna - v době verdiktu už ale byla v platnosti jiná obdobná nařízení. Soudní zpravodaj Vojtěch Šimíček tak zdůraznil, že šlo „o memento a vzkaz vládě do budoucna“. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v reakci přiznal, že vláda přesto bude muset opatření s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu upravit.

Negativní test před příjezdem ze zahraničí (31. března 2021)

Dostatečné vysvětlení podle Městského soudu v Praze v březnu tohoto roku postrádala i část opatření ministerstva zdravotnictví z 15. března, která po českých občanech požadovala negativní test před příjezdem z rizikových zemí. Ministerstvo totiž podle soudního senátu nevysvětlilo, proč nepostačí občany podrobit opatřením teprve po jejich návratu. Za zásadní nedostatek považoval i to, že opatření uspokojivě neřeší situaci občanů, kterým by vyšel test před návratem pozitivní.

Žalobu na část opatření podal advokát Michal Šalamoun. „V Listině základních práv a svobod, která není opatřeními a nouzovým stavem nijak dotčena, je napsáno, že každý občan má právo svobodně vstoupit do vlasti. Stát ať si diskriminuje cizince, jak chce, a podmiňuje jim vstup, ale u vlastních občanů to dělat nelze,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál.

Rozsudek nabyl účinnosti 5. dubna, ministerstvo opatření upravilo k 3. dubnu - povinnost podstoupit test před návratem do vlasti podmínilo pouze u zemí s velmi vysokým rizikem nákazy. U zemí s vysokým a středním rizikem povinnost testu ponechalo pouze v případě cestování veřejnou dopravou.

„Na základě expertních stanovisek máme informace, že pokud jeden nakažený vstoupí do letadla, může nakazit deset až dvacet dalších lidí. Ti pak mohou nákazu šířit v zemi, ve které vystoupí. Považujeme proto za nezbytné, aby se osoby testovaly už před vstupem na území České republiky,“ vysvětlil změny tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Zavřené obchody a omezené setkávání (14. dubna 2021)

Zrušeno bylo i celé mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví z 10. dubna, které kromě jiného omezilo provoz obchodů, služeb i setkávání lidí. Nejvyšší správní soud jako hlavní důvod rozhodnutí uvedl, že opatření nebylo vydáno s předchozím souhlasem vlády, ale až s následným. Pandemický zákon přitom konstatuje, že bez předchozího souhlasu vlády může resort opatření přijmout pouze tehdy, pokud hrozí nebezpečí z prodlení. Ministerstvo podle soudu také opakovaně nedokázalo důsledně rozlišit pojmy zákaz, omezení a stanovení podmínek.

Květnové opatření s povinnou ochranou dýchacích cest bylo podle správního soudu nezákonné

Číst článek

„Ministerstvo zdravotnictví je přesvědčeno, že soud nevzal v potaz potřebu urychleně reagovat na výskyt nebezpečné brazilské varianty covid-19, čemuž mělo pomoci právě nové mimořádné opatření. Po vydání mimořádného opatření požádalo ministerstvo zdravotnictví ihned o schválení vládou,“ reagoval resort na verdikt v tiskové zprávě.

Kritice podrobil soud i dílčí ustanovení. Uvedl například, že omezování hromadných akcí se nesmí týkat rodinných setkání a mimo nouzový stav také nelze omezovat počet lidí na demonstracích a shromážděních pod širým nebem.

Testování zaměstnanců (11. května 2021)

Na začátku května zrušil Nejvyšší správní soud i opatření, podle něhož zaměstnanci pozitivně testovaní na koronavirus musí okamžitě kontaktovat lékaře, opustit pracoviště a podrobit se konfirmačnímu PCR testování. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné zároveň podle opatření musely vést evidenci provedených testů. Soud ale shledal hrubé nedostatky v odůvodnění. Návrh na zrušení podala žena z Letohradu na Ústeckoorlicku.

„Je politováníhodné, že ministerstvo zdravotnictví přistupovalo tak liknavě k odůvodnění úpravy, která významně zasahuje do základních práv zaměstnanců, zaměstnavatelů i podnikatelů,“ uvedl k rozsudku předseda senátu Tomáš Rychlý. Jak uvedla pro server iDnes.cz tehdejší mluvčí ministerstva Jana Schillerová, resort v reakci opatření neměnil, pouze se pokusil omezení lépe zdůvodnit.

Rozhodnutí soudu vycházelo z rozsudku ze 14. dubna, kdy soud vyslovil nezákonnost předchozího obdobného opatření. Tehdy vyhověl stížnosti odborům výrobce léčiv Teva Czech Industries a zaměstnankyni Dagmar Bílé a označil za nezákonné opatření ukládající povinnost testovat zaměstnance firem na covid-19 a konstatoval, že ho ministerstvo řádně neodůvodnilo. Soud ale toto opatření nemohl zrušit, protože ho mezitím nahradilo jiné.

Zákaz prodeje ve večerkách (20. květen 2021)

Špatné odůvodnění stálo i za tím, že správní soud označil jak nezákonný zákaz nočního prodeje mezi 22.00 a 5.59. Samotným opatřením se však soud zabývat nemohl a zrušit jej, stížnosti byla na opatření z dubna a tehdy už byla nahrazena novými, obsahově obdobnými.

NSS dnes přezkoumal i opatření týkající se zákazu prodeje ve „večerkách“. Označil jej za nezákonné. #TiskováZpráva včetně odkazu na rozsudek osmého senátu je k dispozici zde: bit.ly/3u4Tlqv.

15:43 – 20. 05. 2021

14 33

Regulace provozu restaurací a kasin (21. květen 2021)

Další sporné opatření se týkalo provozu restaurací, heren a kasin v opatření ministerstva platného platného v době rozsudku z 21. května. Návrh podal advokát Adam Černý z pozice zákazníka, který stížnost zaměřil na to, že nemůže využívat služby restaurací, což mělo zasáhnout do jeho sociálních vazeb a způsobu trávení volného času.

Ačkoli soud opatření, které nařizovalo uzavření vnitřních prostor zmíněných zařízení, zrušil, resort zdravotnictví měl již pro následující týden připravené nové a takřka identické nařízení. Opatření nemělo podle soudu dostatečnou oporu v zákonech, ačkoli se odkazovalo na pandemický zákon i zákon o ochraně veřejného zdraví.

Uzavření restaurací (1. červen 2021)

V rozporu se zákonem bylo podle Nejvyššího správního soudu i opatření, kvůli kterému zůstávaly na přelomu dubna a května zavřené restaurace. Soud v tomto případě vyhověl podnětu lékaře, jenž si stěžoval na zásah do práva na svobodu pohybu a pobytu. Nejvyšší správní soud už nemohl opatření zrušit, bylo totiž účinné jen týden, a tak pouze zpětně konstatoval jeho nezákonnost.

Uzavření škol (2. června 2021)

V rozporu s platnou legislativou bylo podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu z června i uzavření mateřských škol a omezení provozu základních škol na základě dvou opatření ministerstva zdravotnictví z 12. a 19. dubna. Možné je na základě pandemického zákona omezit pouze vysoké školy, konstatoval soud.

Vojtěch k verdiktu správního soudu: Pandemický zákon nedává preventivní nástroje, je třeba ho změnit

Číst článek

Vojtěch následně uvedl, že resort se chce bránit ústavní stížností. „Tehdy v tom okamžiku jsem tento návrh měl, ale následně jsme po hlubší analýze zjistili, že to možné není,“ řekl. Pandemický zákon je podle něj napsán tak, že správní soud rozhoduje bez opravného prostředku, který by mohlo využít ministerstvo zdravotnictví.

Omezení sportovišť, koupališť a wellness (9. červen 2021)

Jen o týden později zrušil Nejvyšší správní soud i dubnové opatření, které regulovalo například provoz sportovišť, koupališť a posiloven, fitness center nebo wellness. Konstatoval tak, že ministerstvo zdravotnictví náležitě neodůvodnilo konkrétní míru rizika spojeného s nařizovanou regulací ani se nezabývalo její nezbytností.

Soudkyně Jitka Zavřelová navíc zdůraznila, že provoz sportovišť bez nouzového stavu zakázat i na základě zákona o veřejném zdraví, podle pandemického zákona pak jde omezit za volnějších podmínek.

Podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) soud zastává konzistentní stanovisko i vzhledem k dřívějším rozhodnutím o zrušení některých opatření.

„My s tím musíme pracovat. Ostatně to není už dnes předmětné, protože jsme služby rozvolnili právě s ohledem na předběžnou opatrnost,“ řekl na tiskové konferenci ve sněmovně. „Mohu garantovat, že pokud já budu ministrem zdravotnictví, nebudeme činit vědomě jakákoli nezákonná opatření,“ dodal.

Negativní test před příjezdem ze zahraničí podruhé (14. červen 2021)

V červnu vydal pražský městský soud své druhé stanovisko k testování na covid-19 před příjezdem z vybraných rizikových zemí - tentokrát zrušil část, která test vyžadovala u individuální dopravy, u níž je podle soudu riziko šíření nemoci minimální. Povinný test tak představuje nepřiměřené omezení práva na svobodný vstup do České republiky, který občanovi zaručuje Listina základních práv a svobod, uvedl pražský soud. Pro návrat veřejnou dopravou povinnost zachoval.

Soud zrušil část opatření. Při návratu z ciziny individuální dopravou nebude třeba negativní test

Číst článek

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v reakci uvedl, že resort zvažuje kasační stížnost. Ta na pražský soud zatím nedorazila, potvrdil serveru iROZHLAS.cz mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig.

Povinná ochrana dýchacích cest (16. červen 2021)

Čtvrtý červnový rozsudek proti ministerstvu se týkal opatření vydaného na začátku května nařizující povinnou ochranu dýchacích cest. I tady resort krok podle Nejvyššího správního soudu nedostatečně odůvodnil a neuvedl jasnou formulaci rizik spojených se šířením viru na jedné straně a dlouhodobým nošením roušek a respirátorů na straně druhé. Opatření navíc dostatečně nevymezilo, jakou ochranu dýchacích cest mají lidé nosit a proč je nezbytná i v situaci, kdy člověk sám nebo s rodinou prochází zastavěným územím, konstatoval soud.

Verdiktem tak vyhověl návrhu, který podal muž z Brna, a konstatoval nezákonnost opatření. Jeho zrušení už ale nebylo možné, dávno platí jiná nařízení. I zatím u posledního verdiktu o nezákonnosti opatření ale soud opakuje kritiku resortu z dřívějších nařízení s tím, že argumentaci nepřizpůsobuje nově ukládaným právním povinnostem a požadavkům.

Tomáš Zrůst Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme